Nadcházející eurovolby přinesou nové uspořádaní Evropského parlamentu, říká europoslanec Evžen Tošenovský (ODS), který po 15 letech ve funkci opustí jeho řady. Do jaké frakce by po volbách podle něj měla zamířit jeho domovská ODS? Jaký dětský sen si jako europoslanec splnil? A čemu se věnovalo listopadové plenární zasedání? Poslechněte si podcast serveru EURACTIV.cz Evropa zblízka.
Soundcloud |
Pocket Casts|
Spotify |
Podcasty Google|
Apple Podcasts.
V Evropském parlamentu působíte od roku 2009, tedy tři volební období, ale znovu kandidovat už nechcete. Bude Vám toto „mraveniště“ spíše chybět, nebo si od něho už raději odpočinete? Myslím si, že mi chybět nebude. Řekl jsem to (
že nebudu pokračovat) už před tři čtvrtě rokem, takže se s tím srovnávám, abych netrpěl takovým tím „jetlagem“, že workoholismus skončil. Nebude mi to chybět, budu na to rád vzpomínat, ta zkušenost je skutečně veliká. Bylo mnoho pěkného a na to škaredé člověk zapomene, příroda to tak v hlavě naštěstí nastavila. Těším se zase na jiný život, tři období, to je 15 let, to je strašně dlouho, a člověk má mít svou míru a vědět, že už si ten svět nemá dál otravovat.
Spolu do eurovoleb? Vedení ODS rizika zná
Po poměrně dlouhém čekání se strany koalice Spolu, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP09 dohodly na tom, že společně půjdou také do eurovoleb, které budou v červnu příštího roku. Je očividné, že ODS toto spojenectví „nejméně potřebuje“, tedy pokud jde o šanci se do Parlamentu dostat. Myslíte si, že se tento krok ODS nakonec vyplatí nebo nevyplatí, pokud jde o volební výsledek, tedy počet křesel? Jsem sám zvědavý, jak to dopadne. Je to absolutně neodhadnutelné, jedná se o nový projekt. Já se přiznám, že nepatřím k těm, kteří by to vítali, byl proti. Protože jsem ale odmítl znovu kandidovat, tak ty důvody nechci více komentovat. Těchto důvodů, proč si nemyslím, že je to dobré rozhodnutí, je víc, ale rozhodlo vedení a to nese zodpovědnost.
Já držím moc palce kolegům, aby to dobře dopadlo, protože ty volby budou složité, budou velmi těžké v době Ruskem způsobených krizí a válek, Izraele. Samotná Evropská unie, a my si to doma neuvědomuje, se extrémně mění, a to je i důvod, proč nechci dál pokračovat. To, co se tady (
v Evropském parlamentu) chystá, mění se veškeré výbory a fungování, to se mi nelíbí. Uvidíme, jak to dopadne, jak říkám, nechci být lehce kritikem, budu držet palce kolegům. Budu si užívat toho statutu, že dále nekandiduji.
Já bych u tohoto tématu přece jen ještě chvíli zůstal. Tam je zajímavý paradox, může se totiž stát, že pokud ODS přijde kvůli vstupu do koalice o poslance na úkor lidovců nebo topky, tak tím vlastně posílí konkurenční frakci, protože zatímco ODS je u konzervativců a reformistů ECR, zbylé dvě strany u evropských lidovců EPP.To je jeden z těch x důvodů, proč se mi to rozhodnutí nelíbí. Je to politické riziko. Předsednictvo či vedení strany si je určitě těchto rizik vědomo a musí se s tím vyrovnat. Doufejme, že to dobře dopadne.
Rozdílnost názorů (
ODS a zbylých dvou stran) je z mého pohledu příliš veliká, myslím tady (
v Evropském parlamentu) podle toho, co jsem posledních 15 let zažíval. Najedou vše změnit a přátelsky se obejmout, to v politice úplně nefunguje.
Nemyslíte si, že tak jako v ODS převážily hlasy prosazující koalici Spolu, stejně tak nakonec převáží ty, které budou volat po změně afiliace od konzervativců a reformistů právě k evropským lidovcům? Je asi málo pochyb o tom, že by ODS tímto rozhodnutím posílila svůj relativní vliv, ten matematický, byla by totiž v největší frakci.No, ono to tak úplně nefunguje. Jednak platí, že ty frakce budou po volbách vznikat úplně nově, vše se bude znovu „vařit“. Neví se, jak (
uvnitř ECR) dopadnou Poláci, neví se, jak dopadnou Italové, neví se, co se odehraje ve Španělsku. Tam je to velmi složité, u nás myslím málokdo rozumí španělské vnitřní politice.
Nemyslím si, že by ODS posílila vstupem do EPP, myslím si, že by oslabila. EPP má skutečně jiné představy o Evropě než má ODS. Není to tak, že by posílila, může naopak velmi silně oslabit, protože se stane její názor velmi minoritní. Ve třech, ve čtyřech lidech, pokud to dobře dopadne, v tak velké straně.
Teď se ale neví ani to, nakolik lidová strana posílí či oslabí, co se stane se socialisty, co se stane s (
liberály) Renew, kde to vypadá, že se rozpadnou, protože tlaky tam jsou velké. Kam půjde ANO, to vůbec nikdo netuší, co bude s Piráty. Těch otazníků je celá řada, a bude zajímavé to sledovat zvenčí, jak to dopadne. Předbíhat a teď říkat, že budeme mít silnější pozici tam nebo onde, to je opravdu předčasné.
