The Capitals: Bulharská proruská strana se po návštěvě Moskvy připojila k unijní krajní pravici

SOFIE

Bulharská proruská strana se po návštěvě Moskvy připojila k unijní krajní pravici. Bulharská krajně pravicová proruská strana Vazraždane (Obroda) se připojila k europarlamentní frakci Identita a demokracie (ID). Ve středu (21. února) to oznámili její poslanci. Stalo se tak poté, co navštívili Moskvu na pozvání strany Jednotné Rusko Vladimira Putina.

Vazraždane je v Bulharsku třetí největší politickou silou v národním parlamentu a v tom evropském má potenciál obsadit až čtyři z celkových 17 bulharských křesel. To by frakci ID – dnes šesté největší skupině v Evropském parlamentu s 59 členy, kam patří například zástupci francouzského Národního sdružení Marine Le Pen, italské Ligy Mattea Salviniho, německé Alternativy pro Německo Alice Widelové nebo české SPD Tomia Okamury – nepochybně pomohlo.

„Možná už víte, že jsme součástí Identity a demokracie a cílem naší politické organizace je dosáhnout v nadcházejících parlamentních volbách takového výsledku, abychom do Evropského parlamentu dostali co nejvíce zástupců,“ uvedl poslanec Vazraždane Kosta Stojanov.

K návštěvě Ruska Stojanov uvedl, že jeho strana obdržela pozvání k účasti na mnoha akcích a za posledního půl roku se zúčastnila akcí ve 12 zemích. Pokud jde konkrétně o cestu do Moskvy, strana uvedla, že v lednu obdržela pozvání od Putinovy strany k účasti na fóru „Za svobodu národů“ v Moskvě.

„Z Evropské unie jsme se zúčastnili pouze my z Bulharska,“ dodal Stojanov s tím, že fórum hostili místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Na fóru se diskutovalo o boji proti moderním formám neokolonialismu, uvedl Stojanov, kterého citovala státní tisková agentura BTA.

Poslanci z Vazraždane tvrdí, že s ruskými představiteli vedli „poměrně pozitivní rozhovor“.

„Hovořili jsme o budoucích vztazích mezi Bulharskem a Ruskem, protože jsme organizace, která chce stavět mosty, ne je ničit,“ řekl Stojanov.

Několik měsíců po začátku ruské invaze na Ukrajinu se vůdce Vazraždane Kostadin Kostadinov pokusil navštívit Ukrajinu, ale ukrajinské úřady ho vyhostily. Po návratu do Bulharska uvedl, že mu byl na deset let zakázán vstup na Ukrajinu, protože bulharské zvláštní služby nahlásily Kyjevu, že je ruským špionem. Více zde.

RIGA

Lotyšsko zakázalo dovoz ruských zemědělských produktů. Lotyšský parlament ve čtvrtek (22. února) schválil zákaz dovozu zemědělských produktů z Ruska a Běloruska, a to nejméně do roku 2025. Je tedy první zemí EU, která tento krok učinila. Zákaz platí také pro ruské a běloruské produkty mířící do Lotyšska přes jiné třetí země. (Charles Szumski | Euractiv.com)

LISABON

Portugalská nemocnice provedla první robotickou transplantaci jater v Evropě. Portugalská nemocnice Curry Cabral provedla první robotickou transplantaci jater v Evropě u pacienta s cirhózou. Ten už je nyní doma a „dobře se zotavuje“, uvedla ve čtvrtek nemocnice. (Helena Neves | Lusa.pt)

VARŠAVA

Brusel se chystá uvolnit Polsku peníze z fondu obnovy, píší média. Evropská komise je připravena schválit první platbu pro Polsko z fondu obnovy. Dojít by k tomu mohlo již tento týden, uvedla agentura Bloomberg.

Podmínkou pro uvolnění peněz je splnění milníků, které Komise zemi stanovila. Jde o kroky a reformy, které mají v Polsku zajistit, že nebude ohrožen právní stát. Patří mezi ně zejména změny v soudním systému. Polský ministr spravedlnosti Adam Bodnar proto představil začátkem tohoto týdne ostatním ministrům EU balíček návrhů zákonů, jejichž cílem je obnovit v Polsku právní stát.

A podle slov premiéra Donalda Tuska to zřejmě zabralo. „Vše nasvědčuje tomu, že se v pátek – po letech odkladů a týdnech nesmírně intenzivní práce – od zástupců evropských institucí konečně dozvíme, že Polsko má odblokované prostředky na obnovu,“ řekl ve středu v polském parlamentu.

Tusk také v pondělí potvrdil, že jeho strana Občanská platforma (PO, EPP) podpoří šéfku Komise Ursulu von der Leyen v její kandidatuře na předsedkyni i v dalším funkčním období, což podle informací serveru Euractiv.com může s fondem obnovy souviset. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)

BRATISLAVA

Slovenská vláda po nátlaku EU a veřejnosti upravila reformu trestního práva. Vláda premiéra Roberta Fica prodloužila dobu pro promlčení násilných trestných činů a stáhla návrh zákona, který by oslabil ochranu whistleblowerů. Tím částečně ustoupila od svých původních kontroverzních návrhů na reformu trestního zákoníku po kritice ze strany Evropské komise a celostátních protestech.

Právě ochrany oznamovatelů se týkala jedna z námitek Evropské komise. Ve dvou dopisech varovala Bratislavu, že pokud bude reforma takto přijata, může zemi hrozit pokuta nebo zablokování evropských fondů. (Natália Silenská | Euractiv.sk)