Český kandidát na eurokomisaře Jozef Síkela předstupuje dnes dopoledne před výbor Evropského parlamentu pro rozvoj (DEVE). Čekají ho tři hodiny odpovídání na otázky europoslanců, které mají za úkol otestovat Síkelovy kompetence jednak v daném portfoliu, jednak jeho politických zkušenostech.
Podle informací ČTK Síkela již v průběhu pondělního odpoledne absolvoval takzvané přípravné slyšení. Při něm ho na zkoušku „grilovali“ zaměstnanci generálního ředitelství pro mezinárodní partnerství (INTPA), které pod něj bude spadat.
Samotný výbor DEVE, ve kterém Síkelovo slyšení probíhá, patří se svými 25 členy k těm menším. Má ale na starosti poměrně velký budget.
Zhruba desetina unijního rozpočtu je vyhrazená na zahraniční aktivitu EU, ať už jde o tu v zemích v nejbližších sousedství, nebo ve vzdálenějších regionech. Aktuálně EU pracuje se zhruba 98 miliardami eur během celého sedmiletého finančního rámce 2021 až 2027. Ze zhruba dvou třetin má tuto částku pod dohledem právě DEVE a komisař pro mezinárodní partnerství, okomentoval zdroj obeznámený s prací výboru.
Čeští europoslanci převážně nemají obavy, že by Jozef Síkela při grilování měl čelit nějakým zásadním překážkám.
„Síkela bude po Kaje Kallas druhým ministrem zahraničí EU,“ okomentoval svá očekávání od grilování český europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09, EPP). Řeči o tom, že to je „popelka“ jsou podle něj když ne nemístné, tak možná neinformované.
Na překážku by ale mohly být například jeho předchozí pracovní zkušenosti. „Nevím, jestli lidé, kteří se věnují rozvojové spolupráci, budou připravení na to, že jim bude velet člověk z bankovnictví,“ myslí si Kolář.
Portfolio mezinárodního partnerství přitom podle Markéty Gregorové (Piráti, Zelení) má v pověřovacím dopise samotné rozvojové pomoci relativně málo a spíš se tam namísto toho počítá s mezinárodním obchodem a navazováním obchodních příležitostí.
Někteří europoslanci pak Síkelovi vytýkají nezkušenost s tématem mezinárodního partnerství. Podle Gregorové to ale není nic zásadního. „Nevnímám to jako problém. Myslím si, že je to o tom, jak je daný člověk naplňovat mission letter,“ dodala.„Pokazit by si to mohl jen tím, že by působil arogantně,“ myslí si o Síkelově slyšení Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP). „Důležité je, aby nepůsobil jízlivě.“
Otázky budou směřovat na hlídání peněz EU, říká Kolář
Samostatnou kapitolou pak jsou peníze v rámci projektu Global Gateway, který se v podstatě snaží konkurovat čínskému vlivu ve třetích zemích. Celkem hodlá EU v rámci Global Gateway na projekty ve světě až do roku 2027 zajistit veřejné i soukromé investice ve výši 300 miliard eur (7,5 bilionu Kč).
Nyní by měl po končící finské komisařce Juttě Urpilainen tuto práci převzít právě Jozef Síkela. Vzhledem k tomu, že deadline projektu je už za tři roky, zůstává na najití zbývajících peněz jen relativně omezený čas.
Zdaleka ne všichni europoslanci z DEVE projektu Global Gateway fandí. Vadí jim hlavně nedostatečná komunikace či případy, kdy byly z peněz Global Gateway financovány projekty, jež vyhrály jako dodavatelé čínské firmy.
Právě na to by se během grilování chtěl ptát Ondřej Kolář, jakožto jeden z členů výboru DEVE.
„Některé z peněz se dostávají například k čínským firmám, což určitě není v našem zájmu. A já s nadsázkou říkám, že mi bude záležet na tom, aby pan Síkela ohlídal, aby ty příspěvky, které směřují do rozvojové pomoci, nekončily v teroristických tunelech, ruských dolech a čínských přístavech,“ zdůraznil Kolář.
