Podle maďarského ministra vnitra Sándora Pintéra existuje šance, že Rumunsko a Bulharsko by se od 1. ledna 2025 mohly stát plnohodnotnými členy schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Konečné rozhodnutí o tom padne na prosincové schůzce unijních ministrů vnitra, dodal dnes podle agentury Reuters Pintér po jednání se svými kolegy z Rakouska, Bulharska a Rumunska. Maďarsko v tomto půlroce Evropské unii předsedá.
Bulharsko a Rumunsko po 13 letech čekání oficiálně vstoupily do schengenského prostoru letos 31. března, kontroly ale skončily jen na vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Pozemní kontroly zůstaly kvůli vetu Rakouska, které se dlouhodobě obávalo přílivu žadatelů o azyl.
Agentura APA napsala, že ministři vnitra dnes na schůzce v Budapešti dojednali nový plán na ochranu hranice, který je předpokladem pro plné členství obou balkánských zemí v schengenském prostoru. Podle něho by země, jež se jednání v Maďarsku účastnily, měly poslat společný kontingent pohraničníků na bulharsko-tureckou hranici, řekl Pintér.
Maďarská víza pro Rusy mohou narušit bezpečnost EU, zemi hrozí vyloučení ze Schengenu
O podrobnostech a zastoupení jednotlivých zemí se podle něho bude jednat příští měsíc. Rakouský ministr vnitra Gerhard Karner dnešní schůzku označil za „důležitý krok“ k hlasování o plném členství Bukurešti a Sofie v schengenském prostoru.
Přijetí nových zemí do schengenského prostoru vyžaduje jednomyslný souhlas členských států Evropské unie. Bulharsko a Rumunsko splnily kritéria pro vstup do prostoru volného pohybu již v roce 2011, některé státy ale z různých důvodů vstup těchto dvou zemí blokovaly – v roce 2011 Nizozemsko s Finskem.
Později se proti přijetí obou balkánských zemí stavělo Německo, ale především Rakousko, které zablokovalo plný vstup Bulharska a Rumunska na konci roku 2022. Později Vídeň souhlasila aspoň s omezeným členstvím obou zemí.