The Capitals: České dráhy se ohradily proti pokutě od Evropské komise za údajný kartel

PRAHA | VÍDEŇ

České dráhy se ohradily proti pokutě od Evropské komise za údajný kartel. Stání železniční dopravce České dráhy (ČD) se důrazně ohradil proti rozhodnutí Evropské komise udělit společnosti pokutu ve výši 31,9 milionu eur za údajný kartel s rakouskými ÖBB.

Podle středečního prohlášení Komise, se obě státní železniční společnosti domluvily, aby zabránily soukromému českému konkurentovi RegioJet v nákupu ojetých vagonů, čímž omezily hospodářskou soutěž na českém i evropském železničním trhu. Komise oběma společnostem uložila pokutu ve výši 48,7 milionu eur, přičemž ČD hrozí pokuta vyšší, protože ÖBB s Komisí spolupracovaly na základě oznámení o shovívavosti.

„Netolerujeme žádné omezování hospodářské soutěže,“ uvedla Margrethe Vestager, výkonná místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za hospodářskou soutěž.

ČD však argumentuje, že vozy ÖBB byly „průběžně prodávány různým společnostem na základě tržních principů, vždy za nejvyšší nabízenou cenu“. Český národní dopravce rovněž kritizoval délku vyšetřovacího řízení, v němž podle něj docházelo k „neodůvodněným průtahům a porušování procesních práv“.

„České dráhy se budou proti rozhodnutí nadále bránit před soudními orgány EU,“ napsaly České dráhy ve svém prohlášení. Podle nich Komise nezohlednila všechny relevantní skutečnosti, včetně toho, že ČD ve skutečnosti žádné zvýhodnění při nákupu ojetých vozidel nepožívaly. (Aneta Zachová | Euractiv.cz)

SOFIE

Sedm členských zemí chce vyšší zemědělské dotace. Sedm zemí EU, konkrétně Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko, vydalo společné prohlášení za úplné vyrovnání přímých plateb zemědělcům ve starých a nových členských státech EU. Společný postoj představil bulharský ministr zemědělství Georgi Tahov na zasedání ministrů zemědělství v Lucemburku.

Bulharsko zaslalo do Bruselu podobné prohlášení v roce 2023, ale současný dopis má předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen připomenout, že žádost je předložena i novému složení Evropské komise. Očekává se, že k vyrovnání dojde na konci příštího programového období v roce 2027, neboť společná zemědělská politika pro období 2023 až 2027 je již schválena. (Krassen Nikolov | Euractiv.bg)

OSLO

Norská vláda chce povolit užívání sociálních sítí až od 15 let. Norská vláda oznámila, že chce změnit zákon o ochraně osobních údajů, který chrání děti před škodlivým obsahem na internetu. Vláda chce proto stanovit věkovou hranici pro užívání sociálních sítí na 15 let. I navzdory té současné, která je 13 let, používá sociální média podle norských úřadů 53 % devítiletých, 58 % desetiletých a 72 % jedenáctiletých dětí.

„Jde o velké technologické giganty versus malé dětské mozky,“ obhajoval návrh norský premiér.

Teď musí vláda jednat se samotnými zástupci technologických firem, aby zavedli speciální ověřování věku na svých platformách. (Charles Szumski a Eliza Gkritsi | Euractiv.com)

BRATISLAVA

Intervence EU mohou udržet Ficovu vládu „na uzdě“, tvrdí expert. Podle ředitele Political Capital Pétera Krekóa dochází na Slovensku k populistickému obratu. Stále ale není jasné, zda může jedna vláda způsobit takové institucionální škody, jaké nastaly v Maďarsku za posledních 14 let. Podle Krekóa dnes Maďarsko balancuje na hraně demokracie a autokracie.

Lídři obou zemí se navíc podle Krekó liší, a to zejména ve svém přístupu k unijním fondům. „Myslím si, že pokud si (Robert) Fico nakonec bude muset vybrat mezi fondy EU a neliberálnějším stylem vládnutí, pravděpodobně se rozhodne pro fondy EU,“ uvedl. Další rozdíly vidí i v otázkách zahraniční politiky, kdy je podle něj Ficova rétorika tvrdší, než co ve skutečnosti opravdu činí. (Natália Silenská | Euractiv.sk)