Euro sem, euro tam. Právě k přesměrování evropských peněz v existujících fondech má sloužit tzv. STEP, neboli Platforma strategických technologií pro Evropu. Zdroje má přesměrovat konkrétně do třech pro budoucnost strategických oblastí: digitálních, čistých a bio-technologických. Co přinese Česku?
Největší finanční „škatulata“ se mají týkat centrálně řízených programů – tedy fondů, jejichž podporu si musí žadatelé vysoutěžit přímo u orgánu EU.
„STEP v podstatě neznamená dodatečné zdroje, respektive jen ve velmi malém rozsahu 10 miliard eur. Přeskupuje prioritní alokace z některých stávajících programů – dominantně centrálně řízených. Například v rámci Horizontu Evropa, InvestEU, ale i nástrojů, které v současné době stojí mimo systém financování EU, například v rámci Inovačního fondu. Právě s rolí Inovačního fondu je tato platforma spojována velice silně,“ upřesnil v podcastu serveru EURACTIV.cz Evropa zblízka ekonomický poradce České spořitelny Petr Zahradník.
Zmiňovaných 10 miliard, které by měly přispět členské státy, má směřovat právě do těchto centrálně řízených programů. Nejvíce – pět miliard eur – do Inovačního fondu, tři miliardy do programu InvestEU, půldruhé miliardy do Obranného fondu a půl miliardy do programu Horizont Evropa.
Od přesměrování dotačních priorit a dodatečné desetimiliardové obálky si Evropská komise, která s návrhem STEPu přišla v červnu, slibuje, že do klíčových technologií poputuje více peněz včetně soukromých investic, a evropský průmysl tak ve strategických odvětvích nepoloží konkurence z USA a Číny.
STEP rozčísne i kohezní fondy
Vybičovat k investicím do nové trojice priorit chce ale Komise i v případě klasických kohezních fondů. Tedy v rámci dotací, které jsou lidem známy především z cedulek „Financováno z prostředků EU“ u nových cyklostezek či na nových fasádách škol. I jejich zacílení se totiž s novými prioritami EU mění od betonu více k zeleným a digitálním projektům.
Nová, výhodnější pravidla by tak měla členské země motivovat k tomu, aby přizpůsobily priority dotačních programů prioritám platformy a i je směřovaly více do inovativních technologií.
To ale Česko, alespoň z pozice ministerstva pro místní rozvoj, zrovna nevítá. „V případě využití návrhu by ministerstvo místního rozvoje považovalo za negativum nutnost zavádět v programech nové priority (spojené s celým procesem revize programu). V rámci vyjednávání ČR na tuto skutečnost upozorňuje, ale návrh zatím připomínku nereflektuje,“ uvedlo ministerstvo na dotaz redakce.
STEP může přinést ale i pozitiva. Podle ministerstva by legislativa mohla Česku posloužit k hladkému dočerpání peněz z minulého dotačního období 2014–2020. „A to především u programů, kde je potřeba příjemcům proplatit ještě velké objemy alokace,“ doplnil za resort Petr Waleczko.
To ale platí pouze v případě, že by se návrh stihl schválit do konce roku. Právě do té doby totiž mají země EU poslední možnost dotace z toho období dočerpat.
„Pokud by se ovšem schválení STEP prodloužilo až za horizont tohoto roku, jeho využitelnost klesne na minimum. Pro období 2021–2027 je jeho využití vzhledem k již naplánovaným investicím omezené, navíc tento typ strategických investic v některých programech podporu už má,“ upozornil Waleczko.
Největší benefit vidí ministerstvo pro Česko v souvislosti s čerpáním peněz z Fondu spravedlivé transformace. To musí být totiž rychlé, což je pro tuzemsko výzva. Díky změně pravidel, kterou STEP přináší, by ale bylo možné v roce 2024 získat z EU větší předfinancování, a to ve výši 30 %.Kromě toho STEP v případě schválení umožní zemím získat 100% financování z EU na projekty, které naplňují podmínky podpory pro strategické technologie.
Zda to Česko využije ale zatím není jasné. „V tuto chvíli to řídící orgány neavizují ani nevylučují. Vše ale bude záviset na finální podobě návrhu a na tom, kdy bude schválen,“ řekl pro EURACTIV.cz Waleczko.
Umí Česko čerpat dotace?
Beta verze fondu suverenity
S návrhem STEP přišla Evropská komise v kontextu reakce na podporu strategických odvětví ve Spojených státech. Americký protiinflační zákon (známý pod zkratkou IRA – Inflaction Reduction Act) totiž láká inovativní podniky právě za oceán, a může tak ohrozit evropský průmysl a trh.
STEP má být tedy alternativou a „testovací verzí“ původně navrhované reakce – tzv. Fondu suverenity, který ale členské země včetně Česka zavrhly.
„STEP je v podstatě jen velmi slabý odvar původně zvažovaného fondu suverenity, který měl konceptu IRA ve Spojených státech konkurovat a ze kterého po odmítnutí některých členských států sešlo,“ popsal Zahradník.
Evropská komise má za to, že mírnější STEP bude pro členské země přijatelnější odpovědí EU na současné výzvy.
Přijatelná je platforma zatím minimálně pro europoslance. Řada z nich dříve podporovala i zamýšlený fond suverenity, není tedy překvapením, že je Evropský parlament i pro alternativu v podobě platformy. Europoslanci si však STEP představují ještě „robustnější“, vyplývá to z jejich pozice k návrhu z pera Evropské komise, kterou si v říjnu odhlasovali.
EU chystá „pečetě suverenity“, které lépe nasměřují miliardy do strategických technologií
Na začátek vyjednávání o konečné podobě legislativy si ale budou muset unijní instituce ještě počkat. Zatím totiž chybí pozice Rady. Na tom, jak si fungování STEPu představují, se budou muset ještě shodnout ministři sedmadvacítky.
Zcela jasno v tuto chvíli nemá ani Česko. „Česká republika vydá k nařízení oficiální rámcovou pozici. Doporučujeme na ni posečkat,“ uvedlo na dotaz redakce ministerstvo průmyslu a obchodu.
Varianta využití stávajících peněz na rozdíl od fondu suverenity má podporu i ministerstva pro místní rozvoj. „Ministerstvo nepovažuje vytvoření dalšího specializovaného nástroje, tj. původně avizovaného Evropského fondu suverenity, který by byl navíc financován společným dluhem EU, za nejlepší řešení. Upřednostňujeme plné využití potenciálu již zavedených nástrojů,“ sdělilo redakci.
Ministerstvo průmyslu a obchodu pak vítá zejména prodloužení lhůty pro „administraci dokončení současného programového období“. Na dotaz redakce to uvedl mluvčí resortu David Hluštík.
