Tento článek je součástí Special Reportu: Dekarbonizace české ekonomiky 2024
Přechod k bezemisnímu hospodářství v Česku vyžaduje bilionové investice a intenzivní spolupráci veřejného i soukromého sektoru, zaznělo na debatě o financování dekarbonizace. Experti se shodli, že je třeba využít atraktivní finanční nástroje, které motivují firmy i veřejnou správu k dlouhodobým investicím do dekarbonizace.„Ruská invaze na Ukrajinu ještě více zdůraznila, že dekarbonizace je strategickým imperativem,“ uvedl na panelové debatě o financování dekarbonizace viceprezident Evropské investiční banky (EIB) Kyriacos Kakouris.Právě EIB má sehrávat v zajišťování finančních prostředků klíčovou roli. „Více než 50 % našeho financování jde do oblasti životního prostředí a zelené transformace. A jsme na to hrdí,“ zdůraznil Kakouris.
Banka využívá zejména nástroje, jako jsou výhodné úvěry či záruky, které poskytuje konkrétním subjektům v členských zemích EU – včetně Česka. Na konci listopadu například EIB informovala o půjčce společnosti ČEZ ve výši 400 milionů eur, která má podpořit modernizaci a rozšíření české elektrické distribuční sítě.
EIB se také podílí na schvalování investic z Modernizačního fondu EU, jehož úkolem je pomáhat průmyslovým zemím s proměnou jejich ekonomik. Česko tento fond využívá na financování výstavby obnovitelných zdrojů energie, modernizaci teplárenství, snižování spotřeby energie v podnicích i veřejné správě nebo na rozvoj čisté dopravy. Část peněz putuje i na rozvoj komunitní energetiky a renovace domů, což během debaty vyzdvihl Ivo Marcin, ředitel sekce strategie a mezinárodní spolupráce Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP).
Právě český SFŽP hraje roli zprostředkovatele a peníze z Modernizačního fondu přijímá, aby jak pak dál distribuoval konkrétním projektům v Česku.
„Na financování dekarbonizace v Česku máme celou řadu nástrojů a Modernizační fond patří k těm největším,“ vysvětlil Marcin. Podle něj musí Česko k dekarbonizaci přistupovat jako k projektu. Marcin také zdůraznil, že v debatách o dekarbonizaci se často hovoří o nákladech, ale nikoliv o profitech, na které by se měl brát větší ohled. Za profit lze podle něj považovat například snížení potenciálních nákladů na řešení dopadů klimatických změn.Miliardové projekty v uhelných krajích už se rýsují. Většina dostala zelenou
Investice musí zlepšovat výkon. Platí to i v dekarbonizaci
O finančních výzvách hovořil i ředitel odboru Politiky udržitelnosti na Ministerstvu financí ČR, Ota Melcher. Dekarbonizace podle něj zasahuje do dopravy, průmyslu, budov i dalších odvětví a může dosáhnout hodnot v řádu bilionů korun. Melcher připomněl i nepřímé náklady včetně sociálních dopadů či nutnosti přeskupení pracovní síly. „V byznysu platí, že každá investice musí zlepšit výkonnost firmy. Na investice do dekarbonizace se musíme dívat stejně,“ zdůraznil Melcher. Důležitá je především mobilizace soukromého kapitálu a vytvoření jasné vize, která dá investorům důvěru vložit prostředky právě do zelených projektů. Melcher vyzdvihl nutnost efektivně využívat dostupné nástroje, včetně dluhopisů, Power Purchase Agreements (PPAs), záruk a kombinovaných finančních schémat. Finanční sektor k tématu promluvil prostřednictvím Evy Bučové, generální ředitelky ING Bank. Ta připomněla, že před sedmi či osmi lety firmy teprve začínaly vážně zvažovat udržitelnost a klimatické dopady svých aktivit. Dnes je již zřejmé, že některá odvětví možná v budoucnu nebudou existovat v nynější podobě. Banky se proto snaží firmám pomoci definovat jejich transformační plány a podpořit je při jejich naplňování. Pro některé firmy přitom dekarbonizace znamená kompletní změnu jejich podnikání. Podle Bučové proto není jednoduché plány připravit, což platí zvláště u odvětví náročných na energii a suroviny. Důraz je ale třeba klást také na stabilnější zajištění zelených financí ze strany státu, apelovala Eva Bučová. „Jako banky jsme dokonce navrhovaly, aby vláda dedikovala část rozpočtu jen na dekarbonizaci a transformaci ekonomiky – bez ohledu na to, kdo je u moci. To bylo naprosto odmítnuto,“ vysvětlila. Člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Tomasz Wiatrak potvrdil, že řada firem už má dekarbonizační plány a reaguje na tlak trhu, odběratelů i regulační prostředí. Vyzdvihl význam zpětných toků z emisního obchodování (ETS) a modernizačních fondů zpět do průmyslu. Zároveň však kritizoval nestabilitu dotačních výzev. „Grantové programy musí být předvídatelné a dlouhodobé. Není efektivní, když jeden rok nejsou žádné výzvy a pak se najednou změní pravidla,“ zdůraznil. Podle Wiatraka je nutné také zjednodušovat byrokratickou zátěž a zajistit, aby příjmy z emisních povolenek podporovaly technologickou transformaci těch, kteří je platí.Dekarbo brief: Když se změní pravidla hry
