Europoslanci kritizují Fica za kroky proti právnímu státu, nechtějí „druhé Maďarsko“
1. Jak to začalo?
Na přelomu října a listopadu 2023, záhy po jmenování nové vlády, pouze „několika hodinový“ ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) odvolal policejního prezidenta Štefana Hamrana. Později pokračoval odstavením elitních policejních vyšetřovatelů, kteří se věnovali korupčním kauzám lidí blízkým straně Smer, a to i přes jejich status chráněných osob, který jim udělil Úřad pro ochranu oznamovatelů korupce. V některých případech už soudy rozhodly, že postup ministra vnitra byl protizákonný. Vláda Roberta Fica však zásahy do policie nezastavila. Jejich hlavním cílem se v posledních týdnech loňského roku stala speciální prokuratura, která dříve obžalovala více než stovku lidí blízkých Robertu Ficovi, načež 40 z nich soudy i právoplatně odsoudily za korupci, únos státu (stav, kdy firmy, instituce, vlivní a politici ovlivňují skrze korupci zákony, chod a politiku země – pozn. red.) nebo organizovaný zločin. Fico v předvolební kampani slíbil zrušení jak speciální prokuratury, tak i specializovaného trestního soudu. V následné vládní koalici však narazil na stranu Hlas, která trestní soud zrušit odmítla. Zrušení prokuratury si Fico nicméně prosadil, a to na jednání vlády na počátku prosince. Koaličním kolegům nevadil ani fakt, že tuto novelu pomáhal napsat syn bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara, který v současnosti čelí hned několika obviněním z organizovaného zločinu, a David Lindnter, bývalý soudce a dnes obžalovaný poradce premiéra a ministra spravedlnosti, který v minulosti radil i Marianu Kočnerovi. Kočner je obžalován z objednávky vraždy novináře Jána Kuciaka a zároveň si odpykává 19letý trest za finanční podvody. Byl to právě obsah z Kočnerova telefonu, který v roce 2019 odstartoval problémy současné vládní koalice a části soudců, prokurátorů a policistů. Ukázalo se totiž, že je Kočner přes šifrovanou aplikaci Threema ovlivňoval a úkoloval.2. Co na to Brusel?
Plánované legislativní změny jel Fico s ministrem obrany Robertem Kaliňákem, který rovněž čelí několika obviněním, a ministrem spravedlnosti Borisem Suskem, diskutovat do Bruselu s eurokomisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem. Podle prvotních tvrzení Fica prý výhrady eurokomisař nesdělil, nicméně téměř obratem (8. prosince) zaslal do Bratislavy dopis s výhradami k nátlaku na právní stát a s požadavkem na odložení reforem a pokračování dialogu. Fico ani jeho kabinet však výtky Evropské komise nebrali vážně. Krátce na to získali dopis adresovaný Slovensku novináři a výhrady zveřejnili. Slovenští europoslanci z opozičních stran se v reakci obrátili na Evropskou komisi a v dopise vyjádřili obavy z konce právního státu v zemi. Podle devíti slovenských europoslanců jsou kroky slovenské vlády „bezprecedentním útokem na právní stát“.Fico se pak pustil do všech zúčastněných stran. Eurokomisař Reynders podle něj úmyslně neuvedl důvody rušení speciální prokuratury. Fico totiž argumentoval porušováním lidských práv, kdy podle něj prokuratura protiprávně vyšetřovala a držela ve vazbě lidi blízkých jeho vládě. To ostatně několikrát za jeho působení vzkázal i do Bruselu, naposledy na říjnovém summitu Evropské rady, kdy předsedkyni Komise vyčetl, že se nezajímala o lidská práva na Slovensku. Ke slovenským opozičním europoslancům ale tak „sofistikovaný“ nebyl. „Je doslova neuvěřitelné, že slovenští opoziční europoslanci žádají Evropskou komisi, aby potrestala Slovensko nevyplacením evropských fondů, věříce, že to poškodí slovenskou vládu v očích veřejnosti. Takové věci nedělají ani potkani,“ řekl Fico v polovině prosince. Prohlášení Roberta Fica bylo, jak je to u něj v posledních letech zvykem, útočné, a ne úplně správné. Slovenští europoslanci nežádali Komisi, aby „potrestala“ Slovensko nevyplacením evropských fondů. Byl to eurokomisař Reynders, který ještě předtím vzkázal na Slovensko, že: „Evropská komise nebude váhat zasáhnout proti Slovensku jakýmkoli způsobem včetně omezení fondů, pokud budou kroky Ficovy vlády v oblasti právního státu porušovat pravidla EU“. O omezení eurofondů mluvili pro slovenský Denník N také jejich zdroje uvnitř Komise, ale i slovenští odborníci.3. Domácí reakce