Net-Zero Industry Act
Europoslanci tady ve Štrasburku přijali svou pozici k tzv. Aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, anglicky Net-Zero Industry Act. To má být cesta, jak zajistit, aby do roku 2030 výrobní kapacita strategických čistých technologií v EU dosáhla alespoň 40 % jejích ročních potřeb. Většina poslanců reprezentovaná hlavně třemi největšími frakcemi, tedy lidovci, socialisty a liberály, chce rozšířit působnost pravidel tak, aby zahrnovala celý dodavatelský řetězec, včetně komponentů, materiálů a strojů. Navrhují také, aby se vztahovala na širší seznam technologií, včetně jaderného štěpení a jaderné fúze. Viděl jsem, že se ODS v hlasování zdržela. Proč? Co vám vadilo?Já jsem byl stínový zpravodaj, takže jsem u těch jednání byl. Prosadil se tam jeden nešťastný návrh, který myslím v trialogu padne, proto i my jsme se zdrželi, a to je, že v rámci výběrových řízení (
na financování zelených projektů, pozn. red.) by se měl započítávat i sociální aspekt. To znamená systém (
říkající) kolik lidí zaměstnáte, že tam budou nějakou garantovanou dobu, (
např.) pět let a více. My jsme zastávali názor, že to vše komplikuje, protože snaha i od kolegy zpravodaje (
Christiana) Ehlera byla co nejrychleji to prosadit, protože to je reakce na americký podpůrný systém, když to zjednodušeně řeknu (
zákon IRA podporující americký zelený průmysl, pozn. red.). Zdrželi jsme se, protože si chceme nechat prostor pro vyjednávání na trialogu. I z jiných výborů zaznívala upozornění, že sociální aspekt se tam zahrnovat nemá, protože ten řeší jiná opatření.
Celý návrh je jinak velmi dobrý, české ekonomice může velmi pomoci. Já jsem rád, že se podařilo obhájit jadernou energii, protože byla velká obava, že to padne, protože v Radě to v tom seznamu není. My jsme to tam dali.
Četl jsem vyjádření českých Pirátů, kteří Akt v hlasování na plénu odmítli úplně, protože podle nich může tak široký seznam technologií vést ke tzv. greenwashingu, tedy že se budou za zelené a strategické označovat i technologie, které jsou takové jenom na papíře, a peníze se vlastně vyhodí oknem bez skutečného dopadu na dekarbonizaci. Vidíte tam také toto riziko?Já to riziko nevidím, to jsou trošku umělé argumenty, které se objevovaly i mezi stínovými zpravodaji, když jsme o tom jednali. Frakce Zelených, do které Piráti patří, se tomu bránila i z mnoha jiných důvodů. My jsme naopak byli rádi, že ten seznam je tak široký, aby se do něj vešly mnohé důležité technologie, a aby se tak „rozhýbaly“ v rámci Evropy. S německým kolegou Ehlerem jsme tlačili na to, aby to byl co nejrychlejší proces a zasáhl co nejširší ekonomiku. My nechceme, aby se to opět zužovalo jen na ty projekty, kteří mají „zelenou visačku“, a hrála se falešná hra o zelené technologie. Proto to zjednodušení, tady je potřeba rychle pomoci a konkurenci vůči Americe postavit co nejjednodušeji, rychle uvolnit prostředky a zrealizovat projekty. Obavu, že by se odehrával greenwashing, tu vůbec nemám.
Odkaz Galilea a „spravedlivého fondu“
Když se ohlédnete za svým působením v Evropském parlamentu, tak co byste byl rád, kdyby se s Vaším jménem nejvíce spojovalo? Jakou stopu byste rád zanechal?Já bych byl rád, kdyby ta stopa zůstala s Galileem (
navigační systém EU, pozn. red.), protože na to jsem pyšný. To se splnil můj malý dětský sen, protože já jsem původně chtěl i studovat kosmické vědy. Ani ne tak veřejně, ale spíše vnitřně jsem pyšný, že jsem u toho mohl být. Měl jsem to štěstí, že pan kolega Jeff Chester mi svěřil tuhle zprávu. Bylo to hrozné, dva měsíce jsem kvůli tomu nespal, protože jsem neměl ani páru, jak zpravodajství probíhá. Dostal jsem to totiž za úkol asi po půl roce života v Parlamentu, takže jsem moc nevěděl, co dělat. Tohle je tedy pro mě taková malá „hračka“, věnoval jsem se tomu 15 let, protože z frakce jsem měl přiděleno, že dělám všechna kosmická témata. Když tato stopa zůstane, tak budu rád.
Pak je tu ještě druhá věc, u které jsem rád, že se povedla. S Jerzym Buzkem, bývalým polským premiérem, a se (
slovenským) komisařem (
Marošem) Šefčovičem se nám podařilo prosadit Just Transition Fund (
Fond spravedlivé transformace). Je to ukázka toho, jak se dá něco prosadit, najednou bylo k dispozici 40 miliard (
korun), které jdou do České republiky. Peníze jdou na pomoc regionům, které když se zavřou uhelné doly, tak na tom budou hůř. Tímto způsobem se jim pomůže s novou ekonomikou.
To jsou tedy dvě věci, na které budu rád vzpomínat. Jestli to bude spojováno s mým jménem, to není možná tak důležité. Je to spíše pro mě, že si můžu říct – neseděl jsem tady úplně zbytečně.
Celý rozhovor je k dispozici v podcastové formě.Tento podcast vznikl s podporou frakce Evropských konzervativců a reformistů. Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 
