Čas hraje proti nám, zaznělo na středeční rozpravě Evropského parlamentu (EP) věnované uneseným ukrajinským dětem. Evropa by se podle europoslanců měla více zasazovat o to, aby se podařilo unesené děti z Ruska vrátit zpět domů.
V neděli 17. března uplyne rok od doby, kdy Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovou-Belovou. Ti jsou obviněni z odpovědnosti za válečné zločiny nezákonné deportace a přemístění dětí během rusko-ukrajinské války.
Během posledních dvou let, které uplynuly od ruské invaze na Ukrajinu, nechala Moskva násilně deportovat tisíce ukrajinských dětí. Celkový počet dětí, které Rusové unesli, přesně není znám. Kyjev toto číslo odhaduje na téměř 20 tisíc dětí, které se v současné době nachází buď na okupovaných územích Ukrajiny, nebo v Rusku či Bělorusku. Rusko naopak podle iniciativy Children of War otevřeně mluví až o 744 tisících dětech, které „zachránilo“.
Dotčené děti jsou vydány na pospas ruskému režimu, a především jeho propagandě. Ta intenzivně pracuje na tom, aby přišly o zbytky své ukrajinské národnosti.
Jak reportovala zpravodajka ruského opozičního média Meduza Lilia Japparová, osudy dětí provází různá „převýchovná opatření“, která má na starosti ruské ministerstvo školství. To mělo od začátku agrese příležitost vyvinout celý soubor metod, jak „převýchovu“ dětí provádět.
Celkem přes 50 převýchovných táborů
V dokumentech ministerstva, které Japparová prostudovala, se údajně uvádí, že ruští učitelé a sociální pracovníci musí „převychovat“ nastupující generaci na základě „duchovně-morálních hodnot“ a „historických a národně-kulturních tradic Ruské federace“.
O tom, jak je převýchova Ukrajinců systematická, vypovídá také zpráva organizace Conflict Observatory. Ta hovoří celkem o 43 zařízeních v Rusku a 13 na území Běloruska, kam jsou malí Ukrajinci a Ukrajinky umisťováni.
Navíc, aby se celý proces deportace a porušťování dětí usnadnil i urychlil, a zároveň alespoň lokálně legalizoval, zavedlo Rusko změnu některých svých dřívějších zákonů. Jejich současné nastavení tak například povoluje pohyb dětí přes Ruskem okupované oblasti za doprovodu cizích dospělých osob, které nejsou členy rodiny. A nevyžaduje tudíž od tamních úřadů, aby pátraly po jejich zákonných zástupcích.
Deportovaným dětem je dána nová identita, tedy nová ruská jména a občanské doklady. Následně jsou pak dány k adopci ruským rodinám, často v odlehlých oblastech Ruska, jako je například Sibiř.🎉 Big news from the Save Ukraine team: We've brought 10 Ukrainian #children back home from occupation since Feb. 24th. These brave kids, separated from their families, are now safely reunited. 🙏 Each rescue, like the 261 children saved so far, is a step towards restoring their… pic.twitter.com/C6GGqgZWfB
— Save Ukraine (@SaveukraineUs) March 8, 2024
Hrajeme o čas, varují europoslanci
Pro Ukrajinu je tak s postupem času stále obtížnější unesené děti dohledat.
„Putin je rychlejší, dětem vydává ruské občanství a mění jejich identitu tak, aby je už nebylo možné vyhledat a vrátit, čas hraje zásadní roli,“ uvedla europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP).
„Násilné únosy ukrajinských dětí do Ruska a snaha o jejich porušťování není nic jiného než realizace plánu na zničení ukrajinského národa, zničení jeho jazyka, kultury, identity i budoucnosti. Snad nejhorší na tom celém je spolupráce ruského červeného kříže,“ uvedla na rozpravě pléna europarlamentu poslankyně Veronika Vrecionová (ODS, ECR).Návraty dětí se podle Šojdrové sice daří uskutečňovat, ale jak popsala pro redakci, je jich pořád málo. Za hlavní úspěch EP podle svých slov považuje osvětu o problému, který podle jejích slov trvá nikoliv dva roky, ale už celou dekádu od doby, kdy vypukl konflikt na Donbase.
„Podařilo se nám zvýšit povědomí o situaci a já se osobně snažím už od začátku plnohodnotné ruské invaze na ni upozorňovat,“ popsala europoslankyně.
Každý návrat je vítězstvím
Na podzim 2023 se na vládou kontrolované území na Ukrajině podle informací Šojdrové vrátilo méně než 400 dětí z dosud téměř 20 000 oficiálně registrovaných vysídlených nebo deportovaných dětí. Konkrétní čísla se ale podle zdrojů různí.
„Každý případ úspěšného navrácení je vítězstvím. My se snažíme tyto počty navýšit. Také proto vyzýváme Mezinárodní výbor Červeného kříže, aby se k této situaci postavil čelem a začal aktivně pomáhat k navracení ukrajinských dětí domů,“ popsala.
Na debatě pléna tak byli tentokrát pozvaní kromě ukrajinské dívky Valerie, které se podařilo z Ruska utéct, také zástupci nadace Voices of Children. „Pravidelně jim tak poskytujeme platformu v EP,“ okomentovala Šojdrová.
Spolupráci ale Evropský parlament navazuje s celou řadou organizací a hnutí, které odvádí při navracení dětí záslužnou práci. K těm patří například sdružení Media Initiative for Human Rights, Magnolia nebo Missing Children Europe.
Začátkem letošního února také vznikla mezinárodní Koalice za návrat ukrajinských dětí, která má za úkol koordinaci v hledání deportovaných ukrajinských dětí a efektivnější výměnu informací mezi Ukrajinou a spolupracujícími státy. K těm dnes patří celkem 28 států, mezi nimi například Německo nebo Kanada s USA.
Na shromažďování informací se podílí i agentura Eurojust. Ta zřídila databanku pro uchovávání, analýzu a ukládání důkazů o mezinárodních zločinech CICED (Core International Crimes Evidence Database).
Přestože Ukrajina momentálně nejvíce ze všeho potřebuje zbraně, aby ubránila svou holou existenci, jsou to právě děti, které jsou budoucností země. Cílem Šojdrové proto nyní je pracovat na vytvoření důkladné dokumentace případů deportovaných dětí.
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Michaely Šojdrové (Evropská lidová strana). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.