Další porci zpráv naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru
PAŘÍŽ
Hlas Francie v EU po pádu vlády oslabuje. Pád vlády Michela Barniera ve středu (4. prosince) uvrhl Francii do nového kola politické a hospodářské nestability a dále oslabí hlas Paříže v kuloárech EU, říká expert.
„Celá tato politicko-institucionální epizoda, která následovala po evropských volbách, ukazuje ztrátu francouzského vlivu napříč všemi institucemi EU,“ uvedl pro Euractiv Thierry Chopin, hostující profesor na College of Europe.
Spojenci v EU si dobře uvědomují, že Francie se zmítá ve vlastní krizi, kterou pád Barnierovy vlády jen umocnil. Vzhledem ke své politické nepředvídatelnosti je proto nepravděpodobné, že by se Francie ujala vedení v naléhavých záležitostech, jako je pokračující podpora Ukrajiny, nástup Donalda Trumpa nebo prosazení systémových reforem k posílení Macronem nastolené „strategické autonomie“.
K tomu se přidává propastná výše dluhu a deficitu a náprava rozpočtu, která je nyní, když už Barnier není v čele, mimo hru. Právní experti se shodují, že rozpočet na rok 2024 lze překopírovat na rok 2025, čímž se tato otázka sice politicky vyřeší, ale nepomůže zpomalit růst deficitu veřejných financí. Ten by měl do konce roku dosáhnout 6,1 % HDP.
Zatímco analytici odmítají jakoukoli krizi eurozóny podobnou Řecku, přetrvávají obavy, že Paříž možná nebude slyšet, když se bude na evropské úrovni řešit třeba vytváření dalšího společného dluhu. „Nejsme v Bruselu zrovna důvěryhodní, když neumíme zacházet s našimi financemi,“ řekl Euractivu francouzský diplomat, který hovořil pod podmínkou anonymity. (Théo Bourgery-Gonse | Euractiv)
BERLÍN
Scholz vyzývá opozici, aby se před předčasnými volbami dohodla na ekonomických opatřeních. Německo by mělo před únorovými předčasnými volbami přijmout některé klíčové zákony, které uleví jeho ekonomice, řekl ve středu (4. prosince) ve Spolkovém sněmu kancléř Olaf Scholz a vyzval konzervativní opozici, aby hlasovala v souladu s nimi.
Hlasování o nedůvěře čeká Scholzovu vládu zřejmě 16. prosince. Německý prezident pak bude moci vyhlásit předčasné volby na 23. února 2025. Scholz však ve středu v parlamentu vyzval opoziční konzervativní CDU/CSU (EPP), aby vzhledem k naléhavosti hospodářské situace země podpořila některé zbývající iniciativy jeho vlády.„Je třeba udělat mnoho věcí,“ řekl Scholz a dodal, že se „důrazně zasazuje“ o přijetí klíčových opatření ještě před únorovými volbami. Mezi taková patří například dotování síťových poplatků, aby se zabránilo růstu cen elektřiny. „Musíme bránit pracovní místa v průmyslu a především musíme zajistit jistotu v cenách energií,“ uvedl Scholz a dodal, že proto bude „požadovat, aby byl tento návrh na úlevy přijat ještě letos, a to i v tomto parlamentu“. (Jonathan Packroff | Euractiv)
VARŠAVA | HELSINKY | STOCKHOLM
Napětí v Baltském moři roste, ruská válečná loď střílela na německý vrtulník. Ruská válečná loď ve středu vypálila signální výstřely na vrtulník německé armády, který byl na průzkumné misi nad Baltským mořem v souvislosti s rostoucím napětím v regionu.
„(Incident) podtrhuje rizika chybné kalkulace v regionu a důležitost ochrany kritické infrastruktury,“ uvedla německá ministryně zahraničí Analena Baerbock na středečním zasedání ministrů zahraničí NATO v Bruselu.
K incidentu došlo téměř týden po seversko-baltském summitu ve švédském Harpsundu, kde se vedoucí představitelé pobaltských států a Polska sešli, aby řešili regionální bezpečnostní výzvy. A to včetně návrhu polského premiéra Donalda Tuska organizovat společné námořní hlídky v Baltském moři kvůli ochraně kritické infrastruktury.
Podle polského premiéra se tento region stal arénou geopolitických změn. „Válka (na Ukrajině) zcela změnila realitu našeho regionu, realitu celé Evropy, skandinávských a pobaltských zemí,“ uvedl a uzavřel, že region potřebuje nové a ambiciózní nástroje, jak podobným hrozbám čelit. (Charles Szumski | Euractiv.com)
BRATISLAVA
Slovensko pochybuje o vojenském vítězství Ukrajiny. Slovensko nevěří, že dojde k vojenskému řešení ukrajinsko-ruské války. Podpora Ukrajiny se dostala do popředí zájmu na posledním zasedání ministrů zahraničí NATO v Bruselu před odchodem amerického prezidenta Joea Bidena z funkce. „Chybí nám také systém protivzdušné obrany, který bychom mohli poskytnout, protože naše vlastní nebe nyní zůstává nechráněné poté, co (předchozí vláda) předala systém S-300 Ukrajině. Budeme však nadále nabízet humanitární a nesmrtící podporu,“ řekl ve středu v Bruselu slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár.
„Představil jsem (na jednání) slovenskou pozici, která je jasná. Rusko zůstane naším sousedem. Zásadní je dívat se do budoucnosti, a to i po válce, a plánovat budoucí komunikační kanály s touto jadernou mocností,“ vysvětlil. „Tento přístup chceme začlenit do revidované strategie NATO,“ dodal. (Natália Silenská | EURACTIV.sk)
ŘÍM | BUDAPEŠŤ
Meloni a Orbán upevňují vztahy. Italská premiérka Giorgia Meloni podruhé během šesti měsíců přivítala v Římě maďarského premiéra Viktora Orbána. Jednala s ním o několika otázkách, zejména o nelegální migraci a evropské spolupráci.
Ve společném prohlášení oba lídři potvrdili svůj závazek řešit nelegální migraci prostřednictvím „posílené spolupráce se zeměmi původu a tranzitu“ a zdůraznili význam řešení základních příčin, rozbití sítí obchodníků s lidmi a předcházení ztrátám na životech na moři. (Alessia Peretti| Euractiv.it)