Česko je stále čistým příjemcem peněz z unijního rozpočtu. Díky pozitivnímu ekonomickému výkonu české ekonomiky se ale očekává, že okolo 2030 by se Česká republika mohla stát čistým plátcem.
V praxi to znamená, že se Česko dostane do klubu „bohatých“. To s sebou ale mimo jiné nese snížení peněz alokovaných z některých programů – konkrétně z fondů koheze. Ty se zaměřují na vyrovnání rozdílů v úrovni rozvoje mezi jednotlivými zeměmi EU a Česko z nich v současném finančním období pro roky 2021–2027 může čerpat téměř 550 miliard korun. Do budoucna to ale bude méně.
Přínosem je navázání mezinárodních partnerství
A jak se na to připravit? Česko by se mělo poohlížet po jiných zdrojích financování. Jednou z alternativ, jak získat jiné a přesto stále unijní prostředky, jsou komunitární fondy, někdy přezdívané jako přímo řízené fondy. Ty se financují přímo z rozpočtu EU a spravuje je Evropská komise nebo některé z jejích výkonných agentur.
Na rozdíl od strukturálních fondů, nebo fondů společné zemědělské politiky, státy nemají předem alokovanou částku. I proto se těmto fondů v kuloárech přezdívá jako fondy vyšší ligy.
Jednotlivé projekty soutěží mezi sebou o to, kdo peníze získá. Mezi ty nejúspěšnější patří zejména velké projekty s významem pro celou Evropu přesahující regionální zájmy.
„Přínos unijních programů nespočívá pouze v objemu vyčerpaných prostředků, ale i v navázání mezinárodních partnerství s aktivním zapojením českých subjektů,“ vyzdvihl Petr Waleczko, komunikační manažer na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR (MMR), které čerpání z fondů EU v zemi koordinuje.
Komunitární fondy v současnosti tvoří 20 procent prostředků alokovaných v rámci víceletého finančního rámce. Nejvýznamnějšími položkami jsou programy Erasmus+ a program pro vědu Horizont Evropa nebo program zaměřený na životní prostředí LIFE.
Česko komunitární fondy čerpá průměrně, preferuje ty kohezní
V porovnání se stejně velkými zeměmi však Česko peníze z těchto fondů nečerpá tak dobře. Například srovnatelně velké Maďarsko mělo v roce 2020 dvakrát větší podíl čerpání prostředků z programu Horizont 2020.
Právě na tyto rozdíly upozorňoval již před pěti lety Gert Jan Koopman, tehdejší šéf generálního ředitelství Evropské komise pro rozpočet.
„Je pravdou, že Česká republika je používá o něco méně než ostatní země. Znamená to tedy, že i na této úrovni ekonomického rozvoje můžete čerpat z přímo řízených programů lépe, než to děláte nyní. (…) Potenciál je tedy velký, ale zároveň nevyužitý,“ uvedl tehdy v rozhovoru pro Euractiv.cz.
ČR může získat miliardy z „nových“ programů, promeškává ale příležitost, říká generální ředitel EK pro rozpočet
O tom ostatně vypovídá i struktura unijních peněz, které do Česka přitékají. Zatímco v rozpočtu EU tvoří komunitární programy zhruba pětinu, v roce 2020 představovaly v českém mixu necelá tři procenta příjmů z unijního rozpočtu.
Podle Vladimíra Vojtěcha, analytika Národního informačního centra pro evropský výzkum, je to způsobeno do jisté míry i českou preferencí kohezních fondů a fondů společné zemědělské politiky.
„Když si přečtete například Strategii podpory malých a středních podniků v ČR pro (současné) období 2021–2027, Evropský fond pro regionální rozvoj a další evropské fondy jsou uváděny jako hlavní zdroje financování. Až na závěr jsou velmi stručně zmíněny i další unijní programy jako Horizont Evropa, Digitální Evropa atd. Doslova uvádí ‚tyto programy představují další z možností získání finančních prostředků‘ “ vysvětlit pro redakci Vojtěch.
Dalším příkladem je i fakt, že 11 členských zemí EU podepsalo během českého předsednictví zemí Visegrádu společnou deklaraci.
„Podle té by EU měla zůstat strukturálním nástrojem pro všechny regiony a zároveň podporovat hospodářskou výkonnost na globální úrovni, upustit od jednotného přístupu a více využívat územně založené, na míru šité přístupy pro rozvoj regionů,“ uvedl pro redakci Waleczko.
Chybí ucelený přehled dat o jednotlivých programech
Došlo v tomto ohledu k nějaké změně? Z březnové zprávy Technologického centra Praha vyplývá, že české subjekty jsou zapojeny do 15 procent projektů zařazených v Evropském obranném fondu, což je nadprůměr. Česko nadprůměrně čerpá i peníze z fondu Kreativní Evropa a dlouhodobě úspěšné je také v programu Erasmus+. Na pomyslném chvostu účasti jsou pak projekty pod Inovačním fondem, kterého využívají pouze tři subjekty.
Jak ovšem upozorňuje Vladimír Vojtěch, komunitární programy mezi sebou takto nelze srovnávat, každý má totiž jiné zaměření. Větší výpovědní hodnotu má ovšem srovnání čerpání z jednoho programu napříč zeměmi.
V případě programu Horizont Evropa je dle jeho názoru česká účast jednoduše průměrná. „ČR je z hlediska účasti i nárokovaných prostředků EU (z programu Horizont Evropa) dlouhodobě sedmnáctá. Pro srovnání, ve stejném souboru zemí byla ČR v ukazateli HDP na obyvatele vyjádřeném v paritě kupní síly zhruba na 90 % průměru EU, tzn. mezi 45 sledovanými zeměmi (které na programu participují) osmnáctá,“ připomněl ekonomickou realitu Vojtěch.
Podle MMR navíc u komunitárních fondů chybí ucelený přehled dat o různorodých programech – v porovnání například s kohezními fondy.
MMR se snaží situaci řešit i s Evropskou komisí
Ministerstvo se ale snaží situaci řešit. „Národní orgán pro koordinaci při MMR aktivně jedná s Evropskou komisí o zlepšení, aby bylo možné situaci vyhodnotit a díky tomu efektivně nastavit strategii čerpání těchto programů,“ dodal Waleczko.
Národní orgán pro koordinaci je navíc zodpovědný i za řadu dalších komunikačních aktivit. Projekty pro nové žadatele popularizují jak skrze semináře v regionech, ale také skrze podcasty nebo informační newslettery.
Významnou roli pak hrají také Národní kontaktní místa. „Jako základní podmínku pro zlepšení čerpání unijních programů vnímáme sdílení zkušeností a společný přístup v řešení problémů. Proto jsme na MMR ustanovili pracovní skupinu zástupců Národních kontaktních míst jednotlivých programů, kde řešíme možnosti lepšího využívání výzev, sdílení dobré praxe, monitoring i zvládání obecných bariér,“ přiblížil Waleczko.
