Vzduchotechnika dnes tvoří přibližně 40 procent spotřeby elektrické energie kancelářských budov, přesto je její stav často přehlížen i navzdory tlakům na úspory energií. Situace je přitom katastrofická, říká Dalimil Petrilák ze společnosti Alkion service.
Dalimil Petrilák je obchodním ředitelem Alkion service, české rodinné firmy zaměřené na čištění a těsnění vzduchotechnického potrubí. Je největším poskytovatelem služeb v Česku a patří k evropské špičce.
Jakou roli vlastně hraje vzduchotechnika ve snaze snížit emise a spotřebu energií v budovách?
Vzduchotechnika byla dlouhá léta bez výrazného technologického pokroku nebo revoluce. V posledních pěti až deseti letech se to ale změnilo a vnímám dva velké skoky – jedním z nich je změna technologie motorů a ventilátorů. Druhou je možnost zvýšení těsnosti vzduchotechnického potrubí, čímž se právě jako Alkion zabýváme. Přináší to zásadní zvýšení efektivity. V současnosti jsou vzduchotechnické systémy součástí všech typů budov, od rodinných domů po nemocnice a univerzitní kampusy. V moderních budovách se musí chladit, topit, zvlhčovat, ten vzduch se zkrátka upravuje, aby byl kvalitní a čistý. Ve vzduchotechnickém potrubí, které má dlouhé kilometry, se ale velké množství vzduchu ztrácí – může to být 10 až 20 procent.
Pro lepší představu – s klienty řešíme například vzduch v zasedací místnosti, která je relativně daleko od vzduchotechnické jednotky, ventilátoru. Pokud se v té místnosti setká 10 lidí, tak za půl hodiny už v podstatě nemůžou dýchat. Vzduch se totiž do místnosti ani nedostane, ztratí se po cestě kvůli netěsnostem. Dnes tohle umíme řešit. V Evropě je to poměrně velká novinka, existuje zhruba sedm let, kdy jedna německá firma přinesla tuto technologii ze Spojených států. My tu technologii představujeme tady na českém trhu, a to hlavně velkým administrativním budovám, kterým můžeme přinést zlepšení efektivity a zároveň snížení nákladů na provoz.
Česko musí rychle zrenovovat nehospodárné budovy. Nejprve je ale musí „najít“
Kolik se tím dá ušetřit energie?
Obecně se dá říct, že vzduchotechnika dneska odpovídá přibližně 40 procentům spotřeby elektrické energie celého objektu. Bavíme se teď například o kancelářských budovách například na pražském Karlíně. Naše technologie umožňuje firmám ušetřit přibližně 30 procent nákladů na vzduchotechniku, což pro celou budovu znamená úsporu 5 až 10 procent celkové spotřeby elektrické energie. Možná se to nezdá, ale je to obrovské číslo. Investice se pohybuje v řádech statisíců nebo nižších jednotek milionů korun, v závislosti na budově, ale návratnost bývá v horizontu tří až čtyř let.
Jakou mají firmy další motivaci pro to, aby úniky vzduchu řešily? Je tam jen ten finanční aspekt nebo i klimatický?
Mluvíme spolu o technologii, o které jsem poprvé slyšel asi před pět lety. Tehdy to vlastně nikoho moc nezajímalo, protože elektřina byla skoro zadarmo. Tlak na snižování emisí nebo spotřeby tady vlastně nebyl, nebo byl jen velmi omezený. Dnes, o pět let později, jsou ceny elektřiny výrazně vyšší a pokles se neočekává. Vedle toho je tady velký a správný tlak na snižování emisí CO2 a obecně úspory všeho, včetně energie.
