Starostové a nezávislí by se měli v příštím volebním období Evropského parlamentu připojit na plno k Evropské lidové straně, protože liberální frakce Renew je příliš různorodá. V rozhovoru pro server Euractiv.cz to uvedl europoslanec Stanislav Polčák.
Stanislav Polčák je advokát původem ze Zlínska, který je od roku 2014 europoslancem za hnutí STAN. Mezi lety 2010 až 2014 byl poslancem v české sněmovně, kam se dostal na kandidátce TOP 09. Polčák působí ve výboru EP pro životní prostředí, který se stal centrem pozornosti kvůli Green Dealu. V příštích volbách už Polčák kandidovat nebude. Začněme eurovolbami. Vy jste se jako nakonec rozhodl, že v roce 2024 kandidovat nebudete. Proč? Máte už dost Evropského parlamentu? Když jsem byl v roce 2019 zvolen podruhé, tak u nás hlavní figury hnutí STAN věděli, že do Evropského parlamentu už znovu chtít kandidovat nebudu. Důvodů je několik. Krize, osobní a rodinný život, přece jenom je to takový cirkus na kolečkách. Do jisté míry musíte opravdu svému kalendáři podřídit úplně všechno. Trávíte na letištích opravdu mnoho času a po 10 letech jsem někdy měl pocit, že už ta sklenice asi není úplně plná a že je spíše třeba poloprázdná.
Osobně jsem se chtěl vrátit do národní politiky, ale rozhodl jsem se, že si dám teď větší pauzu a budu se věnovat advokacii, protože to je obor, který mě dlouhodobě nejenom naplňuje, ale chtěl bych se mu věnovat po dobu své další profesní kariéry. Já jsem si nikdy nemyslel, že mám být politik na celý život.
Takže volby do Poslanecké sněmovny roku 2025 u vás nehrají žádnou roli?Ne, vůbec. Mně to teď prostě vůbec nedává žádný smysl kandidovat znovu do nějaké veřejné volené funkce.
Abych se vrátil k eurovolbám, co se týče současné kandidátky, teď se rozhoduje o tom, kdo bude lídr – buď Jan Farský, nebo Danuše Nerudová. Máte favorita mezi nimi? Ať to bude, kdo to bude, tak to bude určitě výjimečná kandidátka. Myslím, že má jedno nesporné plus, je velmi koherentní a bude mít jasný tah na branku v proevropských tématech. Podle mě by bylo dobré zkusit dát do čela ženu, protože je to přece jenom vždycky zajímavé, když strana dá šanci lídryni, některým stranám se to vyplatilo v minulosti. Je to ale samozřejmě na rozhodnutí celostátního výboru hnutí STAN, každý z těch kandidátů bude podle mého názoru skvělý.
Kolaja nebo Nerudová? STAN i Piráti už mají lídry do eurovoleb, na řadě je nominace eurokomisaře
Jak pan Farský, tak i paní Nerudová mají své kauzy. Farský se vzdal čerstvého mandátu poslance po volbách v roce 2021, protože šel studovat do USA, Nerudová zase měla jako rektorka na Mendelově univerzitě jisté záležitosti s diplomovými pracemi. Neumíte v rámci hnutí vygenerovat osobnost, která by neměla problémy?Kauza Jana Farského je úplně hloupá a problémy na vysoké škole skončily hned po prezidentských volbách. Podle mého názoru žádné takovéto problémy ti dva nemají, jsou to důvěryhodné osobnosti, které svojí profesní dráhou jasně dokázaly, že patří do veřejného života a že také patří do Evropy, protože se evropské politice věnují poměrně delší dobu. Já třeba ještě nevím, kdo bude kandidovat za určitou část skupiny od paní Nerudové (
Kandidátka se bude jmenovat STAN a nezávislé osobnosti – pozn. red.), protože ona má přivést ještě určité osobnosti, má se to projednávat teprve v orgánech hnutí. Ale i v našem hnutí máme celou řadu dalších kandidátů, kteří by mohli a možná také chtějí kandidovat, a to i z úrovně poslaneckého klubu.
