Premiér Fiala za Česko uzavřel bezpečnostní dohodu s Ukrajinou na okraji summitu Evropského politického společenství (EPC), kde se bilaterálně setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
„Děkuji vám pane premiére jménem našeho lidu. Je to další krok pro rozšíření naší spolupráce v oblasti bezpečnosti,“ poděkoval bezprostředně po podpisu ukrajinský prezident Zelenský.
Podle Fialy je podpis dohody důkazem dlouholeté české podpory Ukrajiny v oblasti vojenské spolupráce. Uvedl to ještě před odletem do Velké Británie, kde dohodu podepsal.Se @ZelenskyyUa jsme dnes podepsali obrannou a bezpečnostní dohodu mezi ČR a Ukrajinou. Je to důležitý symbol, který rámuje dosavadní partnerství a vytváří prostor pro budoucí spolupráci. 🇨🇿 🇺🇦 pic.twitter.com/Vy60hy9TP1
— Petr Fiala (@P_Fiala) July 18, 2024
A co v textu dohody stojí? Smlouva není závaznou mezinárodní úmluvu, ale pokrývá celou řadu témat – mezi ty nejstěžejnější patří bezpečnost a obrana, hospodářská spolupráce a rozvoj technické a finanční spolupráce. Podle slov Fialy smlouva rámcuje dosavadní spolupráci mezi oběma zeměmi. Do budoucna vytváří i další prostor pro vzájemnou kooperaci. Nicméně smlouva Česko nezavazuje, aby čeští vojáci v budoucnu na Ukrajině bojovali.
„Jedna část se zaměřuje na bezpečnost a ochranu, výcvik vojenského personálu, pak je tam část, která se týká hospodářské spolupráce,“ okomentoval Fiala.
Dohoda zároveň obsahuje ustanovení o transparentním využití prostředků na obnovu a rozvoj, což ale pro Česko nepředstavuje další ekonomickou zátěž.Finální text dohody schválila česká vláda teprve minulý týden. Čekalo se na ni ale už od dubna, kdy o ní hovořil prezident Petr Pavel na summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu. Prezident přitom avizoval, že by se smlouva mohla podepsat v květnu nebo v červnu.
Ukrajina má již více než 20 dvoustranných dohod
Česko se podpisem smlouvy připojilo na seznam více než 20 států, které obdobnou dvoustrannou smlouvu s Ukrajinou již uzavřely. Letos v lednu jako první takovou smlouvu uzavřelo Spojené království. V následujících měsících se k ní připojily Německo, Francie, Dánsko, Kanada a Itálie. Mezi posledními podepsaly smlouvu i Litva, Estonsko, Polsko nebo Lucembursko.
V červnu Ukrajina podepsala bezpečnostní dohody se dvěma dalšími zásadními partnery – USA a Evropskou unií. Za Spojené státy americké smlouvu podepsal americký prezident Joe Biden. Otázkou však je, zda dohodu případně nezruší Donald Trump, pakliže bude znovuzvolen za hlavu USA.
Co se týče dohody s EU, z té vyplývají pro Unii konkrétní závazky. V případě budoucí agrese bude Ukrajina s EU do 24 hodin konzultovat své potřeby a „rychle stanoví“ další kroky v souladu s dohodnutými závazky.
Bilaterální dohody odráží závazek zemí G7, které se loni v červenci dohodly na vytvoření „dlouhodobých bezpečnostních závazků a dohod“, které mají být vyjednány na bilaterální úrovni. Díky takovým smlouvám bude možné rychleji a pružněji reagovat na potřeby Ukrajiny.
Podle ukrajinského zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Ihora Žovkvy jsou dvoustranné dohody „velmi důležité“ i vzhledem k tomu, že zatím není jasné, kdy Ukrajina bude moci vstoupit do NATO. Smlouvy tohoto typu jsou většinou podepisovány na deset let. Ukrajina tedy bude moci po celou dobu počítat s pomocí Západu.