Lídrům členských zemí EU se v pondělí (17. června) nepodařilo uzavřít dohodu o tom, kdo usedne v čele třech klíčových institucí EU. Redakce přináší podrobnosti. Premiéři a prezidenti členských zemí EU diskutovali při neformální večeři o pokračování mandátu stávající předsedkyně Evropské komise
Ursuly von der Leyen (EPP), jmenování portugalského expremiéra
Antónia Costy (S&D) do čela Evropské rady a obsazení postu šéfa diplomacie EU estonskou premiérku
Kajou Kallas (Renew).
Přestože právě tato trojice má zatím napříč zeměmi EU nezanedbatelnou podporu, neboť splňuje požadavek politické i geografické vyváženosti, dohodu se zatím nepodařilo uzavřít.
„Byl to dobrý rozhovor, který se ubírá správným směrem, ale v této fázi dnes večer nedošlo k žádné dohodě,“ řekl novinářům po neformálním jednání dosluhující předseda Evropské rady
Charles Michel.
„Politické strany (…) předložily návrhy a my budeme mít v následujících dnech příležitost dále pracovat a připravit rozhodnutí, která musíme přijmout,“ dodal Michel.
Přehledně: Kdo má šanci usednout v čele evropských institucí?
Žádný bojkot, jen další požadavky
Podle zdrojů serveru Euractiv.com se během pondělního večera nikdo nepokusil jmenované osobnosti zablokovat, několik lídrů členských zemí EU ale požádalo kandidáty, aby předložili podrobnější plány toho, co by ve svých potenciálních funkcích chtěli dělat.
Mezi tyto lídry se řadí i český premiér
Petr Fiala (ODS). Ten ještě před svým odletem do Bruselu na dotaz redakce Euractiv.cz uvedl, že při diskusích o obsazování vrcholných postů bude dbát nejen na politickou a geografickou vyváženost, ale také na názor kandidátů na další směřování EU.
„Z debaty nejsilněji zaznívalo to, že se musíme věnovat klíčovým tématům, která trápí evropské občany a evropské voliče. K nim patří bezpečnost, což je téma, které dlouhodobě zdůrazňuje i ČR, i já osobně,“ prohlásil premiér s tím, že jde o bezpečnost vnitřní, vnější, a tedy i téma migrace a boje s její nelegální formou.
„Druhým tématem je prosperita, konkurenceschopnost, podpora inovací a to, abychom byli schopni konkurovat rychle se rozvíjejícím regionům v Asii nebo třeba Spojeným státům,“ dodal Fiala.
Mezi další prioritní témata by měla patřit podle českého premiéra i geopolitické role EU a realističtější naplňování Zelené dohody pro Evropu tak, aby klimatická politika nepoškozovala prosperitu a kvalitu života občanů.
„Tato debata se ubírá více méně správným směrem,“ dodal Fiala po jednání se svými protějšky z ostatních zemí EU.
Fiala: Nové vedení EU musí řešit i české priority, zejména bezpečnost a konkurenceschopnost
Lídři zemí EU se znovu sejdou v Bruselu ve dnech 27. a 28. června. Cílem je dohodnout se na jménech právě zde, aby 18. července mohl nově zvolený Evropský parlament hlasovat o jméně budoucího předsedy či předsedkyně Evropské komise.
„Naší společnou povinností je rozhodnout na konci června,“ potvrdil po pondělní schůzce Charles Michel.
„Věci se musí trochu uklidnit, ale nejsme daleko,“ potvrdil francouzský prezident
Emmanuel Macron.
„Mám dobrý důvod věřit, že příští týden bude oficiální summit EU schopen rozhodnout o jménech, která byla navržena na tyto klíčové posty,“ řekl finský premiér
Petteri Orpo.
Co se pokazilo?
Podle zdrojů serveru Euractiv.com neměli lídři EU problém s druhým mandátem von der Leyen ani s dalšími kandidáty, neboť vyjednavači tří hlavních politických skupin v EU – lidovců, socialistů a liberálů – se na nich dohodli ještě předtím, než se vydali na hlavní část summitu.
Lídři Chorvatska, Finska a Nizozemska navíc naznačili, že diskuse kolem trojice kandidátů – von der Leyen, Costa, Kallas – je téměř uzavřena.
„Šlo spíše o to, z čeho se celkový balíček skládá. Jakým způsobem lze vybudovat důvěru, aby řešení přijal i
(Evropský) parlament,“ řekl novinářům Orpo.
O větší podíl moci se přihlásila Evropská lidová strana (EPP), která sice obsadí post předsedkyně Komise, ale chtěla by zasáhnout i do dalších institucí.
„Mysleli jsme, že je to hotová věc, ale EPP se rozhodla jinak,“ uvedl jeden z unijních diplomatů. Konkrétně chtějí lidovci rozdělit mandát předsedy Evropské rady na dvě období v délce dvou a půl let s tím, že první polovinu mandátu bude sloužit zástupce socialistů a druhou polovinu právě lidovci.
Podle smluv EU je předseda Evropské rady volen na dvouapůlleté funkční období, které lze jednou prodloužit. Dosud vždy existovala neformální dohoda mezi politickými stranami a vedoucími představiteli, že mandát stávajícího člena bude bez větších debat obnoven na další období, jak tomu bylo i v případě Charlese Michela.
Při pondělním jednání se v diskusích objevily i další vysoké posty v EU, jako například jmenování nového šéfa Evropské centrální banky (ECB) po roce 2027 či post generálního tajemníka NATO, který pravděpodobně připadne odcházejícímu liberálnímu nizozemskému premiérovi
Marku Ruttemu.
Přestože krajní pravice a pravicoví konzervativci v evropských volbách uspěli, v nejvyšších funkcích se s nimi podle diplomatických zdrojů nepočítá.