To nejsou nepopsané listy papíru, například tam máme kolegu poslance (Martina) Exnera, který je velmi proevropsky orientován. Máme v hnutí i Radima Sršně, který dlouhodobě působí už řadu let v evropských institucích, a měl i velmi dobrý výsledek v minulých evropských volbách. Z mého hlediska je tady opravdu řada kandidátů, které můžeme voličům nabídnout ve snaze představit velmi důvěryhodný a kompetentní tým.
Eurokomisaře má nominovat PirSTAN
S tím souvisí i otázka na příštího českého eurokomisaře. Na jedné straně hnutí STAN říká, že má nárok obsadit tento post. Na druhé straně Piráti říkají, že nárok má koalice Pirátů a STAN. Kdo má pravdu, teď dejme stranou. Diskutuje se o tom, že kandidátkou by mohla být právě Nerudová. Je to dobrá volba? Nebo kdo by měl být podle vás dalším českým eurokomisařem?No, nepochybně ten, kdo má velkou šanci získat silné portfolio. Myslím si, že to opravdu musí být člověk, který je trochu známý v českém veřejném životě, a má taky nějakou kompetenci. Protože toho eurokomisaře musíte být schopen představit jak českému domácímu prostředí, přece jenom je to kandidát vlády, a taky musíte být schopen si ho obhájit v zahraničí, protože o tom bude rozhodovat nový designovaný předseda Evropské komise. Pokud to bude paní Ursula von der Leyen, tak myslím si, že jsme schopni jí představit kvalitního kandidáta za celou tu formaci.
Já ale neříkám, že to má být pouze za STAN. Vím, že to bylo v rámci koaličních jednání určováno tak, že post patří Pirátům a Starostům.
To jste asi první z hnutí STAN, kdo tohle říká.Já jsem byl na těch koaličních jednáních, ne u tady tohoto konkrétního vyjednávání, ale všechno se vždycky dělilo na dvě koalice a Piráti to říkají rovněž. Jinak, já považuju pana Marcela Kolaju za zajímavého kandidáta pro funkci eurokomisaře, přesto si myslím, že paní Nerudová nebo pan Síkela mají přece jenom větší šanci získat lepší portfolio. Ale získat lepší portfolio nebude jenom otázka toho samotného kandidáta. Na tom by měla pracovat celá vláda a zejména její předseda.
Nebylo ale lepší z českého prostředí vygenerovat nějakého nadstranického kandidáta, který je opravdu odborníkem na nějakou oblast? A který má šanci si v evropských strukturách vybudovat silné portfolio? Jestliže ale politická dohoda byla učiněna, a já si myslím, že byla učiněna, tak si myslím, že by měla být dodržena. Tento princip by mohl být na místě v okamžiku, kdy bychom zjistili, že nejsme schopni vygenerovat někoho, kdo by měl takovouto šanci. Já úplně v takové nadstranické kandidáty příliš nevěřím. Věřím, že to má být člověk, který je spjat se stávající politikou, protože je to primárně odpovědnost vlády. A jestliže vláda nezmění dohodu, tak jsem přesvědčen, že kandidáta bude vybírat naše uskupení Piráti a Starostové. Ale musíme také představit opravdu důvěryhodnou osobnost, aby i předseda vlády měl za sebou background, zázemí té osobnosti a byl schopný jej tlačit do co nejvyššího postu v rámci Evropské komise.
