Dneškem pokračují slyšení s kandidáty do Evropské komise. Hned ráno se o své kompetentnosti snažil přesvědčit evropské poslance Ir Michael McGrath, který má mít v budoucí Komisi na starosti spravedlnost, právní stát ale i ochranu spotřebitele.
Michael McGrath je bývalý ministr financí, v Evropské komisi se tedy bude věnovat zcela jinému „oboru“. Europoslance především zajímalo, jak hodlá právní stát v EU chránit a jak hodlá vynucovat jeho dodržování, protože to se unijním institucím léta nedaří.
McGrath přebírá agendu po dvou odcházejících komisařích – Belgičanu Didieru Reyndersovi, komisaři pro spravedlnost, a Věře Jourové, české komisařce pro hodnoty a transparentnost. Česká stopa je dokonce „dvojí“, protože součástí McGrathova demokratického portfolia je také ochrana spotřebitele, kterou měla Jourová na starosti ve svém prvním mandátu v letech 2014–2019.
Jourové mimo jiné ve svém úvodním slovu McGrath poděkoval. „Před letošními eurovolbami bylo identifikováno mnoho rizik, včetně dezinformačních hrozeb a sofistikovaných manipulativních metod využívajících AI. Fakt, že nakonec nedošlo k žádným masivním problémům, je pozoruhodný. Není to ale náhoda. Chci proto vzdát hold Evropskému parlamentu a místopředsedkyni Komise Jourové,“ řekl.
Akční plány a strategie
Na úvod McGrath europoslancům nastínil hlavní úkoly, na kterých má coby budoucí eurokomisař pracovat. Vzhledem k tomu, že se jedná spíše o hodnotové a „měkké“ portfolio, převahu mají různé akční plány a strategie. „Tvrdá“ legislativa mezi jeho úkoly bude taky, co se týče právního státu ale hlavně ve spolupráci s ostatními komisaři, například s tím pro rozpočet, do jehož křesla má usednout Polák Piotr Serafin.
Středobodem McGrathovy práce má být tzv. štít na ochranu demokracie, ten bude zahrnovat širší sadu iniciativ, jejichž cílem bude ochránit evropskou demokracii například před zahraničním vměšováním a útoky.
Zmíněné plány a strategie pak mají pokrýt oblasti boje s korupcí, ochranu volebních kandidátů (zejména žen), ochranu obětí, digitální férovost a spotřebitelskou agendu. Právě oblast spotřebitelských otázek je část jeho agendy, která bude více regulační. Tématem, které při slyšení před europoslanci z výborů pro spravedlnost a výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele v tomto ohledu rezonovalo velmi často, byl tzv. „addictive design“ na internetu.
Některé společnosti a platformy, které na internetu působí, navrhují své produkty a služby tak, aby uživatele na platformě udržely a přiměly se vracet, což může způsobovat závislost a mít negativní dopad na mentální zdraví. Může také negativně ovlivňovat chování nezletilých na internetu. Řadu poslanců proto zajímalo, zda má McGrath v plánu to regulovat.
Problematice se bude věnovat tzv. Digital Fairness Act, přislíbil kandidát poslancům. Závazná opatření pro firmy a platformy ale nepotvrdil.
Třetí potížista z Visegrádu: Slovensko sklízí kritiku kvůli vládě práva. Co se v zemi děje a co na to říká EU?
Měkká vs. ideologická Komise
Slyšení, které se z velké části týkalo ochrany principů právního státu, bylo navzdory tomu, že debaty na toto téma v Evropském parlamentu bývají často vypjaté, v relativně klidném duchu.
Mezi otázkami poslanců byla jasná dělicí linie. Na jedné straně europoslance – například členy národoveckých a suverenistických frakcí, jako jsou Patrioti pro Evropu a Evropa suverénních národů – zajímalo, zda bude pokračovat v podle nich ideologickém a nevyváženém přístupu Evropské komise k vymáhání dodržování právního státu, jako se tomu děje například skrze pozastavení evropských dotací pro Maďarsko.
Naopak jiné poslance, například ty z lidovecké a liberální frakce, zajímalo zase to, zda bude Evropská komise vůči narušování demokratických principů tvrdší a zda posílí některé své vynucovací nástroje.
Jak McGrath přislíbil, bude neideologicky a férově využívat k ochraně právního státu a demokracie všechny nástroje, které má k dispozici, a to v případech, kdy si situace zakročení unijní exekutivy bude žádat.
Těmto slovům ovšem téměř v závěru grilování kontroval liberální europoslanec Marotz Körner. „Nástroje ale musí být využívány. Opravdu jste k tomu ochotný, přestože to bude vytvářet napětí? Lidově řečeno: Budete osinou v zadku jednoho z evropských autoritářů?“
Bez právního státu nebudou peníze
McGrath během slyšení naznačil, že se bude Evropská komise věnovat dalšímu posílení současných nástrojů, mezi nimiž je dnes nejsilnější tzv. podmíněnost. Na základě tohoto principu může členský stát přijít o dotace z evropského rozpočtu, pokud ohrožuje finanční zájmy EU, například tím, že nedodržuje principy právního státu, jako je vyšetřování korupce či nezávislost justice.
Podmíněnost by se mohla v následujících letech rozšířit a vztahovat se na to, zda členské státy naplňují doporučení, které jim Evropská komise k právnímu státu dává ve svých každoročních zprávách.
„Spolu s komisařem pro rozpočet vytvoříme užší vazbu mezi doporučeními ze Zprávy o právním státu a finanční podporou. Dodržování zásad právního státu je pro fondy EU nezbytností. Navrhneme, aby byly unijní finanční prostředky určeny na vnitrostátní opatření, například na boj proti korupci a na ochranu finančních zájmů EU,“ popsal McGrath některé z plánů.
Právě i Zpráv o právním státu se týká jedna z novinek. Nově by se měly vedle justice, médií, korupce a občanské společnosti věnovat také vnitřnímu trhu.
„Bez právního státu nemůže správně fungovat vnitřní trh, protože neexistuje vzájemná důvěra,“ zdůraznil McGrath europoslancům.
Zpráva o právním státu je dobrý nástroj, musí být ale více nezávislý, apelují europoslanci