„Ukrajina nebojuje jen proti agresorovi, ale i za Evropu. Až se připojí k naší rodině, bude to konečné vítězství Ukrajiny. A v tom hrajeme rozhodující roli,“ řekla šéfka unijní exekutivy na úvod debaty věnované přípravě summitu lídrů členských zemí. Ti budou od čtvrtka v Bruselu jednat nejen o uvolnění dalších 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) pro Kyjev, ale právě také o zahájení přístupových rozhovorů na cestě Ukrajiny do EU.
Téměř všechny země tento plán podporují a premiér předsednického Španělska Sánchez dnes prohlásil, že chce formální otevření rozhovorů stihnout do přelomu roku, kdy Madrid předá vedení Rady EU Belgii.
To však odmítá předseda maďarské vlády. Orbán dnes zopakoval, že je proti přístupovým rozhovorům. Politik mnohými považovaný za hlavního spojence ruského vůdce Vladimira Putina v EU blokoval finanční pomoc Ukrajině i na summitu před rokem, svolil až po příslibu možného uvolnění části zmrazených fondů, které komise Maďarsku odmítá vyplácet kvůli problémům s právním státem.
Komise má dnes podle unijních činitelů dokončit hodnocení části maďarských opatření, která mají vyjít vstříc požadavkům Bruselu. Pokud bude unijní exekutiva spokojena, může se Maďarsko dočkat uvolnění až deseti miliard eur (245 miliard korun). Část zejména levicových a liberálních poslanců dnes možné poskytnutí peněz Orbánovi krátce před klíčovým summitem kritizovala jako nepřípustný ústupek.
„Pokud komise nyní vyplatí panu Orbánovi tučný šek, nebude to nic než platba vyděrači. Všichni se dozvědí, že se vydírání vyplatí,“ řekl místopředseda frakce socialistů Pedro Marques. Podle liberálky Hilde Vautmans nemůže dostat „jediné euro někdo, kdo nesdílí naše hodnoty“. Komise Maďarsku vyčítá nedostatky v boji proti korupci, omezování nezávislosti justice či plurality médií. Komise odmítá, že by případné uvolnění peněz pro Maďarsko souviselo s podporou Ukrajiny, podle její místopředsedkyně Věry Jourové dnes uplyne předem stanovený termín pro hodnocení maďarských opatření.
Velká část poslanců dnes vyzývala, aby summit schválil finanční podporu i otevření přístupových jednání. Řada z nich upozorňovala, že v době nejistého osudu další pomoci od Spojených států jako klíčového ukrajinského podporovatele je role EU důležitější než dříve. „Nemůžeme předpokládat, že ostatní části světa budou Ukrajinu finančně a vojensky podporovat, pokud nepůjdeme v první linii my,“ prohlásil poslanec nejpočetnější lidovecké frakce Siegfried Murešan.
Podle von der Leyen Kyjev pokročil v reformách včetně rozšířeného užívání jazyka menšin ve školách, což je jeden z požadavků znějících z Budapešti. Reforma zákona o národnostních menšinách podle ní umožní širší užívání jejich jazyka ve školách či na veřejných akcích. „Národnostní menšinové skupiny už reagovaly pozitivně. A naše úvodní hodnocení je také pozitivní,“ prohlásila von der Leyen.