Obrovská popularita e-cigaret mezi mladými lidmi donutila ministerstvo zdravotnictví, aby začalo připravovat přísnější vyhlášku. Navrhované změny ale prý podle Komory elektronického vapování úplně znemožní prodej elektronických cigaret v Česku.
Málokoho asi nechala v klidu čísla, se kterými v květnu přišel Státní zdravotní ústav. Statistiky z tzv. šetření NAUTA říkají, že 50,2 procent dětí a mladých lidí ve věku 15–24 let užívá nějakou formou nikotin, téměř třetina pak každý den.
Zásadní roli v tom hraje rostoucí popularita e-cigaret, tedy tzv. vapování. „Největší podíl uživatelů elektronických cigaret nacházíme ve věkové kategorii 15–24 let, jde o celých 30 procent, což představuje v porovnání s rokem 2022 nárůst o více než pět procentních bodů,“ popsalo ministerstvo zdravotnictví. Je důležité podotknout, že i tyto výrobky se smí prodávat až od 18 let.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP09) zmíněná čísla ukazují, jak úspěšný je tabákový průmysl se svou reklamní strategií a jak málo jsou mladí lidé ochotní brát na vědomí varování, že si ničí zdraví. Zásadní je prý důraz na prevenci.
„Apeluji na maminky a tatínky, pomozte nám vysvětlit dětem a dospívajícím, že nikotin je jed, rychle způsobuje závislost a podporuje vznik rakoviny, a to i v případě, že ho do těla dostanou zdánlivě neškodnou elektronickou cigaretou, nebo ochuceným nikotinovým sáčkem,“ zdůraznil v květnu ministr.
Alarmující statistiky vyděsily i obě komory parlamentu, respektive jejich zdravotní výbory, které začaly tlačit na ministerstvo, aby něco udělalo. Světlo světa tak spatřila novelizace vyhlášky o elektronických cigaretách.
„Novelizace vyhlášky byla připravena na základě žádostí Výborů pro zdravotnictví Senátu a Poslanecké sněmovny ČR. (…) Oba výbory požadovaly úpravu vyhlášky tak, aby výrobky nebyly pro tyto skupiny osob lákavé,“ vysvětlil redakci EURACTIV.cz postup ministerstva ředitel jeho komunikačního oddělení Ondřej Jakob.
Vyhláška podle něj stanoví požadavky na vzhled, vlastnosti a jakost výrobků. „Tyto požadavky jsou takové, aby byla snížena atraktivita výrobků pro děti a mladistvé,“ doplnil Jakob.
Ministerstvo míří především na příchutě e-cigaret. Ze zmíněného šetření totiž vyplývá, že 61,5 procent lidí ve skupině 15–24 let tyto výrobky užívá právě kvůli příchutím.
„Ochucené e-cigarety s příchutí a poutavým designem přispívají k popularizaci těchto produktů mezi mladou generací, přičemž si mnoho uživatelů neuvědomuje jejich negativní účinek na zdraví, včetně silného rizika vzniku závislosti,“ napsalo už v květnu ministerstvo v tiskové zprávě.
Průmysl bije na poplach
Komora elektronického vapování (KEVAP), která zastřešuje prodejce a výrobce e-cigaret v Česku, s novelizací nesouhlasí. Z návrhu podle ní vyplývá, že cílem není jen zakázat všechny příchutě, tedy kromě té „tabákové“, ale také sladidla a další složky, které jsou teď v náplních běžné. Společně s dalšími požadavky na vzhled a barvu náplní i samotných e-cigaret to prý znamená „úplný zákaz celého sektoru, protože bez uvedených složek jsou náplně zcela neprodejné.“
„Tabákovou příchuť v současnosti užívá naprosté minimum lidí a bez dalších složek, které chce ministerstvo taky zakázat, bude zcela neprodejná. Právě v omezení dovolených látek vidíme největší problém. Ministerstvo tím v podstatě určuje, jak má tabák chutnat, a to naprosto amatérsky a bez znalostí – hrozí, že to bude zcela nepoživatelné,“ upozornil Robert Hrdlička, předseda KEVAP.
Ministerstvo ústy Ondřeje Jakoba namítá, že po vnitřním připomínkovém řízení, které teď probíhá, bude mít průmysl možnost se k novelizaci vyjádřit v rámci vnějšího připomínkového řízení. Zároveň podle něj platí, že i když by měla vyhláška začít platit co nejdříve, počítá se s dostatečně dlouhým přechodným obdobím, „aby se průmysl mohl na změny připravit.“
Vedlejší dopady?
Varování ze strany výrobců a prodejců jde ještě dál. Nová omezení budou podle nich mít celou řadu negativních dopadů.
„Vážně si někdo myslí, že milion vaperů (e-cigarety v ČR užívá 11 procent populace, pozn. red.) ze dne na den přestane? Stane se něco jiného – lidé si budou náplně buď sami míchat, nebo je pašovat ze zahraničí. Stát zcela přijde nejen o budoucí výnos spotřební daně, ale i o to, co do státního rozpočtu platíme na daních a odvodech nyní. V součtu jde o šest až osm miliard (korun) každý rok,“ varoval Hrdlička.
Utrpí prý také celkové veřejné zdraví české populace. Dostupnost e-cigaret s různými příchutěmi hraje podle KEVAP „klíčovou roli při přechodu kuřáků na méně škodlivé alternativy“. Bez nich tak pravděpodobně zůstanou u škodlivějších výrobků, jako jsou klasické cigarety.
Statistiky z šetření NAUTA skutečně říkají, že u zhruba pětiny vaperů jde o bývalé kuřáky klasických cigaret, kteří přešli na alternativu. Na druhou stranu, další téměř třetina českých vaperů nikdy předtím cigarety nekouřila.
„To znamená, že skoro třetina lidí se následkem užívání elektronických cigaret stává závislými na nikotinu, aniž by tím potlačovali původní závislost na kouření klasických cigaret. Když si uvědomíme, že jde především o mladé, je to pro ně opravdu velká zdravotní zátěž,“ připomněla ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Výrobci prý tento problém reflektují. Chyby ale vidí na straně státu.
„Víme, že se řeší problém nadužívání vapingu u nezletilých – a je to dobře. Stát, ač na to má nástroje, dosud neumí vynutit zákaz prodeje lidem pod 18 let, který naši členové úzkostlivě dodržují. Inspekce může udělovat drastické pokuty nebo zakázat činnost firmě, která to poruší. Víme ale, že se o to vůbec nesnaží. Lze zvážit i tzv. licencovaný prodej, který omezí dostupnost a zlepší šanci na dohled nad trhem. Ani to ovšem úředníky nenapadlo,“ uzavřel Robert Hrdlička.