Ukrajina, bezpečnost, situace na Blízkém východě nebo migrace a rozšiřování Evropské unie. O tom všem jednali lídři EU na čtvrtečním summitu Evropské rady v Bruselu.
Česká diplomacie si může připsat úspěch. Do závěrů Evropské rady se podařilo vměstnat zmínku o české iniciativě, díky které se podařilo v zemích mimo EU identifikovat na 800 tisíc dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu. „Evropská rada vítá všechny nedávné iniciativy v tomto ohledu, včetně iniciativy, kterou zahájilo Česko s cílem urychleně zajistit munici pro Ukrajinu,“ stojí v závěrech čtvrtečního jednání.K iniciativě se přihlásila už řada zemí. Česko by v tuto chvíli mělo podle premiéra Petra Fialy (ODS) mít příslib dalšího příspěvku přibližně od 20 států, od 15 z nich pak dokonce nabídku konkrétní částky.
Evropská rada také potvrdila navýšení rozpočtu Evropského mírového nástroje (EPF) o pět miliard eur (126 miliard korun). Právě z tohoto fondu se proplácí zbraně a munice, které země EU dovážejí na Ukrajinu. K české iniciativě a dalším pokrokům ve vyzbrojování Ukrajiny se vyjádřil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jsem vděčný za vytvoření Fondu pomoci Ukrajině ve výši 5 miliard eur a za podporu iniciativy Česka na nákup nábojů pro naše vojáky. To pomůže. Děkuji vám,“ uvedl během svého pravidelného videohovoru s lídry zemí EU. Jednání o pomoci pro Ukrajinu ale doplnil také skandál. Zatímco většina zemí EU bije na poplach, maďarský premiér Viktor Orbán (Fidesz) na sociální síti X blahopřál Vladimiru Putinovi ke znovuzvolení v ruských „volbách“. Ty byly v závěrech jednání sedmadvacítky také zmíněny – ale jen jako nelegální fraška.📨 After the official election results, @PM_ViktorOrban congratulated Vladimir Putin on his re-election, noting that the cooperation between Hungary and Russia, based on mutual respect, enables important discussions even in challenging geopolitical contexts.
— Zoltan Kovacs (@zoltanspox) March 21, 2024
PM Orbán affirmed… pic.twitter.com/qAVkEaTovD
Ruské peníze půjdou na zbraně, ale nejen na ně
Zatímco Ukrajina dál volá po jakékoliv dostupné pomoci a unijní státy postupně mají v důsledku série krizí hlouběji do kapsy, v evropských bankách leží jakoby zapomenutý balík ruských peněz. Právě ty by mohly mohly jako další putovat na Ukrajinu – ať už přímo na její účet, nebo v podobě zakoupených nábojů a všeho, co je třeba. Využily by se přitom výhradně nečekané zisky plynoucí z ruských aktiv uložených v evropských bankách. Na peníze, které patří výhradně ruským věřitelům, EU sahat nehodlá. Takový krok by totiž byl protiprávní – i využitím neočekávaných zisků našlapuje EU po tenkém právním ledu. Navíc by využití peněz ruských věřitelů mohlo vytvořit nepříjemný precedens do budoucna vůči jiným zemím, které by případně chtěly své peníze v bankách v EU uložit.Premiéři a prezidenti se shodli na nutnosti neočekávané zisky využít – kamenem úrazu se však při vyjednávání stalo hledání odpovědi na otázku jak. Členské země, které si dlouhodobě zakládají na své neutralitě, jako Irsko nebo Rakousko, požadovaly, aby závěry zmiňovaly možné využití ruských peněz, ale pouze na obecné rovině – nikoliv přímo ve vztahu k nákupu zbraní. Česko naopak razilo, aby závěry explicitně zmiňovaly nákup zbraní ze strany EU.
Článek závěrů proto kulantně zmiňuje využití těchto peněz ve prospěch Ukrajiny, a to „včetně jejich možného využití na vojenskou podporu“. Každý ze států si tak v této formulaci může najít víceméně to, co bude chtít. V praxi výsledek každopádně znamená, že buď Ukrajina bude moci evropským zemím říct, jaké zbraně jí mají za tyto peníze poskytnout, nebo si díky přímému přístupu k finančním prostředkům bude schopná opatřit zbraně sama.
„Lze očekávat kolem tří miliard euro za rok 2024 a podobné částky v následujících letech,“ okomentovala na tiskové konferenci po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyen. Samotná Evropská centrální banka se k situaci staví výrazně více pragmaticky. Politici se musí přestat obávat finančních a právních důsledků stahování výnosů ze zmrazených ruských aktiv na vyzbrojování Ukrajiny a místo toho si musí uvědomit, že agrese Moskvy představuje mnohem větší riziko pro evropskou ekonomiku, řekl ve středu pro server Politico jeden z nejvyšších představitelů Evropské centrální banky.Nastala změna paradigmatu, hodnotí Michel
Hledání způsobu, jak lépe směřovat peníze do potřebných oblastí, jsou stěžejním bodem také u obrany a bezpečnosti zemí EU.
