První kroky nového ministra zahraničních věcí Spojeného království Davida Lammyho zamířily na druhou stranu Lamanšského průlivu. Během své první zahraniční cesty navštívil hned tři evropské země – Německo, Polsko a Švédsko. Ministr tím udal jasný směr nové britské vlády ve vztahu k EU.
„Tato vláda obnoví vztahy s Evropou jako se spolehlivým partnerem, spolehlivým spojencem a dobrým sousedem,“ prohlásil před odjezdem Lammy.
It's time to reset our relationship with our European friends and allies. That's why I'm in Germany, on my first visit as Foreign Secretary.
— David Lammy (@DavidLammy) July 6, 2024
Together @ABaerbock and I will address shared threats and support Ukraine.
Still made time for the football – come on England! pic.twitter.com/qlGXbO5R0f
Ve své nové roli se přitom Lammy sotva ohřál. Ministrem se stal teprve minulý týden po vítězství labouristů v parlamentních volbách pod vedením nového premiéra Keira Starmera.
Labouristé slibují změnu
V 650členné Dolní sněmovně labouristé obsadili 410 křesel a ukončili tak 14 let trvající vládu konzervativců. Slibují přinést britské politice nový vítr do plachet.
Při pohledu na hlavní body programu labouristů dominují zejména témata spojená s ekonomickou stabilitou a se zdravotním systémem, kde slibují změnu. Ta by měla přijít, podle jejich předvolebních prohlášeních, i ve vztazích s Evropskou unií.
Britsko-unijní vztahy se přitom do popředí volební kampaně příliš nedostaly, ačkoli před volbami v roce 2019 to bylo jedno z hlavních témat. V předešlých pěti letech, tedy po odchodu Spojeného království z Unie, si Londýn a Brusel prošly náročným obdobím. To například zahrnovalo složitá jednání o režimu na hranicích se Severním Irskem.
Vztahy se částečně zlepšily s příchodem Rishiho Sunaka a zejména vyjednáním Windsorského rámce, který řeší severoirskou otázku a upravuje obchodní a celní režim na Irském ostrově. Ještě větší oteplení se ale očekává nyní s příchodem Starmera do Westminsteru.
Severoirský protokol se mění. Pomoci mohou tzv. červené a zelené pruhy pro převoz zboží
„Toto ‚pročištění ovzduší‘ bude zpočátku asi hlavní změnou, jakékoli prohlubování a větší institucionalizace spolupráce mezi Británií a EU bude přicházet postupně a malými krůčky,“ myslí si Jan Váška z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.
Změny budou v rámci vymezených červených linií
A proč se bude jednat o malé krůčky? „Volební manifest labouristů Brexit akceptuje a výslovně vylučuje i možnost znovuzačlenění (Spojeného království) do vnitřního trhu či do celní unie,“ doplnil pro redakci Váška.
Tato opatření jsou součástí takzvaných „červených linií“, které labouristé nechtějí překročit. Kromě výše zmíněných politik sem patří i opatření týkající se volného pohybu osob nebo vůbec znovuvstoupení do Unie.
A jaká témata tedy vzájemným vztahům budou v následujících letech dominovat? V prvé řadě to bude především bezpečnost a obrana. David Lammy začal ještě před svým vstupem do funkce hovořit o novém partnerství s EU, jehož jádro by mělo spočívat „v novém bezpečnostním paktu“.
Velká Británie se „vrací“ do Evropy. S EU chce spolupracovat v oblasti bezpečnosti a obrany
A právě v těchto dnech, krátce po tom, co labouristé převzali otěže britské vlády, začíná tento plán nabírat konkrétní obrysy.
Londýn chce společný obranný pakt
„Myslím, že existuje prostor pro výrazné zlepšení našich vztahů s EU v oblasti obrany a bezpečnosti,“ prohlásil Starmer během summitu NATO ve Washingtonu. Zároveň doplnil, že by taková spolupráce byla doplňkem NATO, které považuje za základní kámen bezpečnosti Evropy.
Nemělo by však jít o „obyčejnou“ obrannou spolupráci. Londýn chce pod hlavičku obrany schovat také témata jako energetika, dodavatelské řetězce, migraci nebo i obranu proti pandemiím.
Podle Marka Bičana z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity bude mimo to Spojené království i nadále aktivně přispívat k zajišťování evropské obrany.
„A to intenzivní podporou Ukrajiny, ale například i vedením Join Expeditionary Force, koalice ochotných, kterou tvoří Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litva, Holandsko, Norsko a Švédsko,“ konkretizoval spolupráci Bičan.
Good to speak with @JosepBorrellF on European security challenges, working together in support of Ukraine, and towards an immediate ceasefire in Gaza.
— David Lammy (@DavidLammy) July 7, 2024
As the world faces huge challenges, I look forward to strengthening UK-EU cooperation. https://t.co/0oVCE4xnc8
Otazník však stále visí nad britskou účastí na unijním programu Stálé strukturované spolupráce (PESCO), která má za cíl usnadnit pohyb vojáků a vojenského vybavení přes hranice mezi členskými státy EU. Tento projekt však v současnosti zdržují neshody se Španělskem ohledně Gibraltaru.
Zpět k vyjednávacímu stolu, končí přechodná období
Londýn i Brusel čeká návrat k vyjednávacímu stolu. A na talíři se může objevit ledacos.