Znepokojení vyjádřila i prezidentka Zuzana Čaputová. „Evropská prokuratura již na základě předběžné analýzy vládního návrhu konstatovala, že některé z navrhovaných změn by již nebyly schopny zajistit, aby trestné činy proti rozpočtu EU byly na Slovensku trestány účinnými, přiměřenými a odrazujícími trestními sankcemi. Evropská unie totiž vyžaduje, aby za podvody na eurofondech hrozily odrazující tresty. Vystavujeme se tím i potenciálnímu riziku pozastavení eurofondů,“ stojí v prohlášení prezidentky. Čaputová rovněž dodala, že vládní návrh považuje za „postup v rozporu s principy právního státu“. Obavu o rozklad právního státu Čaputová vyjádřila i 18. ledna přímo na zasedání Národní rady. U koaličních poslanců se její výstup na plénu nesetkal s podporou, poslanci za Slovenskou národní stranu, včetně jejího předsedu Andreja Danka, před jejím projevem odešli ze sálu. Proti novele se před Vánoci třikrát protestovalo, a to hned v několika městech napříč republikou. Po novém roce protesty pokračovali, a ve čtvrtek 18. ledna se uskutečnil už druhý protest, a to v rekordních 22 městech na Slovensku a v Praze. Desítky tisíc lidí se po pěti letech znovu postavili na náměstí a, stejně jako po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, křičeli hesla jako „Dost bylo Fica!“ nebo „Nebudeme ticho!“. Mezi současnými protesty a protesty po vraždě nazvané Za slušné Slovensko z roku 2018 je ale jeden rozdíl, a sice organizátor. Tehdy to byla občanská společnost, nyní dostala lidi do ulic spojená parlamentní opozice. Dav se v rámci protestů vyhradil i proti zvažované kandidatuře Petra Pellegriniho na příštího slovenského prezidenta. Jeho strana Hlas je druhým nejsilnějším koaličním partnerem Roberta Fica a Pellegrini je zároveň předsedou parlamentu. Opozici se v parlamentu před koncem loňského roku podařilo zablokovat projednávání kritizované novely. Předseda poslaneckého klubu strany Smer Ján Richter v polovině prosince oznámil přerušení schůze s tím, že se na pořadí dostane „někdy v lednu. Parlament má rušení speciální prokuratury na programu na lednové schůzi. Kdy se však projedná stále není jasné, protože program nadále ruší opozice svými obstrukcemi.4. Další problém – kompetenční zákon
Problematická je v očích Evropské komise i jiná novela. Na jednom z posledních jednání parlamentu vládní poslanci těsnou většinou schválili změnu v kompetenčním zákoně, která je primárně ušitá pro už zmíněného bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara, dnes poslance za Ficův Smer. Ten má totiž ambice stát se ředitelem tajné služby SIS. A jelikož by se po svém případném jmenování musel vzdát poslaneckého postu, tedy i nově získané imunity vůči trestnímu stíhání, vládní koalice připravila změnu zákona. Díky ní by tedy Gašpar mohl plnit obě funkce. Novela kompetenčního zákona ale měnila i způsob jmenování ředitele antimonopolního úřadu. Konkrétně by vláda mohla obejít úřad prezidenta a jmenovat předsedu sama, zatímco nyní může předsedu „jen“ navrhovat, samotné jmenování je v rukou prezidentky. Tento návrh kritizovala i eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margharet Vestager, kterou na zvažované změny upozornil samotný antimonopolní úřad. V dopise, který úřad eurokomisařky poslal na Slovensko, stálo, že se Vestager obává o narušení nezávislosti úřadu, protože výběr odpovědné osoby nebude probíhat nezávisle. Vestager taky upozornila, že národní stát může odvolat ředitele takového úřadu jen ve dvou vymezených případech (ztráta kompetentnosti nebo trestný čin), což by se novelou taky změnilo. Vládní poslanci nakonec od bodu s antimonopolním úřadem upustili a novelu kompetenčního zákona schválili bez něj. Ani to však nestačilo, aby celou novelu prezidentka Čaputová nevetovala.Udělala tak jen krátce po začátku nového roku, a kromě jiného Čaputová argumentovala i Tiborem Gašparem. Konkrétně se odvolala na samotný zákon o SIS, který uvádí mimo jiné, že SIS je orgánem na ochranu bezpečnostních a hospodářských zájmů státu. „Změna povahy SIS na ústřední orgán státní správy je v přímém nesouladu se zněním zákona,“ uvedla prezidentka s odkazem na Gašparovo obvinění z organizovaného zločinu. Na přehlasování prezidentského veta je třeba nadpoloviční většiny v parlamentu. Tou Ficova vláda disponuje, a v úterý 16. ledna tak poslanci prezidentčino veto prolomili. Jak prezidentka, tak opozice nicméně avizovaly, že plánují novelu napadnout u ústavního soudu.5. Zakročí Brusel?
