VARŠAVA
Duda naléhá, aby země NATO vydávaly tři procenta HDP na obranu. Polský prezident Andrzej Duda vyzval ostatní země NATO, aby zvýšily své výdaje na obranu. A to dokonce na výši tří procent HDP, oproti svazkem požadovanými dvěma. Bezpečnostní situace se podle něj změnila a dohody předchozích dekád nejsou dostatečně ambiciózní.
Samo Polsko při tom jde příkladem. V roce 2023 vydávalo na obranu čtyři procenta HDP, což zemi řadí k největším investorům do obrany mezi členy NATO.
„To, co bylo adekvátní situaci v roce 2014, tváří v tvář ruské agresi proti Ukrajině rozhodně nestačí,“ řekl Duda během své návštěvy kanadského Edmontonu. Polský prezident rovněž přivítal 2,5procentní výdajový závazek do roku 2030, který v úterý učinil britský premiér Rishi Sunak a který jde podle Dudy „správným směrem“.
„Rusko, které napadlo Ukrajinu, je dnes agresorem. Musíme se opevnit, aby se nás nikdo neodvážil napadnout,“ řekl. Na otázku, zda zvyšování obranných rozpočtů a prohlášení Ruska jsou přímou cestou k vojenské konfrontaci, odpověděl „zcela opačně“. To, co NATO dělá, je podle Dudy „všechno možné, jen ne směřování k přímé konfrontaci“ s Ruskem. „Je to cesta, jak přímé konfrontaci zabránit,“ dodal.
V pondělí Duda rovněž oznámil, že Polsko je připraveno umístit na svém území jaderné zbraně v rámci programu sdílení jaderných zbraní. Potvrdil, že o této otázce jednal s americkou administrativou během své nedávné návštěvy.
Polský premiér Donald Tusk, jehož strana Občanská platforma (PO, EPP) byla dříve k rozmístění jaderných zbraní na území Polska skeptická, vyzval k setkání s prezidentem, aby „lépe pochopil jeho záměry“. „Tato myšlenka je (…) velmi vážná a musel bych znát všechny okolnosti, které prezidenta k jeho prohlášení vedly,“ řekl. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)
BERLÍN
Hlavního kandidáta krajní pravice Kraha nyní vyšetřuje německá prokuratura. Pod Maximilianem Krahem se nedávno silně zahoupala židle, když byl jeho asistent zatčen kvůli obvinění ze špionáže. Nyní je pozice Kraha, lídra AfD do evropských voleb, ještě o něco nejistější.
Německé úřady ve středu potvrdily zprávy médií, že státní zastupitelství v Drážďanech zahájilo minulý týden proti Krahovi dvě předběžná vyšetřování. Médiím pak mluvčí prokuratury potvrdil, že se úřady budou zabývat tím, „zda skutečně existuje prvotní podezření z trestného činu podplácení poslance“. Stíhání se zaměřuje na údajné platby z ruských a čínských zdrojů. (Kjeld Neubert | Euractiv.de)
ŘÍM
Nový italský zákon umožňuje odpůrcům potratů přístup na potratové kliniky. Skupiny bojující proti potratům získaly přístup do zařízení, kde mohou ženy podstupovat zákroky pro přerušení těhotenství. Italští senátoři totiž v úterý definitivně schválili zákon, který umožňuje italským regionům povolit skupinám „s kvalifikovanou zkušeností s podporou mateřství“ přístup do veřejných center, kde ženy uvažující o interrupci vyhledávají poradenství. (Alessia Peretti | Euractiv.it)
MADRID
Sánchezovu vládu čeká s odchodem Ribery do Bruselu další náročná rošáda. Španělský premiér Pedro Sánchez bude pravděpodobně nucen provést další obtížnou obměnu vlády. Ministryně pro ekologickou transformaci a vicepremiérka Teresa Ribera se totiž stala lídryní kandidátky Sánchezovy Španělské socialistické dělnické strany pro volby do Evropského parlamentu. (Fernando Heller | EuroEFE.Euractiv.es)
BRATISLAVA
Ficova vláda schválila zákon o revizi slovenského veřejnoprávního vysílání. Slovenská vláda premiéra Roberta Fica ve středu schválila kontroverzní zákon, jehož cílem je zpřísnit státní kontrolu nad veřejnoprávní RTVS. Jde o krok, který podle kritiků i přes drobné úpravy konečného návrhu stále ohrožuje svobodu médií na Slovensku. (Natália Silenská | Euractiv.sk)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.