Premiéři a prezidenti členských zemí EU si přejí, aby Ursula von der Leyen pokračovala v čele Evropské komise. Na její nominaci se oficiálně dohodli na čtvrtečním (27. června) summitu v Bruselu. Součástí dohody je i nominace estonské premiérky Kaji Kallas na post šéfky diplomacie EU. Pozici šéfa Evropské rady získá portugalský expremiér António Costa.Aktualizováno o vyjádření předsedy vlády ČR Petra Fialy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen. Trojice nominantů vyhovuje většině lídrů členských zemí, včetně českého premiéra Petra Fialy (ODS).
„Myslím, že je to rozhodnutí, které je pro ČR dobré. Já jsem proto rozhodnutí podpořil. Všechny tři osobnosti znám, mají k České republice dobrý vztah a mám s nimi i dobré pracovní zkušenosti. Těším se na budoucí spolupráci,“ uvedl Fiala po summitu lídrů v Bruselu.
Zatímco von der Leyen reprezentuje Německo a nejsilnější evropskou stranu – lidovce (EPP), Costa z Portugalska je nominant druhé vítězné strany, socialistů a demokratů (PES, v europarlamentu frakce S&D). Kallas do vedení EU přinese pohled zemí východní Evropy a zároveň bude hájit barvy liberálů (ALDE, frakce Renew). Právě skupiny EPP, S&D a Renew by měly v novém Evropském parlamentu utvořit většinovou koalici.
Italská premiérka Giorgia Meloni se podle několika diplomatů z institucí EU zdržela rozhodování o budoucnosti von der Leyen a postavila se proti Costovi a Kallas. Maďarský premiér Viktor Orbán nesouhlasil s nominací von der Leyen, v případě Kallas se zdržel a Costu naopak potvrdil. Podle Fialy však bylo rozhodování obecně „konsensuální“.
„Je mi ctí, že jsem byla nominována na post vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,“ uvedla Kallas po jednání lídrů na síti X. „Musíme i nadále spolupracovat, abychom zajistili, že Evropa bude efektivním globálním partnerem, který zajistí našim občanům svobodu, bezpečí a prosperitu,“ dodala.
Na tiskovou konferenci po čtvrtečním jednání lídrů se vzdáleně připojil i Costa, který se schůzky neúčastnil, protože nezastává v současné době premiérský post.
„EU vždy nacházela sílu ve své jednotě. Vytváření jednoty mezi členskými zeměmi bude mojí prioritou,“ prohlásil Costa.
Von der Leyen hledá další hlasy
Rozhodnutí lídrů učiněné v noci ze čtvrtka na pátek však k obsazení vrcholných pozic v institucích EU nestačí. Ursulu von der Leyen budou muset potvrdit poslanci Evropského parlamentu, a to během plenárního zasedání v polovině července. O von der Leyen by se mělo hlasovat 17. či 18. července.
V případě neúspěchu budou muset lídři EU přijít s novým jménem. Pokud ji ale europoslanci většinovým hlasováním potvrdí, bude se moci pustit do formování nové Komise.
Von der Leyen by se měla při hledání podpory europoslanců opřít o středovou koalici složenou z EPP, S&D a Renew. Jejich většina by podle aktuálního rozložení křesel měla čítat 399 křesel, počet se však ještě může změnit, neboť jednání o budoucí podobě politických skupin zatím neskončila. Von der Leyen ke svému zvolení potřebuje překonat hranici 361 hlasů, podpora tří zmíněných stran by jí tak mohla stačit, ale nemůže se na ni spoléhat.
Problémem je, že některé národní delegace uvnitř středových evropských frakcí váhají. Příkladem je delegace francouzských Republikánů uvnitř EPP, jejichž podporu nemá von der Leyen jistou. Právě lidovecká EPP si přitom von der Leyen vybrala jako svou nominantku na post šéfky Komise.
Už v minulém týdnu mluvila von der Leyen jak s lídryní socialistů Iratxe Garcíou, tak i liberální šéfkou Valérií Hayer. Podle zdrojů obeznámenými s jednáním oslovila i několik jednotlivých europoslanců, kteří by jí se ziskem dalšího mandátu mohli pomoci.
„Budu oslovovat další,“ řekla von der Leyen novinářům po skončení summitu a upřesnila, že se nezaměří pouze na jednání se socialisty a liberály, ale také s „určitými částmi“ ostatních politických skupin.
„Zkušenosti ukazují, že jsou to často národní delegace, které rozhodují,“ řekla s narážkou na jejich různou hlasovací soudržnost.
Jaké konkrétní strany hodlá oslovit, však von der Leyen nenaznačila. Zdůraznila pouze tři červené linie, které při vyjednávání nehodlá překročit – strany, u kterých bude žádat podporu, musí být proevropské, proukrajinské a musí ctít právní stát.
Nabízí se tak podpora například ze strany třech europoslanců z ODS, kteří se řadí k frakci Evropských reformistů a konzervativců (ECR). „Kolegové o tom budou jednat v dalších dnech,“ uvedl k tématu premiér Fiala.
Podle českého premiéra a šéfa ODS by měla ECR v budoucím Evropském parlamentu co nejúžeji spolupracovat s EPP. Otázkou je také samotná budoucnost frakce ECR. Ta se sice stala po volbách třetí nejsilnější skupinou v europarlamentu, hrozí jí však odchod některých národních delegací, například polské konzervativní strany Právo a spravedlnost. V Bruselu to médiím naznačil její představitel, polský expremiér Mateusz Morawiecki.
Slyšení ve výborech
Pokud se v polovině července podaří von der Leyen zajistit potřebný počet hlasů pro schválení, bude moci sestavit novou Evropskou komisi. Ta se skládá z 27 členů, které nominují jednotlivé členské státy. Jména svých zástupců by měly země EU předkládat v průběhu léta, čas mají až do konce srpna. Paralelně s tím poběží vyjednávání o tom, jaký eurokomisař se chopí kterého portfolia. Poté, co se porfolia rozdělí, nastanou slyšení jednotlivých kandidátů na komisaře uvnitř příslušných výborů Evropského parlamentu.
Kaju Kallas jako kandidátku na šéfku diplomacie EU čeká veřejné slyšení ve výboru Evropského parlamentu pro zahraniční věci (AFET) a podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE).
Pokud všichni nominanti na eurokomisaře projdou tímto tzv. grilováním (vždy minimálně jeden narazí a musí ho nahradit jiný národní kandidát), Evropský parlament bude na podzim o Komisi hlasovat jako o celku. Cílem je mít novou Evropskou komisi k 1. listopadu 2024.
