PRAHA
Macron je v Praze a chce si udobřit střední Evropu. Francouzský prezident Emmanuel Macron se v úterý v Praze setká s českým prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou, aby posílil „politický a strategický dialog“ o podpoře Ukrajiny. Macronova cesta navazuje na summit na podporu Ukrajiny, který se konal minulý týden v Paříži. Více než 20 zemí na summitu podpořilo plán iniciovaný Českem, jehož cílem je dát dohromady finanční prostředky na nákup mimoevropské munice pro Ukrajinu. Francie se dlouhé měsíce zdráhala s plánem souhlasit a místo toho prosazovala přístup „nakupujme v Evropě“, který podle analytiků nemůže reagovat na nejnaléhavější potřeby Ukrajiny. Teprve minulý týden Paříž svůj postoj zmírnila. Tato neochota zapojit se do českého plánu nejprve vyvolala napětí ve vztazích s partnery ze střední a východní Evropy, kteří si stěžovali na rozpor mezi rétorikou Francie a skutečnou podporou válečných kapacit Ukrajiny. „Mezi Macronem a jeho středoevropskými protějšky panovalo jisté napětí,“ řekl Euractivu Luigi Scazzieri, vedoucí výzkumný pracovník think tanku Centre for European Reform (CER). Macronův postoj v období před ruskou invazí a v počátečních fázích se v tomto regionu považoval za měkký vůči Rusku, což ve středoevropských hlavních městech posilovalo pocit, že jsou přehlíženy, tvrdí Scazzieri. To ale už neplatí. „Macron se přestal povyšovat nad východoevropské státy,“ řekl Euractivu pod podmínkou anonymity diplomat EU. Podle zdrojů z Elysejského paláce se francouzský prezident svou změnou názoru fakticky snaží uklidnit vztahy s Prahou a posílit vzájemný „politický a strategický dialog“. (Theo Bourgery-Gonse | Euractiv.fr, Aneta Zachová | Euractiv.cz)HELSINKY2 % na obranu nestačí, zní z Finska. Evropské země musí zvýšit své rozpočty na obranu a kapacitu svého obranného průmyslu nad 2 % HDP, řekl v pondělí Timo Kivinen ve svém posledním projevu ve funkci velitele finských obranných sil. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 Finsko spolu se Švédskem opustilo svou dlouholetou neutralitu a v dubnu 2023 se stalo 31. členem NATO. Tím se stalo členskou zemí s nejdelší přímou hranicí s Ruskem (1 340 km). (Charles Szumski | Euractiv.com)
TIRANANATO má základnu v Albánii. Letecká základna NATO Kucova v Albánii byla v pondělí oficiálně otevřena za přítomnosti klíčových vládních představitelů, včetně premiéra Ediho Ramy, který ji označil za důležitý bezpečnostní prvek pro západní Balkán a širší region. (Alice Taylor | Euractiv.com)
ATÉNYNevyžádané e-maily voličům. Řecký nezávislý úřad pro ochranu osobních údajů zahájil vyšetřování poté, co si řada řeckých voličů žijících v zahraničí stěžovala, že jim středopravicová europoslankyně Anna-Michelle Asimakopoulou (EPP) zaslala předvolební e-maily bez jejich souhlasu. (Sarantis Michalopoulos | Euractiv.com)
ZÁHŘEBChorvatsko před volbami rozpustí svůj parlament. Chorvatský parlament bude rozpuštěn nejpozději 22. března a před volbami do Evropského parlamentu, které jsou v Chorvatsku naplánovány na 9. června, se budou konat všeobecné volby, oznámil v pondělí odpoledne premiér Andrej Plenković (EPP). (Adriano Milovan | Euractiv.hr)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.