Země Perského zálivu mají pro Evropskou unii větší ekonomický a geopolitický význam než kdy dřív, což platí obzvlášť pro Saúdskou Arábii. Její nechvalně proslulý korunní princ se tak ve středu v klidu procházel po budově Evropské rady v Bruselu, ještě nedávno mu přitom Evropané nemohli přijít na jméno.
Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán dorazil dnes (16. října) do Bruselu na summit Evropské unie se zeměmi Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC). Salmán se „proslavil“ tím, že nechal v roce 2018 zavraždit saúdskoarabského novináře a disidenta Džamala Chášukdžího, tvrdí to alespoň americká rozvědka. Za to se pak na Západě dostal na „černou listinu“. Časy se ale mění.
„Z ekonomického hlediska je v zájmu EU, aby podporovala vztahy s těmito zeměmi (Perského zálivu). Je to důležité i z hlediska bezpečnostního, strategického, geopolitického významu. Z hlediska toho, co se děje na Blízkém východě, a z hlediska nebezpečí, které představuje Írán,“ popsal ještě před summitem český premiér Petr Fiala (ODS), proč se EU snaží o strategické partnerství s tímto regionem.
EU se snaží navázat „strategickou spolupráci“ s Perským zálivem
Právě Salmánova Saúdská Arábie hraje v tomto ohledu důležitou roli. Jak v podcastu Today in the EU bruselského webu EURACTIV.com popsaly analytičky think-tanku European Council on Foreign Relations, z evropského pohledu platí, že „diplomatická linka“, kterou mezi sebou mají Saúdové a Íránci, zabraňuje propuknutí celoregionálního konfliktu. Katar zase sehrává důležitou roli mediátora mezi Izraelem a hnutím Hamás.
Jde ale i o konflikty, které jsou Evropě geograficky mnohem blíže. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vyzvala státy Perského zálivu, aby využily svého vlivu k nastolení míru na Ukrajině. Řada těchto zemí má totiž blízké vztahy s Moskvou.
„Vím, jak citlivě vnímáte myšlenku suverenity, a jsem přesvědčena, že můžeme spolupracovat a spolehnout se na vás, abychom zastavili tuto nezákonnou ruskou válku,“ řekla na summitu.
Další důvod, proč je Záliv pro EU důležitý, je energetika. Evropané se totiž po ruské agresi snaží odstřihnout od ruských surovin co nejrychleji to jde, a co nejvíce diverzifikovat své dodavatele. Tento region jim v tom svými dodávkami pomáhá.
A spolupráce v energetice by se měla do budoucna dále prohlubovat, a to v oblastech jako obnovitelné zdroje, čisté technologie, kritické nerostné suroviny, které jsou potřeba pro zelenou transformaci, nebo výroba vodíku. Stojí to v závěrečném prohlášení, které ze summitu vzniklo.
Regiony se také shodly na tom, že obnoví diskuse o volném obchodu, které sice začaly už před 35 lety, ale od roku 2008 jsou pozastavené. Ta by mohla zahrnovat celé regiony, dveře ale nejsou zavřené ani bilaterálním dohodám. Lákadlo by pro země Zálivu měla být i případná vízová liberalizace. Obojí je ale hudba vzdálené budoucnosti.
Ačkoliv deklarace neobsahuje moc konkrétních závazků, podle zdrojů z české diplomacie se dá považovat za úspěch už to, že regiony s tak rozdílnými názory na mnoho věcí, jako například na lidská práva, se podařilo dostat k jednomu stolu a shodly se na řadě společných postojů. Jedním z nich je ten, aby na Blízkém východě zvítězila stabilita nad chaosem.