Evropská tabáková regulace je zastaralá a nevyhovuje rychle se měnícímu trhu. Nová Evropská komise zatím není ve svých plánech moc konkrétní, skupina států včetně Česka ji mezitím vyzývá k tomu, aby co nejrychleji upravila pravidla pro zdanění tabáku.
Pokud jde o celoevropská pravidla pro tabák a další nikotinové výrobky, první Komise Ursuly von der Leyen nechala rozdělanou práci. Velká reforma nepřišla, státy, výrobci a další stakeholdeři proto s očekáváním vyhlížejí plány Komise nové.
Šestnáct zemí EU v čele s Nizozemskem a včetně České republiky vyzvalo tento týden novou exekutivu, aby v příštích měsících navrhla nový předpis týkající se zdanění tabákových výrobků. Zahrnovat by měl také nové produkty, jako jsou elektronické cigarety, na které se stávající pravidla z roku 2011 nevztahují.
Jak připomněla ČTK, která o dopise informovala, kvůli chybějícím pravidlům o elektronických cigaretách a dalších nových výrobcích každá země uplatňuje jinou regulaci a jinou výši spotřební daně, což narušuje jednotný trh. V praxi se pak děje například to, že Češi jezdí nakupovat levnější (méně zdaněné) cigarety do Polska, a český stát tak přichází o peníze.
Směrnice o zdanění tabákových výrobků (TED) ale není jediná evropská norma, která si žádá aktualizaci. Zastaralá zůstává také směrnice o tabákových výrobcích (TPD), která produkty právně definuje. Státy tak musí na vlastní pěst regulovat např. zahřívaný tabák, nikotinové sáčky a další novinky, které se na trhu postupně objevují. To opět přináší problémy.
Aktuální česká pozice k reformě evropské tabákové legislativy zatím není schválená, informovala na dotaz redakce mluvčí Zastoupení ČR při EU Alice Krutilová.
Téma se týká více resortů, nejvíce však Ministerstva zdravotnictví. To podle svého mluvčího Ondřeje Jakoba očekává, že Komise zmíněnou a dlouho očekávanou směrnici TPD předloží v příštím roce.
„Nastupující polské předsednictví novelu směrnice ve svém plánu nyní nemá, Komise však zatím nezměnila svůj plán vydat návrh novelizované směrnice v příštím roce,“ doplnil Jakob.
Nejasné plány
Otázka je, jak rychle Evropská komise výzvy států vyslyší. Svoje karty si zatím drží blízko u těla.
„V této fázi mandátu můžeme odkázat na náš pověřovací dopis, který zaslala paní předsedkyně (Ursula) von der Leyen komisaři pro zdraví a blahobyt zvířat (Olivér Várhelyi, pozn. red.) a který zdůrazňuje, že pan komisař zintenzivní naši práci v oblasti prevence,“ řekla za Komisi její mluvčí pro oblast zdraví Eva Hrnčířová.
„Součástí této práce bude i řešení dalších rizikových faktorů, jako je hodnocení a revize tabákové legislativy, zejména pokud jde o přístup mladých lidí k novým tabákovým a nikotinovým výrobkům,“ doplnila Hrnčířová.
V samotném pověřovacím dopise není o mnoho více informací, zatím je tak nejasné, jaký harmonogram nové legislativy Komise plánuje. Nutno podotknout, že nový kabinet začal naplno pracovat teprve 1. prosince.
Přístup nové Komise se však v tuto chvíli odhadnout dá. V regulaci tabáku existují dva hlavní proudy. Zastánci politiky „harm reduction“ (česky „snižování škod/rizik“) na jedné straně tvrdí, že nové produkty jsou podstatně méně škodlivé než tradiční cigarety, a proto by se měly regulovat méně přísně. Jejich roli totiž vidí ve snižování celkových negativních dopadů na veřejné zdraví.
