Úvod / Politika / Aktuálně v EU / The Capitals: Voliči by měli vědět, jaké by to bylo mít Putina za souseda, řekl Borrell

The Capitals: Voliči by měli vědět, jaké by to bylo mít Putina za souseda, řekl Borrell

Josep Borrell © European Union
The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
INSTITUCE EUVoliči by měli vědět, jaké by to bylo mít Putina za souseda, řekl Borrell. Občané zemí EU by měli mít informace o tom, jak by to vypadalo, kdyby na Ukrajině vládly „loutky“ jako v Bělorusku, uvedl vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell. Podle něj Vladimir Putin v současnosti zřejmě nemá v úmyslu z Ukrajiny ustoupit. „Rusko jde do všeho naplno. Ruský prezident Vladimir Putin se nehodlá vzdát. V sázce je jeho politické přežití,“ řekl Borrell v rozhovoru během své čtvrté návštěvy Ukrajiny. Putinovi „nevadí obětovat svou armádu a svůj lid. On totiž už utrpěl obrovské materiální a lidské ztráty a nedosáhl žádného významného územního pokroku“, dodal šéf diplomacie EU. (Catalina Guerrero, EFE/Kyjev)
MADRIDDelegace Rady Evropy navštívila Španělsko kvůli kontroverznímu zákonu o amnestii. Delegace Benátské komise Rady Evropy přijela ve čtvrtek (8. února) do Madridu, aby zjistila podrobnosti ohledně kontroverzního zákona o amnestii, který by zbavil viny katalánské separatisty zapojené do neúspěšné a nezákonné snahy o vyhlášení nezávislosti z roku 2017. Amnestii slíbil prosadit staronový premiér Pedro Sánchez (PSOE) výměnou za podporu jeho vlády. Podle oficiálních zdrojů se bude jednat o několikadenní pracovní návštěvu s cílem zjistit, jestli je kontroverzní návrh zákona v souladu s ústavou a evropskou legislativou. Delegace bude ve Španělsku zkoumat také záležitosti právního státu v širším měřítku. (Fernando Heller | EuroEFE.Euractiv.es)
VARŠAVAPolsko je skeptické ohledně cíle snížení emisí o 90 %. Polsko pravděpodobně nepodpoří klimatický cíl snížit emise skleníkových plynů v EU o 90 % do roku 2040, který tento týden doporučila Evropská komise. Poláci se přitom odvolávají na ekonomická a sociální rizika. Konkrétní návrh zatím není na stole, legislativu připraví Evropská komise až po červnových volbách do Evropského parlamentu. Varšava se domnívá, že nový cíl v oblasti klimatu bude obtížně dosažitelný jak ekonomicky, tak sociálně. Uvádí to v dokumentu, který k této záležitosti vypracovalo ministerstvo klimatu a životního prostředí. EU by proto měla být připravena cíl upravit a omezit jeho možné negativní dopady. „Vidíme jen malý prostor pro další závazky v oblasti snižování CO2,“ řekla náměstkyně ministra pro klima a životní prostředí Urszula Zielińskan a zdůraznila, že Polsko se v současné době zaměřuje na dříve schválený cíl snížit emise o 55 % do roku 2030. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)
BRATISLAVASlovensko dalo zelenou reformě trestního práva, hrozí prezidentské veto. Po více než dvou měsících obstrukcí a osmi kolech týdenních protestů napříč slovenskými městy prošla reforma trestního zákoníku vlády Roberta Fica slovenským parlamentem. Reforma rozpustí speciální prokuraturu, sníží tresty a oslabí ochranu oznamovatelů korupce. Ficova vláda usilovala o urychlení reforem a původně je chtěla schválit do konce loňského roku. Parlament se ale plánu postavil do cesty a hlasování blokoval. Novela byla kritizována i ze strany institucí EU a mohla by sloužit jako důvod pro spuštění podmíněného mechanismu EU vůči Slovensku, který by mohl vyústit až v pozastavení unijních fondů mířících do této země. Prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že je připravena reformu vetovat a pravděpodobně ji napadne u Ústavního soudu. Politická opozice mezitím slíbila pokračovat v organizování protivládních protestů. (Natália Silenská, Barbara Zmušková | Euractiv.sk)
SOFIEBulharský ústavní soud odmítl referendum krajní pravice o odložení vstupu do eurozóny. Krajní pravice chtěla nastolit referendum o odkladu přijetí eura o dvacet let. Návrh takového referenda nejprve zamítl parlament s odůvodněním, že bulharské zákony nepovolují referenda o mezinárodních smlouvách. Bulharský ústavní soud nyní rozhodl, že rozhodnutí parlamentu bylo zákonné. Zatímco soudci ústavního soudu o případu rozhodovali, stovka příznivců krajně pravicové proruské strany Vazraždane uspořádala před budovou soudu agresivní protest a zapálila podobiznu oblečenou v soudcovském taláru. Demonstranti také házeli balíky sena a zvířecího trusu na budovu soudu. Bulharská vláda má za cíl vstoupit do eurozóny 1. ledna 2025, ale nejprve musí úřady v Sofii přijmout opatření ke snížení inflace. Bulharská společnost nicméně zůstává v podpoře evropské měny rozdělená. Podle loňského průzkumu Eurobarometru je 49 % Bulharů pro přijetí eura, stejný počet je proti. (Krassen Nikolov | Euractiv.bg)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.