Europoslanci i unijní auditoři měli v únoru v hledáčku Evropskou komisi a její každoroční hlídání právního státu v sedmadvacítce. Tzv. Zpráva o právním státu je podle nich přínosný nástroj, je ale co zlepšovat.
Evropská komise neustále hlídá, jak unijní země dodržují principy právního státu. Každý rok v létě pak toto mapování představí černé na bílém ve Zprávě o právním státu. Začala s nimi v roce 2020, aby poté, co se napříč EU prohloubilo porušování vlády práva, zejména v Maďarsku a Polsku, měla větší přehled. Zároveň chtěla zajistit, že ke všem členům EU přistupuje spravedlivě, tedy aby nehanila jen ty, co jsou zrovna nejvíce na očích, v tomto případě tedy Varšavu a Budapešť.
Zpráva se dívá na to, jaká je v jednotlivých členských státech situace celkem ve čtyřech oblastech – soudnictví, protikorupční rámec, pluralita a svoboda médií a systém brzd a rovnováh. A od roku 2022 obsahuje také doporučení pro jednotlivé členské státy, jak si pomyslné skóre vlády práva vylepšit.
Na únorovém plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku to byla ale samotná zpráva, která byla terčem hodnocení. Zaměřil se na ni Evropský parlament, kterému je Komise politicky odpovědná.
Zloděj křičí: Chyťte zloděje! Bývalá polská vláda kritizuje Tuska. Ten demontuje starý systém a chce miliardy z EU
Europoslanci chtějí méně diplomacie a více nezávislosti
Ačkoliv europoslanci kvitují, že Komise právní stát monitoruje a připravuje výroční zprávy, mají řadu výhrad. Třeba k tomu, že se zpráva věnuje jen několika oblastem. Podle rezoluce ke zprávě, kterou europoslanci v únoru na plénu odhlasovali, by se měla zaobírat dodržováním všech unijních hodnot z článku 2 Smlouvy o Evropské unii. V usnesení proto unijní exekutivu vyzvali, aby záběr zprávy rozšířila.
Jejich kritiku pak sklidilo to, že Komise vyhodnocuje naplnění doporučení ze strany členských států hlavně na základě toho, zda dotčená země EU přijala nebo nepřijala příslušnou legislativu. Podle rezoluce by však měla Komise pokrok hodnotit na základě „skutečných a nezávislých důkazů o provádění v praxi“, a ne „jen“ zákonů na papíře.
Komise by podle europoslanců měla být také nezávislejší na členských státech, pokud jde o informace, na jejichž základě stav právního státu hodnotí.
„Děkuji Komisi za to, že opět udělala tento pozitivní krok a prozkoumala situaci v každém členském státě. Byl bych však rád, kdyby tento proces probíhal nezávisleji,“ řekl ke zprávě na plénu za frakci socialistů maltský europoslanec Cyrus Engerer.
Unijní exekutiva situaci v členských zemích mapuje a vyhodnocuje na základě veřejně dostupných zdrojů a konzultací s jednotlivými členskými státy, stakeholdery, akademiky či neziskovými organizacemi. Podle europoslanců je ale do budoucna třeba, aby byla zpráva na členských státech méně závislá.
„Když si přečtete zprávu Evropské komise, řeknete si: Fajn, v Evropské unii jsou určité problémy, ale vše je pod kontrolou. Jenže když se podívám na celkový obrázek, jsem mnohem znepokojenější,“ varovala zpravodajka europarlamentní rezoluce, nizozemská europoslankyně Sophia in’t Veld (Renew).
„Myslím, že pokud použijete i jiné zdroje než národní partnery a vládní partnery, bude obrázek (o situaci právního státu) poněkud chmurnější,“ vzkázala do Evropské komise.
Tento nedostatek by podle rezoluce pomohlo vyřešit zahrnutí „nezávislé skupiny odborníků“ do přípravy zprávy, kteří by byli „méně svázáni diplomatickými ohledy“.
Ne všichni členové Evropského parlamentu však tento pohled sdílí. Pro rezoluci zvedlo ruku 374 europoslanců, proti bylo 113 a zdrželo se 45.
Z českých řad hlasovali proti všichni europoslanci za ANO, SPD, KSČM a nezařazený Hynek Blaško. Europoslanci za KDU-ČSL a ODS se zdrželi. Ostatní byli pro.
Například český europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR) se hlasování zdržel kvůli obsahu europarlamentní rezoluce. „Nemám zásadní problém s tím, že Evropská komise tyto zprávy dělá, tam jsou lidé s jistou právní kvalifikací. Což se bohužel nedá říct o paní zpravodajce in’t Veld, která si z těchto zpráv dělá manifesty vlastní ideologie,“ vysvětlil svůj postoj.
Odpůrci mezi europoslanci pak mají za to, že jsou rezoluce europarlamentu a zpráva z pera Komise „účelové a zpolitizované“ či „politickým nástrojem levice proti konzervativním vládám“, jak vyjádřili na plénu.
