Dan Jørgensen, dánský kandidát na komisaře pro energetiku a bydlení, má za sebou grilování v Evropském parlamentu. Přestože je Dánsko známé svou rezervovaností vůči jaderné energii, Jørgensen slíbil, že jádro bude nedílnou součástí evropského energetického mixu. Jørgensen v úvodním proslovu zavzpomínal na své první dny v Bruselu, kam přišel před 22 lety jako stážista. Přiznal se k nervozitě, kterou cítil nejen tehdy, ale i při grilování v Evropském parlamentu, které je nezbytnou podmínkou pro to, aby se mohl stát evropským komisařem.
Europoslanci z výboru pro energetiku a průmysl si na Jørgensena připravili otázky, které se mnohdy točily kolem jaderné energie, a to zvláště kvůli historicky skeptickému postoji Dánska vůči tomuto zdroji.
Jørgensen zdůraznil, že jaderná energie má v Evropě své jasné místo – zejména pokud jde o snižování emisí uhlíku v energetice. „Nemůžeme dosáhnout našich cílů v Evropě bez jaderné energie,“ řekl Jørgensen.
Na dotaz francouzského europoslance
Christopha Grudlera (Renew) ohledně financování jádra z evropských zdrojů ale reagoval vyhýbavě. „Ptáte se, jestli dáme unijní peníze do jaderné energetiky? To nemohu slíbit,“ odpověděl Jørgensen. Zmínil ale, že Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyen podporuje rozvoj malých modulárních reaktorů.
Dánský kandidát se také postavil za princip technologické neutrality, podle kterého by každá technologie, včetně jádra, měla mít šanci přispět k dosažení evropských klimatických cílů, pokud je bezpečná a efektivní.
Emisní cíl pro rok 2040 má Jørgensenovu podporu
Kandidát na komisaře pro energetiku výrazně podpořil obnovitelné zdroje energie. Přislíbil, že se zasadí o závazný cíl podílu obnovitelných zdrojů do roku 2040, který má doplnit obecné klimatické cíle pro stejný rok.
„Bez masivní expanze obnovitelné energie“ totiž podle Jørgensena nebude možné dosáhnout 90% snížení emisí uhlíku, což Evropská komise doporučila ještě před volbami do Evropského parlamentu.
Jørgensen dále slíbil, že se zaměří na geotermální energii, pro kterou hodlá vytvořit novou evropskou strategii.
V otázce snižování závislosti na ruských fosilních palivech však Jørgensen nebyl konkrétní. Přestože několikrát zopakoval, že chce urychlit současný termín ukončení dovozu ruských fosilních paliv do roku 2027, k žádnému novému závazku se nepřihlásil.
Podíl ruského LNG v EU roste navzdory snahám omezit závislost na ruském plynu
Povolovací procesy musí být rychlejší
Jednou z hlavních priorit Jørgensenovy politiky má být zrychlení povolování obnovitelných zdrojů, které v současné době mnohdy naráží na byrokratické překážky. Předseda výboru pro životní prostředí
Antonio Decaro (S&D) se během slyšení dánského kandidáta zeptal, jak zajistí, aby toto urychlení neohrozilo životní prostředí. Jørgensen označil ochranu přírody za svou srdeční záležitost a slíbil, že ji nijak ohrožovat nebude.
Tématem slyšení byla i otázka dostupného bydlení, kterou bude mít Jørgensen rovněž na starosti. I proto se jeho slyšení účastnil i výbor pro sociální věci a zaměstnanost. Dánský kandidát přislíbil, že Komise začne pracovat na přijetí evropského plánu pro dostupné bydlení, který nabídne technickou pomoc městům a členským státům, a zaměří se na investice. Plán by měl zahrnovat strategii pro výstavbu bytů za využití evropských fondů a také možnost pro členské státy podpořit takové projekty ze státních zdrojů.
Smíšené reakce
Po skončení slyšení byly reakce poslanců rozporuplné. Sociálnědemokratický poslanec
Bruno Gonçalves označil Jørgensena za jednoho z nejkompetentnějších kandidátů a ocenil jeho ambice.
Naopak český europoslanec
Alexandr Vondra (ODS, ECR) uvedl, že spokojený není, protože „Jørgensen dostatečně nerozumí potřebám Evropanů“. Liberální europoslanec
Sigfrid Fiis ocenil Jørgensenovu odhodlanost, ale poukázal na nedostatek konkrétních závazků v oblasti elektrifikace.
Jørgensenova odpověď na specifické dotazy byla místy vyhýbavá. Týkalo se to například vodíku nebo možné revize tzv. taxonomie, která vymezuje udržitelné investice a jadernou energetiku označuje za „přechodný“ zdroj. Právě na taxonomii se ho ptal český europoslanec
Ondřej Krutílek (ODS, ECR), odpověď však byla vágní.
Podporu Jørgensenovi vyjádřili Zelení, konkrétně koordinátor frakce
Michael Bloss. I podle něj mohl být kandidát na komisaře ve svých odpovědích konkrétnější. „Jeho odpovědi jsou v pořádku. Ale mohlo by to být lepší,“ napsal Bloss na síti X.
