Extrémní počasí ohrožuje potravinovou bezpečnost v EU, říká nová zpráva Komise

Extrémní počasí je hlavní výzvou pro potravinovou bezpečnost v Evropě. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise zveřejněné 16. dubna. Dubnová zpráva o potravinové bezpečnosti EU je teprve druhou svého druhu, první spatřila světlo světa loni na podzim. Dokumenty se opírají o doporučení expertní skupiny, která zahrnuje zástupce členských států EU, regionálních autorit a různých zainteresovaných stran z celého potravinového řetězce EU. Podle loňské zprávy jsou hlavními problémy potravinové bezpečnosti především extrémní výkyvy počasí, závislost na dovozu, problémy v dopravě, nestabilita trhů a vysoké vstupní náklady. Nejnovější analýza z dubna 2024 upozorňuje, že obdobné obavy přetrvávají i letos. Respondenti z vnitrostátních orgánů veřejné správy v zemích EU tentokrát zdůraznili právě extrémní povětrnostní jevy, vysoké vstupní náklady a ceny komodit. Zástupci potravinářského odvětví zároveň dodaly, že nepříznivé počasí je problém nejen pro produkci, ale třeba i dopravu. Sucho má například negativní vliv na hladinu vod, a tedy i vnitrozemské vodní cesty.

Vysoké ceny vstupů mohou omezit produkci

Zatímco v letech 2022 a 2023 se ceny potravin pohybovaly na vysokých úrovních, v posledních měsících začaly v případě některých potravinářských produktů klesat. To má vliv na marže zemědělců, kteří zároveň čelí vysokým vstupním nákladům. Expertní skupina poznamenala, že tento trend by mohl vést zemědělce k pěstování výnosnějších plodin nebo ke snížení celkové zemědělské produkce. Někteří zemědělci by se dokonce mohli rozhodnout opustit odvětví. „Všechny tyto faktory a navíc ještě dlouhé období do sklizně s možným nepříznivým vývojem počasí by mohly ovlivnit zásobování potravinami v roce 2024,“ uvádí se v hodnocení. Hodnocení dále upozorňuje, že inflace v oblasti potravin se na začátku roku 2024 stabilizovala pod 5 % a došlo k mírnému poklesu maloobchodních cen. Zároveň zpráva upozorňuje, že toto snížení cen se zatím neprojevilo v peněženkách spotřebitelů, zvláště z řad nízkopříjmových skupin. Zpráva zdůrazňuje, že v období vrcholné inflace v roce 2022 si 8,3 % obyvatel EU nemohlo dovolit jíst potraviny s masem, kuřecím masem, rybami nebo vegetariánskou alternativou každý druhý den. U domácností ohrožených chudobou byl tento podíl až 20 %. Schopnost domácností s průměrnými příjmy si dovolit jídlo s živočišnými nebo rostlinnými bílkovinami se navíc výrazně liší mezi jednotlivými členskými státy. Zatímco v Irsku si takové jídlo nemůže dovolit jen 1,4 % domácností, v Rumunsku je to 22,1 %.