Česká věda si přeje, aby EU kvůli inovacím nezapomněla na základní výzkum

Když se Evropa v uplynulých letech potřebovala dostat z krizí, často sahala do obálky s penězi, které měly jít původně na výzkum. Vědecká komunita napříč EU by si přála, aby se to už nestávalo. Také Češi mají svá přání a požadavky, pokud jde o budoucí evropskou podporu pro vědu, výzkum a inovace. Vyjednávání je ale teprve na začátku.Globální závod v konkurenceschopnosti si žádá, aby se výzkum, inovace, věda a technologie staly středobodem našeho hospodářství, tvrdí současná a pravděpodobně i budoucí šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. „Zvýšíme výdaje na výzkum, abychom se více zaměřili na strategické priority, na průlomový základní výzkum a převratné inovace a na vědeckou excelenci,“ slibuje ve svých plánech na příštích pět let. Úspěch nebo neúspěch tohoto cíle závisí jak na soukromém kapitálu, který Evropská unie zatím moc dobře využívat neumí, tak na nastavení veřejné podpory. V tomto ohledu bude zásadní tzv. 10. rámcový program EU pro výzkum a inovace, který má začít fungovat v roce 2028 a v současné době získává své první obrysy. Stejně jako u jeho předchůdce, nazvaného Horizont Evropa, půjde o tzv. přímo řízený (či komunitární) program, ve kterém čeští vědci nebo firmy soutěží o evropskou finanční podporu proti konkurentům z ostatních zemí. Vyhrávají jen ty nejlepší projekty, které vědu posunou dále. „Všichni si uvědomujeme, že význam komunitárních programů pro naši zemi a pro financování a podporu vědy, výzkumu a inovací poroste, a to i proto, že už vyčerpáváme možnosti, které byly spojeny se strukturálními fondy,“ upozornil náměstek ministra školství Jiří Nantl na nedávném kulatém stole k tématu. Je tak čím dál důležitější se dobře připravit.

Češi jsou „mírní inovátoři“, do čela evropských projektů se ale staví čím dál častěji

Česká příprava

Ještě než Evropská komise zveřejní v červenci příštího roku první návrh podoby nového sedmiletého programu, který by mohl mít objem až 200 miliard euro, členské státy EU posílají do Bruselu své národní pozice. Ty mají Komisi posloužit jako inspirace a „odrazový můstek“. Pokud jde konkrétně o českou pozici, její přípravu má na starosti tzv. Platforma pro budoucí podobu FP10, kde se potkávají úředníci, odborníci a někdy i sami výzkumníci. Dokument se dolaďuje a měl by být hotový letos v prosinci. Aby národní pozice skutečně co nejpřesněji odrážela to, co si český výzkum přeje a co od evropských fondů očekává, v létě ve spolupráci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Technologického centra Praha (TC Praha) proběhla veřejná konzultace formou online dotazníku. Podle Vladimíra Vojtěcha z TC Praha přistál dotazník v e-mailových schránkách 600 respondentů, mezi kterými byli vědci, projektoví manažeři, instituce nebo zástupci veřejného i soukromého sektoru, tedy firem. Kompletní odpovědi poslala zhruba stovka oslovených, v nějaké formě se ale zapojila přibližně polovina dotázaných.

