Na farmě rodiny Janó v maďarské obci nedaleko Kecskemétu roste paprika v dlouhých fóliovnících řádku za řádkem. Otec Imre a syn Daniel tu spolu hospodaří od roku 2010 a specializují se právě na tuto zeleninu.
Stejně jako stovky dalších zemědělců v regionu jsou členy organizace DélKerTÉSZ, která sdružuje více než 470 farmářů a pomáhá jim prodávat zeleninu na domácí i zahraniční trh.Rodinná farma Janó vznikla před čtrnácti lety a od začátku se přidala ke družstvu.
„Říkáme si: musíme se spojit. Ty máš techniku, já mám půdu… To nás donutilo spolupracovat a všechno vyrostlo přirozeně,“ říká Daniel Janó k tomu, co ho motivovalo vstoupit do družstva. Nyní díky členství v organizaci mohou dosáhnout i na speciální dotační podporu určenou právě pro tyto účely. Podobné myšlení sdílí stovky členů DélKerTÉSZ, jednoho z největších družstev v Maďarsku. Historie spolupráce sahá v této oblasti až 150 let zpět. Už bulharští zahradníci tu zavedli pěstování paprik a rajčat pod kryty, dnes jsou tyto technologie běžnou součástí moderních farem. Družstvo, které oficiálně vzniklo v roce 2002 a jako organizace bylo uznáno po vstupu Maďarska do EU, funguje na demokratickém principu – každý člen má jeden hlas.Pesticidy občas musíme použít
Přínosy členství v EU maďarští farmáři nezpochybňují, upozorňují ale na rostoucí zátěž spojenou zejména s ochranou klimatu a přírody. „Máme tady zelenou transformaci, líbí se nám to, chceme se přizpůsobit,“ říká Imre Janó. „Ale začal jsem produkovat méně. Producenti mimo EU takovou povinnost nemají,“ poukazuje Janó. Podle něj přechod na ekologické pěstování není jednoduchý: „Jako farmář vidím, jak to roste bez chemie, ale v určitém bodě je všechno pryč.“ Chemické postřiky podle něj nelze zcela vynechat. „Představte si, že máte bolení v krku – vezmete si lék. Dokud to jde, děláme všechno biologicky, zeleně. Ale v určitém bodě prostě musíte použít něco silnějšího.“
Rodina má pochopení i pro protesty zemědělců, které se letos objevily napříč Evropou. Hlavním důvodem nespokojenosti podle něj není jen konkurence z Ukrajiny nebo Maroka, na kterou si stěžují především zemědělci na západě, ale byrokracie. „Dnes nám byrokracie už nedovoluje pracovat. Je tolik administrativní zátěže, že už nemůžeme dělat svou práci. Nemůžeme se soustředit na naše rostliny.“ Kooperativa DélKerTÉSZ patří mezi příklady úspěšného využití evropských nástrojů. Funguje na neziskovém principu – vnější zisk jde za co nejlepší prodej produktů členů, uvnitř však mají všichni rovná práva a náklady jsou rozpočítávány podle plánovaných dodávek. Transparentní vyúčtování probíhá každý týden a za stejnou kvalitu dostává každý stejnou cenu bez ohledu na velikost farmy.Příběh rodiny Janó i celé kooperativy ukazuje, že maďarské zemědělství se dokáže přizpůsobit měnícím se podmínkám. Ale zároveň volá po férovém přístupu a odstranění zbytečných překážek. „Byli jsme donuceni podělit se o to, co máme, abychom přežili,“ uzavírá Daniel Janó.