Stav právního státu v EU: Komise se pozastavila nad milostí pro Baláka, problémy v Maďarsku a Polsku trvají
V pozornosti auditorů
Na zprávu se v únoru zaměřili kromě europoslanců také auditoři Evropského účetního dvora. Nejde sice o klasický audit, jako spíše o popsání toho, jak zpráva funguje, a co se s ní pojí za výzvy a příležitosti. Auditoři nicméně podobně jako europoslanci zdůraznili, že „zpráva jako nástroj není právně vymahatelná a Komise se spoléhá na loajální spolupráci členských států“.
Účetní dvůr upozornil také na to, že Komise dosud ve zprávách o právním státu „nepopsala žádné vývojové trendy v oblasti právního státu v průběhu let“ a že doporučení, která Komise členským státům dává, jsou pak jen „v malém rozsahu“ naplňována.
„V roce 2023, tj. prvním roce sledování doporučení, bylo 11 % z nich plně realizováno, 55 % bylo realizováno částečně a u 34 % nebyl zaznamenán žádný pokrok,“ vyčíslili auditoři.
V souvislosti s doporučeními Účetní dvůr také upozornil, že Komisi při vyhodnocování pokroku na doporučeních v některých případech stačí pouze avizované či formální kroky.
„Odhalili jsme jeden případ, v němž Komise uznala ‚určitý pokrok‘ na základě toho, že dotčený členský stát (Německo) Komisi informoval pouze o svém plánu přijmout opatření,“ popsali auditoři.
„Další doporučení bylo vyhodnoceno jako ‚plně provedené‘ na základě toho, že příslušný členský stát (Maďarsko) přijal nový zákon. Tímto doporučením však bylo posílit roli konkrétní instituce, což může záviset i na tom, jak je zákon v praxi uplatňován,“ dodali.
Podle Evropského účetního dvora by také zprávám prospělo, kdyby Komise více objasnila svoji metodiku a způsob hodnocení členských států. „I když její část je veřejně dostupná, lze ji ještě rozpracovat a šířeji zpřístupnit, aby mohli zájemci lépe porozumět tomu, jak se hodnocení provádí“.
Třetí potížista z Visegrádu: Slovensko sklízí kritiku kvůli vládě práva. Co se v zemi děje a co na to říká EU?
Na letošní zprávě se pracuje
Zprávu o právní státu Evropská komise zveřejňuje většinou během léta. V tuto chvíli už na ní pracuje. A podobně jako tomu bylo v předchozích ročnících, i ten nový dozná nějakých změn.
Tentokrát by se měla unijní exekutiva totiž zaměřit na hodnocení právního státu nejen v zemích Evropské unie, ale i ve státech, které mají do evropského bloku namířeno. Šéfka Komise Ursula von der Leyen to oznámila už loni v září v rámci projevu o stavu Unie.
„Zprávy o dodržování právního státu otevřeme těm přistupujícím zemím, které si přejí postupovat ještě rychleji. Tento krok je postaví na stejnou úroveň s členskými státy a podpoří je v jejich reformním úsilí. Zároveň pomůže zajistit, aby naše budoucnost byla Unie svobody, práv a hodnot pro všechny,“ řekla von der Leyen.
A nyní to před europoslanci potvrdil eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders s tím, že by se zpráva měla nově týkat čtyř států západního Balkánu.
„Dovolte mi také připomenout oznámení paní předsedkyně von der Leyen v projevu o stavu Unie, že Komise otevře zprávu o právním státě v roce 2024 některým zemím zapojeným do procesu rozšíření. S potěšením vás mohu informovat, že Komise vyzvala Albánii, Černou Horu, Severní Makedonii a Srbsko, aby se zúčastnily hodnocení pro rok 2024,“ řekl na únorovém plenárním zasedání.
Komise vybrala tyto země proto, že jsou buď nejdál na cestě v procesu přistoupení do Evropské unie, nebo jsou nejvíce připraveny, pokud jde právě o oblast právního státu.
„Jedná se tedy o země, které už otevřely kapitolu 23 o právním státě a základních právech a kapitolu 24 o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti, nebo které v kapitole 23 dosáhly určité úrovně,“ upřesnil Reynders.
Od dalšího vydání zprávy k právnímu státu lze očekávat, že opět poukáže na zhoršující se stav vlády práva napříč sedmadvacítkou. Ten lze sledovat už nyní na Slovensku, kde se po loňských parlamentních volbách dostala k moci vláda staronového premiéra Roberta Fica. Europoslanci v rezoluci také poukázali na znepokojivou situaci v Řecku v souvislosti se špionážním softwarem či ve Španělsku kvůli justici a zákonu o amnestii i v několika dalších zemích.
Třetí potížista z Visegrádu: Slovensko sklízí kritiku kvůli vládě práva. Co se v zemi děje a co na to říká EU?