Druhá skupina naopak trvá na tom, že „méně škodlivé“ stále znamená „škodlivé“, a dlouhodobé účinky nových výrobků na lidské zdraví zatím nejsou jasné. Nový výzkum, na kterém pracovali i badatelé z Akademie věd ČR, například ukázal, že vitamin E acetát a některé další látky obsažené v kapalinách (liquidech) elektronických cigaret deformují a oslabují ochrannou lipidovou vrstvu uvnitř plic.
Evropská komise se v posledních letech řadila do toho druhého, „prohibičního“ tábora. Nedá se tak čekat, že by výrazně změnila svůj přístup, i když nový komisař Várhelyi může přinést nový pohled.
Posun okolo nekuřáckého prostředí
V jedné oblasti se nicméně pravidla dopředu posunují už teď. Rada EU (na návrh Komise) na začátku prosince aktualizovala své doporučení o nekuřáckém prostředí (či „prostředí bez kouře a aerosolu“). Česká republika podle Ondřeje Jakoba s tímto doporučením vyslovila souhlas.
„Komise vítá, že Rada přijala revizi svého doporučení o prostředí bez kouře, jehož cílem je hlavně lepší ochrana lidí, zejména dětí, před pasivním kouřením a aerosoly,“ napsala Eva Hrnčířová.
Doporučení vybízí země EU, aby rozšířily rozsah své stávající ochrany před pasivním kouřením i na některé venkovní prostory, jako jsou hřiště a terasy restaurací. Upravená opatření se mají vztahovat i na nové tabákové a další související výrobky, jako jsou elektronické cigarety a zahřívaný tabák.
Zatímco některé země už teď aplikují ještě přísnější pravidla, jiné jsou benevolentnější. Doporučení míří na to, aby se regulace více sjednotila, i když se nejedná o závaznou směrnici nebo nařízení. Ochrana veřejného zdraví totiž patří mezi oblasti, kde si členské státy uchovávají téměř všechny pravomoci.
Rakovina a další nemoci
Regulace tabáku souvisí také s rakovinou a kardiovaskulárními nemocemi, kterým se EU v posledních letech více věnuje.
„Konzumace tabáku a nikotinu je největším zdravotním rizikem, kterému se lze vyhnout, a nejčastější příčinou předčasných úmrtí v EU. Naším cílem je naplnit ambice Evropského plánu boje proti rakovině a do roku 2040 vytvořit generaci bez tabáku, kdy bude tabák užívat méně než 5 % obyvatel EU,“ nastínila mluvčí Komise Hrnčířová.
Zmíněný plán představený v roce 2021 přinesl řadu iniciativ spojených s prevencí, diagnostikou nebo léčbou rakoviny, a udělal z ní (vedle pandemie) zdravotní téma číslo 1.
„Předsedkyně pověřila komisaře, aby zajistil implementaci Evropského plánu boje proti rakovině a aby na základě této práce navrhl společný přístup v dalších oblastech, jako jsou kardiovaskulární choroby a duševní zdraví,“ dodala Hrnčířová.
Ministerstvo zdravotnictví nesdělilo, co od nové Komise v těchto oblastech očekává, zmínilo ale aktivity na národní úrovni.
„Co se týká kardiovaskulárních onemocnění, vláda včera (středa 11. prosince) schválila Národní kardiovaskulární plán. Vizí plánu je zajistit všem obyvatelům ČR dostupnou prevenci kardiovaskulárních onemocnění a v případě jejich rozvoje nejvyšší možnou a dostupnou kvalitu péče bez ohledu na region, stadium nemoci či sociální situaci,“ vysvětlil Ondřej Jakob.
Klíčové kroky prý zahrnují „pravidelné sledování zdravotního stavu populace, prevenci obezity ve školách, podporu fyzické aktivity, snížení kouření a konzumace alkoholu, a testování rizikových faktorů, jako je vysoký cholesterol u dětí.“