Koheze je pro ČR nejlepším portfoliem v nové Evropské komisi, říká Bartoš. Výzvu vidí v digitálním vzdělávání
Hnutí STAN má místo v EPP
STAN není součástí žádné evropské strany, jenom spolupracujete s Evropskou lidovou stranou (EPP). Mělo by se to po příštích volbách změnit? To jste zaťal do živého. Já jsem dlouho prosazoval, aby STAN vstoupil do EPP a byli jsme k tomu již velmi blízko. V tu chvíli tomu ale bránilo členství uskupení Viktora Orbána Fidesz. Dokonce jsme to napsali v dopise tehdejšímu předsedovi celoevropské strany EPP Donaldu Tuskovi a taky Manfredovi Weberovi
(předseda strany EPP od roku 2022 – pozn. red.). Pak se situace nakonec vyřešila, to je sice pravda
(Fidesz vystoupil z EPP – pozn. red.), a my jsme byli připraveni v tu chvíli vstoupit do EPP, měli jsme připravený překlad stanov i programu. Bohužel, na jednání hlavního orgánu celostátního výboru našeho hnutí byly slyšet hlasy, že EPP je příliš konzervativní.
Já jsem to opravdu tlačil dlouhodobě, chtěl jsem abychom vstoupili už v tom minulém období, protože jsem přesvědčen, že EPP dává prostor nejen jako silně konfesně orientovaným stranám, ale i těm stranám, které prostě mají v sobě velký punc liberalismu. My jsme podle mého názoru pořád Starostové a nezávislí, strana konzervativně liberální, a toto je stáj, ve které se můžeme i v evropské politice realizovat. V EPP je celá řada severských stran, které jsou velmi liberální, můžu uvést třeba finskou europoslankyni Sirpu Pietikäinen, která je takovým amuletem liberalismu ze severu. Bohužel musím taky říct otevřeně, že v této části liberálního spektra je pro mnohé lepší možností frakce Renew Europe. Já to považuju ale za zcela vyloučené za situace, kdy je tam hnutí ANO. Doufám, že v tom následujícím volebním období STAN do EPP vstoupí.
Nedávno iRozhlas.cz zveřejnil analýzu, která popisovala, že STAN se pod předsedou Vítem Rakušanem posunul výrazně k liberálními spektru. Vy už na to sice zřejmě nebudete mít velký vliv, jakou politiku by ale podle vás měl STAN dělat v nejbližších pěti letech v Evropském parlamentu? Měli byste být víc konzervativní nebo víc liberální?Myslím, že by měli udělat analýzu hlasování Renew, jak hlasují v těch klíčových otázkách, protože by zjistili, že ta frakce je velmi významně rozdělena a že není vůbec kompaktní. Pokud chtějí do stejné frakce, jako je ANO, tak nevím, jak to vysvětlí na národní úrovni. Podle mě to je
de facto slepá cesta.
Liberální politika je důležitá a ideologie mi není cizí. Na evropské úrovni ale dosahuje některých částí, podle mého názoru až extrémů, kterých by se moji kolegové spolustraníci možná chtěli vyvarovat. Já jim budu nadále radit, aby zůstali v EPP, protože to je široká skupina, ve které se i naše hnutí může uplatnit. Systém, v němž jsme pouze asociovaná strana, a nikoliv člen, je dlouhodobě neudržitelný i s ohledem na to, že máme ambici mít teď dva až tři europoslance.
Zelená politika EU je správná, Euro 7 dobrý kompromis
Teď se podívejme na vaše působení v Evropském parlamentu v posledních letech. Největším tématem posledních pěti let byl určitě Green Deal a s tím související další zelená témata, jako bylo omezení emisí u aut, kterými se zabývá především výbor EP pro životní prostředí, jehož jste členem. Jak se na zelenou politiku EU díváte? Co se týče Green Dealu, jsem naprosto přesvědčen, že tato politika z hlediska celkového směřování byla jediná možná a správná. Neříkám, že všechny návrhy, které jsme tady schválili, byly doladěné a neměly třeba vypadat trochu jinak. Směr byl ale poměrně jasný. Jestliže i členské státy říkaly „zásadně snížíme svoje emise, provedeme tranzici ekonomiky na cirkulární a bezemisní“, tak to znamená konkrétní závazky. My jsme se skutečně zavázali, že do roku 2035 klesne podíl emisí o 55 %. A těch 55 % Evropa svými legislativami splnila. Evropská komise přepočítala závazky, které vyplývají ze schválené legislativy, což byly tři desítky předpisů, a nyní to vypadá, že cíl bude dokonce překročen na nějakých 57 %.
