Francouzi bojují o zakázku na výstavbu nového bloku v Dukovanech. Posloužilo jim k tomu i úterní Česko-francouzské jaderné fórum v pražském Rudolfinu, kde se setkaly špičky obou zemí. Patřil k nim například šéf francouzské společnosti EDF Luc Rémont, český ministr průmyslu Josef Síkela (STAN) či předseda Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.
Závěrečné slovo si ale ponechal francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož příchod doprovázel bouřlivý potlesk a vstávání ze židlí.
Přestože se jeho řeč věnovala otázkám dekarbonizace, bezpečnosti a konkurenceschopnosti Evropy – a byla přednesena spatra a se značnou dávkou rétorického talentu –, její hlavní těžiště spočívalo podle očekávání v apelu na upřednostnění francouzské EDF v tendru na nový blok Dukovan.
Právě státní společnost EDF, provozovatel největší sítě jaderných elektráren v Evropě, je jedním ze dvou nejžhavějších želízek v ohni.
„Jsem přesvědčen, že partnerství mezi našimi zeměmi je absolutně zásadní,“ přednesl francouzský prezident. „Chceme vytvořit silnější spolupráci, abychom také měli společný vědecký i diplomatický přístup.“ Stejné cíle zdůraznil také ředitel EDF Luc Rémont.
Podle zkušeností francouzského prezidenta z dalších zemích Evropy, od Polska až po Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko, jich řada aktivně pracuje na nových jaderných programech. „Na základě vašeho přístupu můžeme rozvinout plnohodnotný evropský přístup,“ přednesl na fóru, kterého se účastnila i redaktorka Euractiv.cz.
Česko-francouzské jaderné fórum zahájil Luc Rémont, generální ředitel společnosti EDF, který zdůraznil, že Česko a Francie jsou jasnými lídry mezi zeměmi, které uvažují o výstavbě nových jaderných bloků. pic.twitter.com/AIQLN9Tk6J
— EDFproCesko (@EDFproCesko) March 5, 2024
Smlouvy se mají dodržovat, říká Síkela
Navzdory silné vůli Francie postavit se do čela Evropy jako lídr jaderné energetiky, má spolupráce s EDF háček. Tím je zásadní zpožďování a prodražování staveb, které francouzská společnost dosud realizovala a realizuje. Příkladem je podle francouzského listu Les Echoes šest reaktorů EPR2, které si Francie objednala v rámci oživení své jaderné energetiky. Ty se oproti odhadu z dubna 2021 prodražily o více než 30 procent.
Pokud by se tedy Česko pro EDF skutečně rozhodlo, jak zajistí, aby se to samé neopakovalo i v případě Dukovan? „V obchodě platí, že smlouvy potřebujete proto, abyste řešili to, co nefunguje. Protože když všechno funguje, tak není potřeba se dívat na smlouvu,“ uvedl na dotaz redakce ministr Síkela.
„Budeme se snažit dosáhnout co největšího smluvního pokrytí,“ dodal. Smlouva by proto měla být podle Síkely formulována tak, aby nenechávala prostor pro pohyb konečné ceny a technických parametrů, a aby zaručovala včasné dokončení projektu.
„Zde je výhoda, že zástupci Francouzské republiky za zakázkou stojí, že mají zájem. (…) A pokud smlouvy uzavřeme správně, a pokud platí pacta sunt servanda (smlouvy se mají dodržovat – pozn. red.), tak by to pro nás mohlo být dobré. A samozřejmě nemáme jiné nástroje, jak to zajistit,“ doplnil Síkela.
Aby Češi mohli na plnění podmínek smluv a realizaci projektu dohlížet, potřebuje Česko také dostatek expertů. Ty ale zemi momentálně chybí. „Důvody zpoždění reaktorů jsou, že jsme trochu ztratili švih,“ poznamenal Síkela s tím, že současná generace českých jaderníků pomalu ustupuje.