Jádro vzájemných vztahů nyní tvoří Dohoda o obchodu a spolupráci. Nyní se blíží pět let od jejího přijetí v roce 2021 a přichází čas na její revizi. Zatím však není jasné, zda se bude jednat pouze o rutinní přezkum nebo zda se Londýn pokusí o větší vyjednávání.
Dohoda, mimo jiné, zavádí několik přechodných období. Některé z nich ale v několika následujících měsících vyprší a bude případně zapotřebí jednat o jejich prodloužení.
Jedno takové období platí na veterinární kontroly. „Prioritou pro novou vládu bude vyjednání zjednodušení režimu pobrexitových veterinárních kontrol, které přispěly k neúnosnému zdražení dovážených potravin,“ upozorňuje Váška na možné problémy, které by mohly v případě neřešení nastat.
„Vyjednávání bude obtížné“
Možnost, že se prodloužení podaří vyjednat, tu je. Na konci minulého roku se například obě strany dohodly na tom, že zavedení přísnějších pravidel pro prodej elektromobilů dovážených ze Spojeného království bude platit o rok později, tedy od roku 2027.
„Londýn bude mít zájem i o liberalizaci obchodu se službami, což je sektor, na němž je britská ekonomika kriticky závislá, a o uzavření dohody o vzájemném uznávání kvalifikací, zejména s ohledem na nutnost řešit personální nouzi ve veřejném zdravotnictví,“ dodal Váška.
Ačkoli se uznávání kvalifikací může zdát jako administrativní záležitost, podle think tanku UK in Changing Europe by její vyjednání nemuselo být samozřejmé.
„Myslím, že to (vyjednání vzájemného uznávání kvalifikací) bude obtížné, protože EU zatím vyjednala s Kanadou jednu dohodu o vzájemném uznávání odborných služeb pro architekty, která měla devět kol. Tato jednání mohou být poměrně dlouhá a technická,“ uvedla v rozhovoru v rámci projektu Masarykovy univerzity Jannike Wachowiak, analytička think-tanku UK in Changing Europe.
Dále analytik Váška očekává, že Londýn naváže na vědeckou spolupráci, kterou obě strany loni stvrdily opětovným vstupem Spojeného království do programu Horizont Evropa. „Očekávám, že si labouristická vláda (…) pro období od roku 2028 vyjedná přidružené členství i v programu Erasmus+.“
S programem Erasmus+ souvisí obecně mobilita mladých. V dubnu letošního roku Evropská komise navrhla Radě, aby zahájila jednání se Spojeným královstvím o usnadnění mobility mladých lidí ve věku mezi 18 a 30 lety. Chtěla zabránit tomu, aby si Spojené království „vyzobávalo třešničky na dortu“, tedy aby takovou dohody neuzavíraly jen s některými evropskými státy.
Spojené království však takový nápad odmítlo ještě před předložením jakéhokoli návrhu. Je však otázkou, zda se zde ledy neprolomí právě po příchodu labouristů do Downing Street 10.
EPC jako příležitost k obnovení důvěry
Předtím než budou vrcholní politici jednat ale bude nutné obnovit vzájemnou důvěru na obou stranách průlivu. „Keir Starmer (…) musí nejdřív obnovit osobní vztahy (s unijními představiteli), na což bude mít dostatek času,“ zdůraznila během rozhovoru výzkumnice Wachowiak.
Analytička měla na mysli již uskutečněný summit NATO ve Washingtonu a také nadcházející setkání Evropského politického společenství (EPC).
Během prvního zmíněného, tedy summitu ve Washingtonu, Starmer zřejmě uspěl. Pomyslný návrat do Evropy ocenili i za velkou louží na summitu NATO. „Vnímám vás tak trochu jako takový spojovací článek, který stmeluje transatlantickou alianci. Čím blíže jste Evropě, tím více se angažujete,“ prohlásil americký prezident Joe Biden na začátku prvního setkání s novým britským premiérem.
Setkání vrcholných představitelů zemí Evropského politického společenství (EPC) čeká Starmera ve čtvrtek 18. července. Spojené království je navíc hostitelskou zemí tohoto summitu a své hosty zve do paláce Blenheim nedaleko od Oxfordu.
„Pro Starmera to (EPC) bude jedinečná příležitost navázat osobní vztahy s lídry (nejen) členských zemí EU i představiteli unijních institucí,“ vidí EPC jako příležitost i Váška.
A k čemu by taková příležitost mohla vést? V současnosti chybí vrcholný politický summit mezi hlavami Spojeného království a Evropskou unií. Unie přitom takovéto summity pořádá v podstatě se všemi svými důležitými partnery – Kanadou, USA či Japonskem.
K ustanovení takového summitu by podle Bičana mohlo pomoci i EPC. „Úspěšný průběh tohoto summitu (EPC) a osobní chemie (…) můžou vést k zavedení institucionalizovaných setkávání na nejvyšší politické úrovni,“ uzavřel odborník na britskou politiku Bičan.
Text vyšel s přispěním Grantové agentury Masarykovy univerzity v rámci Programu podpory studentského výzkumu – Podpora vynikajících diplomových prací, číslo projektu MUNI/C/0075/2024.