Souvisí s tím ještě jeden trend. Stále více budov je zcela utěsněno – okna se v podstatě neotvírají, nebo jen velmi omezeně. Všechno je izolované, aby se šetřilo teplo a neplýtvalo zdroji. Tento „utěsněný“ trend má ale za následek dvě věci, přičemž jednou z nich je tzv. syndrom nemocných budov. Týká se to kvality vzduchu a čistoty vzduchotechniky – vlastně vše, co ten dům vyprodukuje, zůstává v něm, včetně vlhkosti, nečistot nebo prachu. V takových domech se musí klást mnohem větší důraz na údržbu, čištění a dezinfekci. Druhým důsledkem jsou úspory, které se nám docela dobře daří, máme k dispozici tepelná čerpadla, fotovoltaiku, třívrstvá okna atd. Při provádění úsporných opatření se na vzduchotechniku paradoxně zapomínalo. Měli jsme ventilátor a trubku a nebyl způsob, jak to posunout dál. Dnes ale máme k dispozici technologii, která nám může zvýšit efektivitu vzduchotechniky jak u novostaveb, tak i u starších stojících budov.
Jaký je tedy aktuální zájem ze strany firem, co se týče modernizace vzduchotechniky?
Intenzita není tak velká, ale vidím tam potenciál, který by to mohl změnit. Zaprvé, firmy jsou teď nucené hledat úspory, i kvůli ESG reportingu. Utěsněná vzduchotechnika jim může s úsporami pomoci. Druhým faktorem jsou zelené úvěry od bank, které se při rozhodování o udělení půjček čím dál více dívají na to, jak jsou budovy daných firem provozované, jaké využívají technologie atd.
Kotle na fosilní paliva v EU skončí do roku 2040
Jaká opatření by mohla pomoci zájem o kvalitní vzduchotechniku navýšit?
Dnes třeba stavební vyhlášky a předpisy pro stavbu nových objektů jen velmi málo reflektují účinnost vzduchotechnických systémů. Nechci zabíhat zbytečně do technických podrobností, ale existuje důležitá veličina, to je těsnost vzduchotechnického potrubí, která určuje účinnost systému, avšak nejsou pro ni stanoveny žádné závazné normy. Dávalo by velký smysl, kdyby se ve stavebních předpisech objevilo, že vzduchotechnický systém musí odpovídat nějaké normě.
Druhou cestou je zohlednění vzduchotechniky v mezinárodních certifikacích pro kvalitní budovy, jako je například BREEAM, případně průkaz energetické náročnosti budov. Jejich problém je, že hodnotí budovy v podstatě při kolaudaci, ale nezohledňují, jak se třeba mění jejich spotřeba po pár letech používání.
Když se podíváme podrobněji na ty úniky ze vzduchotechniky – jak velký problém to v Česku je?
Je to katastrofa. Většina lidí vůbec neví, že ten problém existuje a neví, že se dá řešit. Snažíme se to téma přinášet na trh a do diskusí odborné veřejnosti. Spousta správců budov neví, že jim vzduch uniká. Je proto nutné je informovat a ukázat jim možnosti úspor ve vzduchotechnice.
Jak se vlastně špatná vzduchotechnika projevuje v praxi?
Signálem je špatný vzduch v místnosti, ale třeba také hluk – v budově může být slyšet pískání, což už je ale extrémní případ. Objevit se může také zápach, který se šíří mezi patry budovy – i těmi, které nejsou fyzicky propojené. Pokud si toho člověk všimne, tak už je ta vzduchotechnika v opravdu bídném stavu.
Máte nějaký přehled, jak je to v dalších evropských státech? Je tam situace také katastrofální?
Máme několik zahraničních partnerů, takže jistý přehled mám. Severské země obecně jsou v tomto odvětví relativně daleko. Ve Švédsku či Finsku je technologie rozšířenější, tam se totiž efektivita řeší detailněji. Sektor se rozvíjí také ve Velké Británii. Celá Evropa je ale relativně na začátku, je to dané i novostí té technologie. Kdyby někdo před deseti lety v Evropě přišel s tím, že chce ve svém existujícím kancelářském komplexu udělat skvělou vzduchotechniku, všichni by si poklepali na čelo, protože ta budova by se musela skoro celá rozbombardovat. Dnes disponujeme neinvazivními technologiemi, které při utěsňování vzduchotechniky téměř neovlivňují provoz budovy. Ty zásahy se dají dělat o víkendech nebo přes noc, a je to proces, který se dá vyřídit v rámci jednotek týdnů.
Městům v Moravskoslezském kraji pomáhají ušetřit energetici, poradenství platí „uhelný fond“
