Izraelská armáda už napadla Libanon v minulosti třikrát, ale k větší bezpečnosti Izraele to nikdy nevedlo, řekl dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell ve Štrasburku europoslancům. Připomněl dvě předchozí války Izraele a libanonského hnutí Hizballáh i nejnovější zostření jejich konfliktu od minulého měsíce. Varoval také před tím, aby se Libanon nestal novou Gazou. Zdůraznil též, že Libanon má dlouhodobě vnitřní politické problémy, které za jeho politické elity nemůže vyřešit nikdo jiný.
Borrell v rozpravě v EP věnované zostření konfliktu Izraele s libanonským hnutím Hizballáh upozornil, že bombardování Libanonu je velmi intenzivní a ačkoliv se izraelská armáda soustředí na objekty spojené s Hizballáhem, umírají při těchto leteckých úderech i civilisté. Zdůraznil také, že asi 20 procent z necelých šesti milionů obyvatel Libanonu muselo kvůli leteckým útokům a pozemní operaci izraelské armády uprchnout z domovů. Na 150.000 lidí uteklo do Sýrie, odkud je přitom v minulých letech vyhnala občanská válka.
Šéf unijní diplomacie také připomněl, že EU se se Spojenými státy a některými arabskými zeměmi snažila minulý měsíc eskalaci zastavit návrhem příměří mezi Hizballáhem a Izraelem, ale neúspěšně. Borrell také řekl, že Hizballáh má vojenské křídlo, které EU označuje za teroristické, ale i několik ministrů ve vládě a poslance v parlamentu. Některé země, včetně USA považují za teroristické celé hnutí Hizballáh.
Borrell nastínil cestu k řešení
Podle Borrella jsou k řešení situace nezbytné čtyři kroky. Zaprvé si Libanon musí zvolit prezidenta, toho země nemá kvůli politickým sporům už dva roky a úřadující hlavou státu je od konce října 2022 premiér Nadžíb Míkátí. Jeho vláda je přitom také úřednická. Borrel připomněl, že hlavou Libanonu musí být podle tamních pravidel maronitský křesťan, premiérem sunnita a šéfem parlamentu šíita. Dvě třetiny obyvatel Libanonu jsou muslimové (přibližně polovina šíité a polovina sunnité) a necelá třetina křesťané (většinou právě maronité).
Druhým krokem k obnovení stability Libanonu je podle Borrella podpora libanonské armádě, která se musí vrátit na jih země a chránit hranice. Nejmocnější vojenskou silou v Libanonu je totiž už dlouho právě Hizballáh, podporovaný Íránem. Centrální moc státu v zemi navíc ochromily v posledních letech i vážné ekonomické problémy. Podle Borrella je nutné také dát silnější mandát mírové misi OSN na jihu Libanonu (UNIFIL), která má na jihu země pomáhat libanonské armádě prosazovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN z roku 2006. Ta tehdy ukončila měsíční válku mezi Izraelem a Hizballáhem a mimo jiné stanoví, že v jižním Libanonu u hranic s Izraelem může operovat jen libanonská armáda a mírové jednotky OSN. „Jediné co teď ale mohou dělat, je chránit se,“ řekl dnes s odkazem na současnou situaci a jednotky UNIFIL.
Šéf unijní diplomacie také apeloval na zvýšení humanitární pomoci Libanoncům. Připomněl v této souvislosti i svou návštěvu na hraničním přechodu Rafáh z Egypta do Pásma Gazy z počátku září, který je zavřený od května, kdy ho obsadila izraelská armáda. Uvedl, že tam čekají desítky kamionů s humanitární pomocí, ale Izrael je podle něj „nepouští dovnitř i kvůli drobnostem“.