Toto byl také jeden z důvodů, proč jsem říkal, že lepší správou půdy, krajiny nebo lesů jsme schopni dosahovat i vyšší míry zachytávání uhlíku. Má to skutečně své zásadní konsekvence, a proto jsme například podle mě nemuseli být tak zásadoví u spalovacích motorů. Mohli jsme připustit zvýšené normy, které by umožnily zachování spalovacích motorů. EPP ani nepodporovala jejich úplný zákaz.
Podle mého názoru byly i cesty, jak nebýt v některých příliš ideologičtí, ale bohužel parlament jako celek takhle vystupoval a zrovna třeba frakce Renew v této části způsobila, že automobilový průmysl se vydal cestou rušení spalovacích motorů. Je jasné, že eventuálně by se vydal tak či tak, ale podle mého názoru by byl schopen udržet i jistou část vývoje a produkce aut, které by mohly dosahovat třeba spotřeby 2,5 litru dieselu na 100 km.
Europoslanci schválili zprávu k emisní normě Euro 7. Konečná verze nařízení by měla být do konce roku
Tady vám do toho skočím. Samotný průmysl, bez jakýchkoliv zásahů politiků, se té situaci přizpůsobuje. Podívejme se na Škodu, na Volkswagen, ale třeba i na Tatru. Oni čekali na ten zásadní signál a já jsem přesvědčen, že kdybychom jim ten prostor nechali a zároveň jsme nastavili přísné limity, tak oni by to byli schopni splnit. Dnešní moderní převodovky jsou sice o trochu dražší, ale těch 2,5 litru na 100 km umí splnit umí.
Pokud jde o normu Euro 7, já jsem byl z toho původního návrhu Evropské komise hodně překvapen a musím tady vysmeknout poklonu i pro pana zpravodaje Sašu Vondru, protože udělal obrovský kus práce. A ta kompromisní podoba, kterou vyjednal, je pro mě akceptovatelná. Vím, že levice chtěla dramaticky přísnější normy, a že se jí vlastně v tomto případě nepodařilo splnit velmi ideologické cíle, ale s touto podobou toho kompromisu jsem docela spokojen. Evidentně už to je poslední norma a nevím, kolik aut se podle ní vyrobí, ale bude to už relativně malý počet aut; podle nějakých odhadů méně než 50 milionů aut.
Rád bych se zeptal i na druhou stranu argumentu, a to na to vyjednávání Alexandra Vondry. Vondra vyjednal podporu i od krajně pravicové frakce ID (Identity & Democracy). Pro vás to neznamená problém, že se asociuje s krajně pravicovými politiky? Oni byli skutečně nesmiřitelní a jejich cílem je rozpuštění Evropské unie a
de facto její zničení. Po čtyřech letech můžu říct, že ne všichni jsou tak militantní. Samozřejmě, mají tam i takzvaně exoty a blázny a byl bych je schopen vyjmenovat. Na druhou stranu, pokud chcete porazit tu druhou část militantního spektra, kde máte i kované komunisty z některých částí Evropy, tak je musíte prostě porazit většinou a tu hledáte na své straně spektra.
Když to přenesu do našich končin, nevím, jestli vypadá dobře, že strana jako STAN nebo TOP 09 spolupracuje s krajní pravicí, kde bychom hledali třeba SPD. Podívejte se, třeba Levice nebo Zelení měli příliš radikální pozice. Ten návrh Komise nechtěli upravit tak, jak jsme jej chtěli upravit my. Spoustu hlasování jsme prohráli, v některých věcech podle mě chybnou strategií, protože jsme nedokázali právě vytěžit ty části parlamentu, které jsou důležité k dosažení většiny.