Co nás pálí

Z aktuální podoby pozičního dokumentu, kulatého stolu i výsledků dotazníku vychází, že Češi jsou s řadou nástrojů spokojení a uvítali by do budoucna jejich stabilizaci, rozšíření a navýšení rozpočtu. Jiné jim naopak přijdou nejasné, příliš komplikované nebo dokonce zbytečné. Do první kategorie se rozhodně řadí granty Evropské výzkumné rady (ERC), které podporují špičkový výzkum „na samé hranici poznání“. Češi, kterým se v získávání těchto grantů zatím moc nedaří, by byli rádi, kdyby se nástroj v novém programu posílil. To samé platí pro tzv. Akce Marie Sklodowské Curie (MSCA), které pomáhají financovat „vyměňování“ výzkumných pracovníků napříč Evropskou unií, a to i mezi akademickou a podnikovou sférou. Z dotazníku vyplývá mimo jiné to, že pro některé české subjekty je nástroj příliš administrativně náročný nebo dokonce finančně nedostupný, protože vyžaduje spolufinancování z vlastní kapsy. Tady by tedy Češi uvítali změnu. Česká republika by si také přála, aby nový program kromě „tvrdých věd“ více myslel také na společenské a humanitní vědy, nebo aby byla finanční podpora co nejvíce vyvážená, a kromě inovací spravedlivě podporovala i základní a aplikovaný výzkum. „Často slýcháme stížnosti na to, že v současném rámcovém programu je větší důraz na inovace než na výzkumné aktivity. Uvidíme, jak to bude dál. Nejsem úplně skeptická, ale musíme vnímat náladu uvnitř nové Evropské komise. (…) Už z názvu portfolia nové komisařky (start-upy, výzkum a inovace, pozn. red.) je patrné, že tendence směrem k inovacím bude nadále velmi propagována,“ popsala trend Lucie Núñez Tayupanta, ředitelka odboru výzkumu a vývoje MŠMT, která má na starosti koordinaci přípravy české pozice. Pokud jde o inovace samotné, mezi česká přání patří například to, aby granty Evropské inovační rady (EIC) do budoucna podporovaly „širší spektrum inovací založených na průmyslu a šíření průlomových technologií v celé ekonomice“. Větší roli mají podle Česka sehrávat malé a střední podniky, které se podaří nalákat jen díky zjednodušení pravidel. Co je ale patrně nejdůležitější, Češi by ocenili hlavně to, kdyby Evropská komise přípravu budoucí podoby nástrojů se státy více konzultovala. „Zlepšení procesu koordinace povede ke zvýšení důvěry všech zúčastněných stran a v konečném důsledku také ke zvýšení motivace členských států finančně participovat na schématech spolupráce, která to umožňují, resp. přímo vyžadují,“ stojí v aktuální verzi české pozice.

Čeští vědci velebí evropské granty. Pomohly s výzkumem predátorů i baterií

Kompromisy a domácí úkoly

Jestli se Česku podaří priority prosadit se dá do jisté míry odhadnout z toho, jaké názory převažují napříč celou EU. Konečná podoba programu bude vždy o kompromisu.

Sporným tématem je například podpora zemí – označovaných jako Widening země –, které nemají zatím tak dobré výsledky v oblasti výzkumu a inovací (70 % průměru EU), a mají proto přístup ke speciálním výhodám, díky kterým ostatní „doženou“. Zatímco Česko nebo Lotyšsko, které mezi takové země patří, májí zájem na pokračování tohoto typu podpory, některé státy s vyspělejší výzkumnou infrastrukturou jako Dánsko ho naopak chtějí z programu vyřadit.

„Čím dál častěji se v pozičních dokumentech objevuje názor, že rámcový program nemá nahrazovat kohezní politiku (a sloužit k vyrovnávání rozdílů mezi zeměmi, pozn. red.), ale měl by se věnovat čistě jen excelenci,“ popsala Lenka Procházková z České styčné kanceláře pro vzdělávání a výzkum v Bruselu (CZELO). Například Švédsko prý prosazuje, aby Widening výhledově podporoval jen státy s ještě daleko méně vyspělým výzkumem, jako jsou Ukrajina nebo Moldavsko. Právě v této oblasti se tak dají čekat náročná vyjednávání. Podle Jiřího Nantla je však kromě co nejvýhodnějšího nastavení pravidel na evropské úrovni zásadní hlavně to, jak bude podpora vědy fungovat „u nás doma“, například pokud jde o management institucí nebo mobilitu výzkumníků. „Musíme být sami na sebe tvrdší, protože jen tak uspějeme v té ostřejší evropské konkurenci,“ argumentoval náměstek. V některých oblastech se ale podle něj Čechům daří, například pokud jde o péči o vybudovanou výzkumnou infrastrukturu.