PRAHA | VARŠAVA | BRATISLAVA
Země zasažené záplavami chtějí žádat o finanční pomoc EU. Přívalové deště v minulých dnech vážně zasáhly země střední Evropy, teď mohou požádat o aktivaci mechanismu civilní ochrany EU. Využití fondů EU potvrdilo Česko, podobně i Polsko oznámilo, že požádá o finanční pomoc EU a případně aktivuje krizový mechanismus EU.
Mechanismus byl vytvořen v roce 2001 a jeho cílem je posílit spolupráci v oblasti civilní ochrany mezi zeměmi EU a deseti dalšími zúčastněnými zeměmi s cílem zlepšit prevenci, připravenost a reakci na katastrofy. Mechanismus již reagoval na více než 700 žádostí o pomoc v EU i mimo ni.
Na základě žádosti o pomoc prostřednictvím mechanismu mobilizuje Centrum pro koordinaci reakce na mimořádné události (ERCC) pomoc nebo odbornou asistenci. Pro nasazení lze v krátké době mobilizovat specializované týmy a vybavení, jako jsou hasičská letadla, pátrací, záchranné a zdravotnické týmy.
„Předpokládám, že využijeme všechny dostupné zdroje včetně evropských fondů. Je to logické a je to správné,“ uvedl premiér Fiala.
„Pověřil jsem ministra financí, aby připravil prostředky na nouzovou pomoc a pomoc při povodních. Ministr pro EU požádá o evropskou pomoc,“ napsal polský premiér Donald Tusk v neděli odpoledne na X. Tusk však neupřesnil, zda má v úmyslu požádat právě o aktivaci krizového mechanismu.
Slovensko, kde srážky překonaly odhady meteorologů, zatím podobný úmysl neohlásilo. Nicméně ministerstvo práce vyhlásilo finanční a humanitární pomoc pro občany a města postižené povodněmi. Současně byly spuštěny sbírkové kampaně portálu Donio, Slovenské katolické charity a Člověka v ohrožení. Ministerstvo školství pak doporučilo školám, aby v pondělí zvážily přerušení vyučování. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl, Natália Silenská | Euractiv.sk, Aneta Zachová | Euractiv.cz)
ŘÍM
Vicepremiérovi Salvinimu hrozí šest lest vězení, bránil záchraně migrantů. Italskému vicepremiérovi a lídrovi strany Liga Matteu Salvinimu hrozí šest let vězení. Byl obviněn z únosu a zanedbání povinností tím, že v roce 2019 zabránil lodi nevládní organizace Open Arms zakotvit na ostrově Lampedusa, kvůli čemuž na 19 dní uvízla na moři.
Salvini jako ministr vnitra zavedl politiku „uzavřených přístavů“, v jejímž rámci Itálie odmítala vstup lodím zachraňujícím migranty v nouzi ve Středozemním moři. Podle obžaloby však nemůže ochrana hranic přehlížet lidská práva. (Alessia Peretti | Euractiv.it)
ŠTRASBURK | MADRID
EPP požaduje mezinárodní zatykač na Nicoláse Madura. Největší frakce Evropského parlamentu, Evropská lidová strana (EPP), předložila rezoluci, v níž vyzývá země EU, aby uznaly vůdce opozice Edmunda Gonzáleze Urrutiu za legitimního prezidenta Venezuely a učinily vše pro to, aby se v lednu 2025 ujal úřadu. Zároveň žádá mezinárodní zatykač na dosavadního prezidenta, a to za zločiny proti lidskosti a další porušování lidských práv.
Jde o další eskalaci mezi Venezuelou a EU. Napětí totiž přetrvává i mezi Španělskem a Venezuelou poté, co španělský parlament s výjimkou stran PSOE a Sumar, hlavních levicových sil ve vládě, ve středu schválil nezávazný návrh vyzývající Madrid, aby oficiálně uznal Gonzálezovo vítězství. (Fernando Heller | EuroEFE.Euractiv.es)
PAŘÍŽ
Odcházející ministři varují před „pravicovými myšlenkami“ Barnierovy vlády. Odstupující ministr zemědělství Marc Fesneau a odstupující pověřený ministr pro evropské záležitosti Jean-Noël Barrot vyjádřili obavy z pronikání pravicových až krajně pravicových myšlenek do nové vlády, kterou v současné době sestavuje nově jmenovaný premiér Michel Barnier.
Očekává se, že nová vláda se bude do jisté míry sbližovat i s krajně pravicovým Národním sdružením Marine Le Pen. Oba ministři proto zdůraznili, že je důležité vytvořit co „nejširší koalici“, aby byla zajištěna stabilita Barnierovy vlády a aby se soustředila na politiky, na nichž panuje shoda.
Ministři ale vyjádřili Barnierovi podporu. Barrot ocenil Barnierův jasný postoj ke straně Le Pen, „proti které vždy bojoval“. (Théophane Hartmann | Euractiv.fr)