A taky, když to udělají oni, tak je to v pořádku? To bych mohl taky říct Pirátům: „Není vám to trapné spojovat se s paní Konečnou?“.
Piráti mají jiné názory jako Kateřina Konečná. Ta mluví o tom, že nic jako Euro 7 není potřeba a že je to hloupost, Piráti naopak. Není to to samé. Teď možná ne, ale v součtu poslanci za komunistickou stranu a Piráty velmi často hlasují podobně.
Konečná: V kampani před eurovolbami odmítneme Green Deal
A ještě tu otázku trochu otočím. Alexandr Vondra komunikoval směrem do České republiky, že Euro 7 je vlastně ideologický souboj o omezování aut. Co si myslíte o tom?Myslím si, že to není šťastné, protože ty konkrétní návrhy mají své jasně dané důvody, proč jsou předloženy a mají konkrétní konstrukt, jasně dané pořadí, co se tím sleduje a tak dále. Co mi trochu chybí, je diskuse, kam chce Evropa z hlediska několika desetiletí dojít.
Máme klimatické výzvy, geopolitické výzvy a taky samozřejmě výzvu celkové konkurenceschopnosti našeho euroregionu. V té poslední oblasti vnímám v poslední době velmi často stesky od řady výrobců, velkých asociací, které sdružují významné evropské výrobce, že jsme si konkurenceschopnost z globálního hlediska významně podlomili. Splnit a propojit všechny ty tři zásadní výzvy je nesmírně obtížné a v některých částech se nám to podle mého názoru ne úplně podařilo.
Přední asociace, které sdružují ty největší evropské producenty, si stěžují na to, že jsme v řadě legislativ velmi daleko, dál než je zbytek světa. Musíme taky říkat, co tím sledujeme, protože čelíme ohromujícímu úbytku biodiverzity. Prostě to vidíte, když jedete autem, už nestíráte žádné mouchy, žádné opylovače. A správně propojit všechny ty výzvy je dost náročný úkol, ale jsem rád, že se aspoň Evropa o to pokusila. Některé světadíly to odsouvají, Čína si řekla, že dosahovat klimatické neutrality bude v roce 2060. To stejné i Indie.
Green Deal se už nedá zrušit
Velká část politického spektra ale zelenou politiku považuje za velký problém, slovy Andreje Babiše, „Green Deal musíme zničit“. Ten, který ho založil.
Co se tedy se zelenou politikou EU a vůbec s Green Dealem jako takovým stane v nejbližších pěti letech? Vzhledem k tomu, že většina legislativ už byla schválena, tak se bude podle pravidel evropského legislativního procesu transponovat do národních úprav. Mnohdy jsou to nařízení, která jsou přímo závazná. Aby došlo k nějakému změkčení nebo předložení nové legislativy, musely by se na tom shodnout členské státy a Evropská komise by musela cítit, že to je volání členských států. Podle mě to takhle jednoduché rozhodně nebude. Samozřejmě je možné, že dojde k určitému zbrzdění, že prostě teď už nebudou tak rychle plnit závazky.
Takže politici, kteří říkají, že zastaví Green Deal a že zelená politika zabije český průmysl, lžou?Myslím si, že to předkládají do podoby, která není reálná. Jsem přesvědčen, že se to nestane, ale i český průmysl se tomu musí být schopen přizpůsobit a neříkat, že se nás to netýká.
Vezměte si třeba odpor vůči solárům. Já rozumím, když si vezmeme původní českou cestu z roku 2008 a 2009. Když občan vidí, jaké obrovské zdroje musí platit do státního rozpočtu, kolik ho to stojí vlastně z té silové energie, tak se mu nedivím. Ale normální racionální využívání obnovitelných zdrojů je naprosto v našem vlastním ekonomickém a národním zájmu, to je jednoznačné. Jenom musíme najít dobrý energetický mix a ten se musí najít i na úrovni podpory jaderné energetiky.