Hizballáh začal ostřelovat sever Izraele loni 8. října v reakci na izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy, která začala jako odveta za teroristický útok palestinského hnutí teroristického Hamás na Izrael o den dříve. Izraelská armáda a Hizballáh se od té doby ostřelují přes hranici denně. Před třemi týdny Izrael výrazně zesílil ostřelování objektů Hizballáhu v Libanonu a 1. října zahájil na jihu země i pozemní operaci. Izraelské letecké údery od té doby zabily na 1400 lidí, včetně civilistů a na 1,2 milionu lidí vyhnaly z domovů. Izraelská armáda uvedla, že za rok bojů s Hizballáhem zabila v Libanonu na 800 ozbrojenců, zejména z Hizballáhu. Byla mezi nimi řada vysokých velitelů tohoto hnutí, včetně jeho lídra Hasana Nasralláha. Podle libanonské vlády zemřelo za rok vzájemného ostřelování izraelské armády a Hizballáhu v Libanonu přes 2000 lidí, včetně více než stovky dětí a více než 260 žen.
Vondra: Stojíme za Izraelem
Český europoslanec Alexandr Vondra (ODS) dnes na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku přivítal, že česká vláda před týdnem zablokovala návrh společného prohlášení EU vyzývající k příměří mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh.
„Jsem rád, že vláda mé země zablokovala to poraženecké prohlášení, které bylo tady panem (Josepem) Borrellem navrženo,“ řekl dnes Vondra v rozpravě věnované eskalaci konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem, v níž Borrell vystoupil. „Stojíme a máme stát jednoznačně za Izraelem. A pokud nás bude ovládat strach, naivita nebo dokonce nenávist k Izraeli, tak je s námi amen,“ řekl Vondra.
Podle Vondry situace v blízkovýchodním regionu neeskalovala teď, ale už před rokem, kdy palestinské teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael, čímž začala válka v Pásmu Gazy. Den na to začal Hizballáh, který je spojencem Hamásu a Íránu, ostřelovat sever Izraele, což izraelská armáda od té doby opětuje. „Hamás i Hizballáh jsou teroristické organizace, s nimiž nemá cenu vyjednávat,“ řekl také dnes Vondra.
Krátce po něm vystoupila europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM/Stačilo). „Je to již přesně rok, co byly na Evropský parlament vyvěšeny vlajky režimu, který již dekády okupuje území Palestiny, a to bez toho, aby se nás poslanců na to kdokoli zeptal,“ zahájila vystoupení Konečná. „Od té doby jsme svědky nechutných válečných zločinů ve válce, kterou Izrael vede především proti palestinským civilistům, a izraelských útoků na území Sýrie, Iránu a Libanonu,“ řekla k úderům, které jsou vzájemné. Ze Sýrie na Izrael útočí proíránské milice a rovněž Írán letos dvakrát vyslal stovky raket na Izrael, většinu z nich zachytil izraelský systém protivzdušné obrany.
„Společné unijní prohlášení požadující příměří mezi Izraelem a Hizballáhem bylo vetováno amorálními jedinci z vlády České republiky, které těší každé lidské utrpení a kteří dělají mé zemi nehoráznou ostudu,“ řekla Konečná.
EU nemohla před týdnem vydat jednotné stanovisko vyzývající k příměří, protože ho Česko zablokovalo. Černínský palác později ČTK sdělil, že navržené prohlášení „jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu, kteří několik měsíců ostřelují civilisty na severu Izraele“.
Český postoj donutil Borrella, aby vydal vlastní stanovisko. „Vyjadřujeme politování nad četnými civilními oběťmi v Libanonu, zničením civilní infrastruktury a souvisejícími dlouhodobými důsledky a vysokým počtem vnitřně vysídlených osob na obou stranách a znovu vyzýváme k dodržování mezinárodního humanitárního práva za všech okolností,“ uvedl 1. října Borrell.
Konečná dnes apelovala na europoslance, aby „nedovolili, aby se z Libanonu stala další Gaza“. „Ukončeme dodávky zbraní Izraeli a donuťme jej ukončit i genocidu v Gaze. Máte šanci ukázat, že vaše vzletná slova o lidských právech nejsou jen prázdné kecy,“ zakončila vystoupení před europoslanci Konečná.