Francouzský jaderný průmysl i věda na jedné lodi
Nejen prezident Macron, ale také řada dalších představitelů francouzské jaderné energetiky na konferenci působila dojmem, že EDF nemá v tendru na výstavbu bloků žádného soupeře. V tomto smyslu se vyjádřil pro redakci také šéf české pobočky EDF Roman Zdebor. Podle toho akce „podtrhuje politickou podporu francouzské vlády nabídce EDF na výstavbu nových jaderných bloků v Česku“. Mezi řečníky na akci vystoupilo celé spektrum expertů, od průmyslu přes výzkum až po politické reprezentanty, kteří mluvili téměř jednohlasně o výhodnosti spolupráce právě s francouzskou stranou. Důležitost spolupráce konkrétně na Dukovanech podtrhl například předseda obchodního sdružení francouzského jaderného průmyslu GIFEN Xavier Ursat. Podle něj jsou Dukovany klíčovým projektem, který by mohl upevnit vazby mezi oběma zeměmi. Nebo Frederic Lelievre, hlava taktéž francouzské firmy Framatome, která dodává palivo pro Temelín. „Pro Česko by to zároveň znamenalo možný export produktů s přidanou hodnotou,“ okomentoval. Mezi řečníky se objevil také Nicolas Maes ředitel společnosti ORANO. Ta podepsala s českou elektrárenskou společností ČEZ smlouvu na zajišťování služeb obohacování uranu, a nahradila tak ruskou firmu TVEL.Rozhodnuto zatím není, tendr stále běží
Na dotaz novinářů, zda český ministr necítí ze strany Francouzů tlak na výběr EDF jako dodavatele, odpověděl Síkela nesouhlasně.„Vnímám to velmi pozitivně, protože to jenom ukazuje, jak velký zájem ze strany investorů je právě o tuto zakázku,“ odpověděl Síkela. „Na druhé straně, mým úkolem je co nejvíce zohledňovat české zájmy, nejen evropské zájmy. A proto budeme celou nabídku posuzovat komplexně, respektive investor,“ popsal.
Podle ministra tak platí, že Česko bude své rozhodnutí odvíjet například od bezpečnostních záruk, tedy toho, kdo bude součástí dodavatelského řetězce budované jaderné sítě Česka. Ale také od ceny projektu, která se v budoucnu nutně promítne také do ceny elektřiny, jakou budou Češi platit.
Na neposledním místě pak podle ministra hrají roli také záruky toho, že bude celý projekt dokončen včas, i koncová cena. „A sankce, pokud nedojde k naplnění těchto věcí,“ uvedl ministr.
Úplně ze hry není ani americká společnost Westinghouse. Její dřívější nabídka sice nesplnila podmínky, ale pokud by do 15. dubna, do kdy má česká vláda získat nabídky uchazečů, podala novou nabídku s upravenými parametry, mohla by se o dostavbu bloků ještě ucházet.
„V tuto chvíli (…) nejsme schopni nabídku od Westinghouse hodnotit,“ okomentoval Síkela. „Nás zajímá co nejnižší cena, co nejvyšší záruky a co největší garance za to, že to bude postaveno včas. A pokud by Westinghouse s takovou atraktivní nabídkou přišel (…), asi mi to zkomplikuje život, asi to budu muset řešit s právníky (…), ale pokud by to vedlo ke zlepšení podmínek pro Českou republiku, tak já si ten život rád zkomplikovat nechám.“
Podepsání smlouvy s vybraným dodavatelem se pak očekává na přelomu let 2024 a 2025. První reaktor by měl být podle současného plánu uveden do provozu v roce 2036.
„Nepoptáváme jen to, že si od někoho koupíme nějakou technologii. My se chceme stát součástí dodavatelsko-odběratelského řetězce. Vzniká tady úplně nové odvětví, které má velkou budoucnost,“ zdůraznil Síkela.
Česko podle něj má bohaté zkušenosti s jadernými technologiemi. A mělo by je proto využít i v oblasti jaderného výzkumu. Česko nyní bude podle Síkely pro nový jaderný program potřebovat až 10 tisíc nových lidí.
EU by měla rozšířit uhlíkové clo na další produkty, říká Hladík. Zelená politika podle něj musí být pragmatičtější