Nízkouhlíková ekonomika zaměstná více lidí než ta emisně náročná, stát se ale musí na změnu připravit
O trestné činnosti lidí z Dozimetru jsem nevěděl nic
Nemůžeme vynechat i poslední politické témata, konkrétně mám na mysli kauzu Dozimetr. Vy jste se objevil v kauze jako známý některých obviněních, zejména podnikatele Pavla Kose. Udělal jste chybu, že jste se potkával s lidmi, kteří byli zapojení do organizovaného zločinu? Úvodem chci říct, že nikdo neví, co kdo dělá po večerech. A také si myslím, že každý má dostat prostor k tomu, aby obhájil svoje konání. Kontakty, které jsem s nimi měl a které jsou už letité, byly v poslední době zejména na společenské úrovni, jednou, dvakrát ročně. Dříve jsem je znal daleko úžeji a musím říct, že mě i ty články, které jsem četl, velmi překvapily, protože tento styl mi na ně neseděl. Ve výsledku můžu říct, že moje role v celé kauze byla i policejním orgánem zjevně zhodnocena, protože nejsem dále ani navrhován na to, abych podával jakékoliv svědectví v soudní kauze. Jsou obžalovaní a já nemám ani roli podezřelého, natož tedy obviněného.
To ani neříkám, narážel jsem na to, že se vaše fotografie s obžalovaným podnikatelem Pavlem Kosem objevily v policejním spisu. V dobré víře jsem s někým šel na oběd. Ale třeba v rámci výslechu mě ani tato fotografie nebyla předložena, protože nebylo zjištěno vůbec nic, co by svědčilo o tom, že bych se osobně jakkoliv podílel na té trestné činnosti, které se oni dopouštěli. Já jsem o tom skutečně nevěděl.
Komise chce rozšířit jednotná pravidla pro postihování korupce, v hledáčku má i země mimo EU
Rozumím. Na druhou stranu vás vaše mateřská organizace, pražský STAN, na jednom z posledních jednání popsala jako mediální a reputační riziko.Já mám na Praze 1 velmi dobré vztahy s mojí mateřskou organizací. Vy myslíte krajskou organizaci, to je už čistá vnitrostranická politika. Organizace je bohužel dlouhodobě rozdělena na dvě poloviny a není to jenom otázka jakéhosi soupeření mezi panem Klecandou a možná panem Lacinou.
Takže vy sám sebe nepovažujete za mediální a reputační riziko?Nemyslím si. V rámci projednávání na soudě se ukáže, že moje role a možná bych si dovolil říct, že ani role Petra Gazdíka, která byla hodně medializovaná, nebyla taková. Je to bohužel důsledek určitého mediálního konstruktu. Ale ano za ty kontakty musíte nést určitou politickou odpovědnost.
S tím ještě souvisí poslední otázka. Celá kauza Dozimetr se na STAN periodicky vytahuje. Jen přednedávnem vláda čelila i odvolávání ministra vnitra a předsedy hnutí Víta Rakušana kvůli tomu, že vlastnil zašifrovaný telefon. Argument byl ten, že to dělal i Michal Redl a spol. Teď se nechci bavit o tom, jestli vlastnit zašifrovaný mobil je problém, ale chci se zeptat na to, jestli může něco udělat vaše strana, anebo předseda Rakušan, aby jste se zbavili nálepky Dozimetru, organizovaného zločinu a podobně? Je vůbec něco, co by se mohlo udělat? (Pozn. red. – Rozhovor vznikl před olomouckou kauzou strany ODS a před pardubickou kauzou hnutí ANO.)Můžeme argumentovat i dalšími stranami, protože v té kauze byl průnik i u ANO nebo TOP09, ale ideální je, když se ta věc veřejně projedná, když se zjistí role jednotlivých aktérů. Žádná jiná odpověď na to není. Protože každý si nese nějaký díl své odpovědnosti za to, co dělal, s kým se stýkal, ale samozřejmě také, co věděl a reálně tedy i konal. Toto se musí zhodnotit v rámci veřejného projednání.
