Tento článek je součástí Special Reportu: Spravedlivá transformace: Nová příležitost pro uhelné regiony
Tři strategické projekty pod taktovkou moravskoslezských univerzit míří na rozvoj vědy, vzdělávání a podnikání v kraji. Například v Karviné vzniká speciální centrum, které má vychovat mladé podnikatele. V regionu je jich totiž tradičně málo.Moravskoslezský kraj (MSK) prochází náročnou a velmi drahou proměnou, při které dává sbohem ekonomice založené na těžkém průmyslu a velkých zaměstnavatelích. Řada těch nejdůležitějších a nejdražších strategických projektů, do kterých přitékají stovky milionů korun z Fondu spravedlivé transformace, se realizuje pod vedením místních univerzit.
Projekt nazvaný REFRESH pomáhá v kraji vybudovat infrastrukturu vzájemně provázaných „živých laboratoří“, které v úzkém kontaktu s firmami pracují na špičkovém výzkumu v tématech jako udržitelná energetika, automatizace v dopravě nebo chytré materiály. Pro Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava (VŠB-TUO) se jedná o největší projekt v historii, na který společně s partnery získali dotaci 2,5 miliardy korun.
Projekt má teď za sebou první třetinu a výsledky už jsou vidět. „Již na počátku jsme si řekli, že největší investice jsou potřeba do lidí. Dosud jsme přivedli 30 excelentních vědců, často ze zahraničí, což je třikrát více, než jsme se zavázali. Ve vědě a výzkumu jsme vytvořili 62 nových pracovních míst, celkem jsme jich přislíbili za celou dobu projektu 106,“ přiblížil některé z výsledků ředitel REFRESH a prorektor VŠB-TUO Igor Ivan.Ostravsko je stále „láska na druhý pohled“. Z dolu mohou být laboratoře i elektrárna, říká Igor IvanPeníze kromě práce vědců financují také nákup nejmodernějších přístrojů, například elektronových mikroskopů. Pokud jde o konkrétní nové technologie, na Fakultě elektrotechniky a informatiky díky projektu vzniká unikátní anténní bezodrazová komora pro testování a měření reálných vlastností antén a dalších zařízení, která využívají elektromagnetické vlny. Zkoumání se dotýká oblastí jako rádiová komunikace, radarové systémy nebo mobilní technologie. „Od komory, která dosud na severní a střední Moravě chyběla, odborníci očekávají navázání užší spolupráce s firmami i posun ve vědě a výzkumu. Zařízení za 17 milionů korun bude plně funkční na počátku příštího roku a spolu s dalšími zařízeními se stane součástí nově vytvořené laboratoře, která nemá v tuzemsku obdobu,“ popsala Martina Šaradínová, PR manažerka REFRESH. Další strategický projekt, tentokrát pod vedením Ostravské univerzity (OU), má za cíl vybudovat v hlavním městě kraje vědecko-výzkumné centrum s názvem LERCO (Life & Environment Research Center Ostrava). V lednu letošního roku se začaly stavět nové prostory pro devět výzkumných týmů, které se zaměří na oblasti biomedicíny, přírodních věd a behaviorálního zdraví. Cíl je zvýšit kvalitu zdravotní péče i vzdělávání a také v kraji vytvořit nová pracovní místa. Budova s téměř nulovou spotřebou energie za bezmála 700 milionů korun, která vzniká na brownfieldu bývalé nemocnice a v současné době má podobu hrubé stavby, má být dokončená v únoru 2026. Celkové náklady na LERCO se pohybují okolo 1,8 miliardy korun, zhruba 1,6 miliardy pokrývá dotace z Operačního programu Spravedlivá transformace, který spravuje Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na novou budovu se ale nečeká, už teď peníze z projektu pomáhají přivádět na Ostravsko excelentní výzkumníky. „Naše vědecké týmy z Ostravské univerzity, Vysoké školy báňské a Fakultní nemocnice Ostrava pokrývají jak základní, tak aplikovaný výzkum. V tuto chvíli máme podané tři mezinárodní projekty, publikováno přes pět desítek odborných článků z oblasti lékařských a přírodních věd, podané dva patenty, deset užitých a funkčních vzorů, tři software a jednu licenci,“ popsal Roman Hájek, hlavní řešitel projektu LERCO.
Problém s nedostatkem podnikatelů
Moravskoslezský kraj má jeden velký problém, v rámci České republiky patří k regionům s nejnižší intenzitou podnikání. V přepočtu na obyvatele má druhý nejnižší počet podnikatelských subjektů. Malé a střední firmy a podnikatelé se tak na zaměstnanosti nepodílí tak, jak by bylo potřeba. „Tento stav je do značné míry způsobený historickým vývojem regionu a silnou zaměstnaneckou tradicí ve velkých podnicích těžkého průmyslu. Z analýz vyplývá také nízká ochota či obava lidí z rizik podnikání a nedostatek kompetencí začít samostatně podnikat,“ vysvětlila první náměstkyně hejtmana MSK Šárka Šimoňáková (ANO). Stejné problémy na místním trhu práce zmiňuje ve své zprávě za rok 2023 také Úřad práce ČR. Další ze strategických projektů má s těmito problémy pomoct. Pod Obchodně podnikatelskou fakultou v Karviné, která je součástí Slezské univerzity v Opavě (SLU), vzniká Centrum podnikání, profesních a mezinárodních studií (CEPIS). Jeho profesní studijní programy se zaměří na podporu podnikavosti a získávání dovedností, které jsou potřeba pro rozvoj vlastního podnikání. „Projekt CEPIS Slezské univerzity cílí právě na řešení nedostatku kompetencí a motivace mladých lidí začít podnikat. Je inspirován finským modelem vzdělávání, kdy studenti prvního ročníku vysoké školy založí svou první reálnou firmu, kterou během studia s kouči a mentory rozvíjejí,“ vysvětlila Šimoňáková. „Program s názvem inovativní podnikání je protikladem k tradičnímu systému vzdělávání formou studia ekonomické teorie, studenti mají naopak zodpovědnost za vlastní podnikání i vzdělávání, chybují a ze svých chyb se učí. Školu pak opouštějí jako podnikatelé se svou firmou, která jim přináší ideálně reálný zisk,“ zmínila náměstkyně jeden z chystaných programů.Středoškoláci z Česka a Rakouska zakládají cvičné firmy, pomůže jim to v kariéřeVyužitím inovativních metod ve výuce a nabídkou unikátních studijních programů i v angličtině plánuje fakulta přilákat do Karviné studenty nejen z celého Česka, ale i ze zahraničí. Nová moderní budova se špičkovým vybavením zároveň dovolí podstatně navýšit počty přijímaných studentů.