Podle vyjádření Reynderse nebude Evropská komise váhat podniknout proti Slovensku kroky, bude-li to s ohledem na stav právního státu v zemi třeba. Jak uvedla mluvčí Evropské komise pro redakci, toto tvrzení nadále trvá. Dokud jsou však změny na Slovensku v procesu, není pravděpodobné, že unijní exekutiva zakročí. Běžná praxe je taková, že nejdříve musí přijatou legislativu vyhodnotit, aby na základě takové analýzy mohla přistoupit k případnému spuštění řízení nebo sankci. „Komise nebude váhat přijmout jakákoli opatření, která mohou být nezbytná k zajištění dodržování práva EU, včetně řádného finančního řízení rozpočtu EU a ochrany finančních zájmů Unie,“ potvrdila mluvčí.„Legislativní proces stále probíhá, a Komise je připravena na další politická a technická jednání, aby se těmito otázkami blíže zabývala,“ dodala na dotaz redakce 12. ledna.
Komisi vývoj na Slovensku znepokojuje o to víc poté, co Ficova vláda nevyslechla její výzvy, aby nepřistupovala ke zrychlenému projednávání novely bez předchozí konzultace se stakeholdery a nepokračovala zatím v legislativních změnách.
„To je těžko slučitelné s naším doporučením o právním státě,“ uvedl v reakci na jednání slovenské vlády komisař Reynders.
Jak unijní exekutiva uvedla, se Slovenskem zůstává v kontaktu a doporučuje, aby zamýšlené úpravy konzultovalo s Benátskou komisí Rady Evropy.
Redakce se dotazovala také na dopis, který unijní exekutivě adresoval EPPO. Mluvčí však více informací nesdělila. „Dopis vrchní evropské žalobkyně (Laury Kövesi) adresovaný komisařům (Johannesovi) Hahnovi a Reyndersovi jsme obdrželi. Vyjádřené obavy prověříme a úřadu EPPO odpovíme,“ uvedla pouze. Možností, jak v případě porušování právního státu v členské zemi sedmadvacítky zakročit, má Komise hned několik. Do jaké míry tyto nástroje dokáží nápravu situace vynutit, je nicméně v politickém prostředí, jakým je evropský blok, často nejisté. Například procedura na základě článku 7 Smlouvy o Evropské unii, která následuje v případě porušení unijních hodnot a může vést k odebrání hlasovacích práv provinilému státu v Radě, dosud nevedla k výsledku.Co je to právní stát? A proč je důležité jej respektovat?
6. Třetí z Visegrádu
Po zkušenostech s problémovou dvojicí Polsko-Maďarsko, které řízením kvůli narušování principů vlády práva už roky čelí, sáhla Evropská komise ve snaze vymoci na dotčených vládách nápravu po finanční páce.Pokud stát nedodržuje právní stát, Evropská komise mu v důsledku řízení zablokuje nebo neproplatí peníze, na které má nárok z evropského rozpočtu. Opravňují ji k tomu nařízení o fondech, nařízení o finančních pravidlech evropského rozpočtu a nařízení o fondu obnovy.
A pak je to také jen pár let nový mechanismus, který má ochránit finanční zájmy Unie a jejích daňových poplatníku tím, že podmiňuje čerpání prostředků z evropského rozpočtu dodržováním některých principů právního státu. Jedná se o takové principy, jejichž porušení by ohrozilo řádnou správu těchto peněz. Typicky jde o předcházení a potírání finančních podvodů a korupce či nezávislost justice a orgánů, které nekalosti šetří nebo soudí.
Zda k zablokování peněz Slovensku na základě některého nebo více výše uvedených nástrojů Brusel přistoupí, zatím není jasné. Případný návrh Komise na stopku peněz by musela schválit také Rada. Co se týče páky v podobě peněz z fondu obnovy, Komise na dotaz reakce, zda je pozastavení plateb Slovensku z této obálky možné, neodpověděla. Vyplácení plateb je podmíněno naplňováním doporučení pro jednotlivé státy. Pokud nejsou naplněna, Komise může stopku výplat navrhnout. Rozhoduje o ní pak Rada. „O potenciálních scénářích nebudeme spekulovat,“ řekl pro Euractiv.cz mluvčí instituce a odkázal na předešlé vyjádření, že Komise zajistí, že jsou finanční zájmy Unie ochráněny. Výzkumník think-tanku Democracy Reporting International Jakub Jaraczewski odhaduje, že pokud by mělo z důvodu porušení právního státu na řízení se Slovenskem dojít, nebude to před volbami do Evropského parlamentu a ani brzy po nich. Volby se konají letos na začátku června, Komisi i europoslancům tak brzy končí mandát a stav právního státu v Evropské unii dostanou do rukou pravděpodobně noví lidé, kteří se budou muset rozkoukat.Jourová: Proti Maďarsku máme silné důkazy o nedostatečném stíhání podvodů a korupce