Role Síkely v omezování příčin migrace je minimální, myslí si Bartůšek
Dalším úkolem, který Ursula von der Leyen vytyčila ve svém mission letteru, je omezování příčin migrace do Evropy. EU by podle ní měla stavět svou spolupráci se zeměmi třetího světa na hospodářské, humanitární, rozvojové, mírové i bezpečnostní spolupráci – to všechno by totiž podle ní by mělo přispět ke snižování motivátorů migrace.
I řešení migrace by se proto mohla podle očekávání českých europoslanců stát jedním z témat, na které se budou při grilování jejich kolegové doptávat.
„(V LIBE) tvrdíme, že spolupráce se třetími zeměmi je klíčová a je velice důležitá,“ myslí si česká europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha, Patrioti). Sama je členkou výboru pro lidská práva, který se na slyšení také přísedí.
„Často se říká, že i toto portfolio může pomoci s řešením migrace a migrační krize – vlastně to tak ale úplně není. I pokud tam budeme budovat infrastrukturu a pokud se budeme snažit životní úroveň zvýšit, tak v tomhle ohledu je dopad opravdu minimální,“ komentuje Bartůšek.
Podle Veroniky Vrecionové (ODS, ECR) by Evropa měla svou politiku změnit a spíš stavět na principu vzájemně výhodného obchodu. A to jak vůči tranzitní zemím, stejně jako těm, odkud původně migranti přichází. „Tady by mohl Jozef Síkela sehrát významnou roli,“ myslí si Vrecionová.
Otázky budou směřovat na kritické materiály, říká Gregorová
Podle Markéty Gregorové by se kolegové z její frakce pak mohli doptávat na některé klíčové oblasti, k nimž se během posledních několika let schvalovala legislativa.
„Důležitá je směrnice náležité péče, která je jednou z nejdůležitějších směrnic týkající se obchodních partnerství. A která říká, že evropské firmy musí hlídat svůj dodavatelský řetězec,“ komentuje Gregorová. Zelení se proto plánují ptát na zátěž, kterou těmito nároky bude EU klást na třetí země. Pro ty by totiž mohlo být náročné plnit podmínky související se zaručováním například nevyužívání dětské práce a zajišťování etických podmínek pro zaměstnance.
Otázky europoslanců tak mohou směřovat na to, jak to partnerským zemím usnadnit a jak na ně nenakládat příliš byrokracie.
Minulý mandát také vyšel v platnost akt o kritických surovinách. Ten má zajistit přístup EU ke spolehlivým a udržitelným dodávkám klíčových surovin, aby EU mohla splnit své klimatické cíle pro rok 2030.
V současné době tak například v Srbsku leží spousta lithia, o které zatím EU jenom vyjednává s ohledem na životní prostředí – ale Čína už tam reálně těží, popisuje Gregorová.
EU podle ní „není Čína“ a nebude k získávání surovin přistupovat jako Čína. Ale nemůže se zároveň nechat „odšoupnout“ na druhou kolej. Na to se tím pádem budou kolegové dost možná ptát, myslí si Gregorová.
Kdy bude známý výsledek?
Příslušný výbor musí dokončit své hodnocení do 24 hodin po slyšení a za tímto účelem by se měl sejít co nejdříve za zavřenými dveřmi, okomentoval pro redakci člen tiskového oddělení DEVE. Klíčovou roli budou hrát koordinátoři jednotlivých politických frakcí. Ti také zašlou konferenci předsedů výborů hodnotící dopis.
Předsedové se následně sejdou 19. listopadu, aby tyto dopisy posoudili, a následně 22. listopadu se sejde konference předsedů frakcí, kteří oficiálně uzavřou celý proces.
Oficiální výsledky proto budou až po konci celého tohoto procesu. Neveřejné výsledky nicméně jsou zpravidla známé hned po ukončení slyšení.
Slyšení Jozefa Síkely redakce sleduje přímo v Bruselu.