Lídři se dnes (ve čtvrtek 21. března) sešli před začátkem Evropské rady na Nuclear Energy Summitu. Pod bruselským Atomiem se ukázala více než polovina zemí EU, stejně jako delegace z Číny, USA nebo Pákistánu. Celkem by se ale mělo na summitu sejít přes 35 politických reprezentací a 300 delegátů z průmyslu.
Místo konání není náhodné. Jak se nechal slyšet jeden z vysoce postavených belgických diplomatů – Belgie má podle jeho slov dlouhou historii v oblasti výzkumu jádra, stejně jako „schopnost nacházet mezi jednotlivými zeměmi společnou řeč“.
„Pro Českou republiku je jádro naprosto zásadní,“ uvedl před odletem do Bruselu český premiér Petr Fiala (ODS). „Ať už jde o naši energetickou bezpečnost, energetickou soběstačnost, o to, abychom zajistili dostatek dostupné energie pro občany a firmy.“
Osobně premiér podle svých slov cítí velký posun, pokud jde o vnímání jádra ve veřejném prostoru. Zatímco dříve „nemělo nic jistého“ a nebylo akceptované, dnes je situace zcela odlišná a nukleární energie se stává přijatelnější. A stále více zemí ji akceptuje.
K postoji Česka, které dlouhodobě stojí na straně jádra, na rozdíl například od Německa nebo Rakouska, se nyní podle Fialy přidávají i další státy.
„Dnešní summit je důkazem toho, že v celém světě, ale zejména v Evropě probíhá ‚jaderná renesance‘,“ zopakoval podobně jako při podobných příležitostech v nedávné době ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), který byl také součástí delegace. Právě Česko je podle něj jedním z hnacích motorů této proměny.
Síkela na jaderné konferenci zůstal, Fiala naopak pokračoval na jednání premiérů a prezidentů EU na Evropské radě.
Investice se musí urychlit, pronesla na summitu Von der Leyen
Roli jádra v bezemisní energetice zdůraznil ve svém projevu na začátku summitu také belgický premiér Alexander De Croo (Open Vld), podle kterého je jádro jedním z dostupných způsobů dosažení bezemisní EU. Předseda Evropské rady Charles Michel naopak zdůraznil, že nukleární energie nabízí další možnou alternativu vedle obnovitelných zdrojů u států, které jsou jí otevřené.
Významnou roli jaderné energie v dekarbonizaci zdůraznila ve své řeči také předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyen.„Analýza MAAE (Mezinárodní agentury pro atomovou energii – pozn. red.) nám říká, že investice se musí zrychlit již v tomto desetiletí a v roce 2030 dosáhnout nové úrovně, aby bylo možné splnit cíl Pařížské dohody. To vyžaduje podporu ze strany vlád, aby bylo zajištěno financování a aby byl příspěvek jaderné energetiky k zabezpečení dodávek elektřiny patřičně oceněn a odměněn,“ uvedla.
Vyzvala zároveň, aby státy investovaly do čistých energií pro dosažení klimatické neutrality v roce 2050. Mezi řečníky se objevil také Fiala. Ten apeloval na ostatní lídry, aby byla tato „jaderná strategie“ zahrnuta do politického programu příští Evropské komise. Podporu mezi ostatními zástupci zemí – alespoň těmi, kteří na summit dorazili – podle jeho soudu jaderná energie má.„V projevech mých evropských kolegů (…) zaznívalo přesvědčení o tom, že jádro je ta správná cesta. I pro Evropu,“ zopakoval svá dřívější tvrzení Fiala po své krátké návštěvě summitu. „Teď bych řekl, že společným úkolem (…) je zlepšit podmínky pro financování projektů, které rozvíjí jadernou energetiku.“
S tím souhlasí i Síkela. „Když se podívám na slova svých kolegů, evropských lídrů, dnes, tak je vidět, že jádro má velkou perspektivu,“ domnívá se ministr.
https://x.com/bpistorova/status/1770796208354640241?s=46&t=Kxfp_FfPh4x_eYlbM_3XDQSíkela sám na jaderné konferenci zůstal. Kvůli vlastnímu projevu, i proto, aby absolvoval několik bilaterálních schůzek – například se slovenskou ministryní, britským ministrem nebo americkým poradcem pro klimatické a energetické otázky.
Dvě další setkání měla být s představiteli dvou účastníků tendru na Dukovany, zástupcem francouzské společnosti EDF a korejské KHNP.
Je pro právě i český tendr, který by měl podle premiéra ze summitu těžit. Díky pozornosti věnované jádru, které nabývá v Evropě podle něj na významu, a skrze to i díky možnému zlepšení podmínek financování.
Z Česka se zároveň podle Síkely stává možný vzor pro další země, které by chtěly žádat o notifikaci Evropskou komisi „s ohledem na nový design energetického trhu“.
„Jaderný optimismus,“ zní kritika
Summit je jedinečný tím, že se koná na úrovni hlav států i za účasti tak široké bohaté z řad průmyslu. To samo o sobě ukazuje, že zájem o jadernou energii roste, okomentoval pro Euractiv.cz Frédéric Simon ze serveru Carbon Pulse, který se specializuje na energetiku a klima.
V Evropě si lídři v souvislosti s válkou na Ukrajině a hrozbou změny klimatu rovněž uvědomují, že je třeba zachovat a co nejdéle využívat všechny zdroje nízkouhlíkové energie. „To si uvědomila i Belgie, která se rozhodla zastavit plánovaný útlum jaderné energetiky,“ vysvětluje Simon.
A roste proto také zájem po výstavbě nových modulárních reaktorů, kromě Česka například ve Finsku, Francii nebo Spojeném království.
Přestože se podle hodnocení řady politiků nálady v Evropě obrací k jádru vstřícnější tváří, před přílišným „jaderným optimismem“ varují nejen ekologické organizace, ale také někteří experti na jadernou energii.
Mezi nimi je například šéf kanadské energetické společnosti AtkinsRéalis Ian L. Edwards. Evropské země podle něj plánují výstavbu svých jaderných elektráren nedostatečně dopředu a zároveň jejich výstavbu chtějí příliš rychle, jak uvedl pro Financial Times
„To však neznamená, že problémy jen tak zmizí,“ potvrzuje Simon. Projekty pokročilých reaktorů, jako je EPR (tlakovodní jaderný reaktor nové generace – pozn. red.) ve Francii, Finsku a Velké Británii, zaznamenaly obrovská zpoždění a překročení nákladů, které někdy až trojnásobně zvýšily původní náklady.
„A zbývá také vyřešit a financovat otázku ukládání radioaktivního odpadu, což vyžaduje zapojení veřejných orgánů. Pokud jde o SMR (malé modulární reaktory – pozn. red.), navzdory nadšení nebyl dosud postaven ani jeden reaktor,“ zdůraznil. Ty momentálně vyvíjejí všichni velcí hráči v Evropě i USA, uzavřel Simon.
Ekologické spolky naopak poukazují na to, že jádro není skutečně bezemisní zdroj. Je navíc podle nich vysoce nákladný a trvá dlouho, než se vybuduje.