„Ruská agresivní válka na Ukrajině nám také přinesla nový pohled na věc a novou odpovědnost,“ okomentovala von der Leyen. „V reakci proto již členské státy vydaly na obranu o 100 miliard eur více (…). Musíme však posílit zázemí evropského obranného průmyslu,“ zdůraznila.My message before #EUCO: we must invest more in Europe’s defence.
— Kaja Kallas (@kajakallas) March 21, 2024
14 EU leaders have sent a letter to @EIB to open up funds for defence investments.
I’ve also proposed the idea of using eurobonds.
We’re also open to other ideas. But whatever we decide to do, we must do it fast pic.twitter.com/jr5AmlXxfZ
Evropská rada proto ve svých závěrech vyzvala Evropskou investiční banku (EIB), „aby přizpůsobila svou politiku poskytování úvěrů obrannému průmyslu“. Podpora obranného průmyslu by tak nyní měla „nakopnout“ větší výrobu zbraní.
Dosud totiž investice do zbrojený byly prakticky tabu. Investice bank do zbrojního průmyslu byly vnímány jako špatná vizitka, která by se mohla negativně odrazit na jejich ratingu.„Došlo ke změně paradigmatu,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání Evropské rady její předseda Charles Michel. Po desetiletí byl podle něj evropský projekt založen výhradně na prosperitě a sdílených hodnotách. „Ale bezpečnost a obrana byly pouze v rukou NATO. (…) Dnes jsme ale vyjádřili své odhodlání posílit pilíř naší bezpečnosti a obrany,“ zdůraznil.
Prvním krokem, jak převzít zodpovědnost za bezpečnost Evropy, by proto měla být právě schopnost zajistit dostatečné finance obrannému průmyslu.
Česko, jakožto země velkých zbrojovek, za finanční podporou bank stojí. O tom vypovídá dopis, který premiér společně se svými dalšími 13 kolegy adresovali EIB a žádali o stejnou věc.
Lídři EU vyzvali k okamžité humanitární pauze
Dalším předmětem jednání se stala také situace na Blízkém východě. Tomuto tématu bylo věnováno i setkání lídrů s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem.
Zatímco při předchozích jednáních na téma izraelsko-palestinského konfliktu bylo zdůrazňováno hlavně odsouzení Hamásu, zhoršující se humanitární situace nyní přivedla do popředí i hrozivé dopady, které útoky Izraele na Pásmo Gazy mají.
Ničivá izraelská ofenziva, kterou stát vede jako odplatu za brutální napadení Hamásem ze 7. října loňského roku, dosud stálo již tisíce životů civilistů. Nyní se také prohlubuje riziko hrozícího hladomoru v oblasti, před kterým varovala řada neziskových organizací.Evropská rada proto v závěrech sice zmiňuje právo Izraele na obranu. Vyjádřila ale zároveň zděšení nad „katastrofální“ humanitární situací a vyzvala k „okamžité humanitární přestávce vedoucí k udržitelnému příměří“ mezi Izraelem a Palestinou.
Tragická situace v oblasti navíc zároveň znemožňuje zajišťování humanitární pomoci, kterou do oblasti EU dodává, okomentoval po jednání Michel. Nutné je podle něj také zabránit další eskalaci konfliktu, ke které současné útoky Izraele přispívají.
Česko v této otázce stojí stále jednoznačně za Izraelem. A trvalo proto na tom, aby závěry jasně odrážely, že vina celého konfliktu leží výhradně na bedrech Hamásu. Závěry tak jasně odsuzují Hamás hned ve druhém článku, oproti dřívějšímu draftu, kde byla tato formulace na nižší pozici. Volají také po okamžitém propuštění držených rukojmích.
Posledním tématem, kterému se lídři věnovali, bylo rozšíření EU. Evropská rada otevřela přístupové rozhovory s Bosnou a Hercegovinou a formálně uvítala současný postup, jaký dělají ve své snaze patřit do evropské rodiny Ukrajina a Moldavsko. Formálně se lídři věnovali také tématu migrace. Na pátek, kdy zasedání Evropské rady pokračuje, tak zbývají dvě témata – zemědělství a situace na Haiti.The European Council has just decided to open accession negotiations with Bosnia and Herzegovina. Congratulations!
— Charles Michel (@CharlesMichel) March 21, 2024
Your place is in our European family.
Today’s decision is a key step forward on your EU path. Now the hard work needs to continue so Bosnia and Herzegovina… pic.twitter.com/LyotNa5gGc