Vedle dotací, které mají pomoci uhelným regionům nastartovat nová, modernější odvětví, jsou v trojici českých krajů k dispozici také úvěry pro podnikatele. Využívání půjček místo dotací přitom v Česku zatím není moc časté.
O programu známém jako Spravedlivá transformace je v povědomí především to, že má za přispění unijních dotací pomoci proměnit trojici českých uhelných krajů (Karlovarský, Moravskoslezský, Ústecký), protože to mají kvůli uhelnému odkazu a strukturálním problémům oproti jiným krajům těžší, pokud jde o dekarbonizaci lokální ekonomiky.
Kromě dotací jsou však k dispozici také výhodné úvěry pro podnikatele – jsou bezúročné a splátky jdou rozložit až do deseti let. V unijním žargonu se nedotační podpoře přezdívá „finanční nástroje“, a právě v jejich využívání má Česko mezery.
„V letech 2014-2020 byla v Česku na finanční nástroje alokována 4 % evropských fondů, zatímco průměr EU ve stejném období činil 9 %,“ sdělilo redakci ministerstvo životního prostředí, které řídí program Spravedlivá transformace.
Od roku 2021, kdy běží nové dotační období, by měl procentuální podíl využívání finančních nástrojů o něco vyrůst. Program Spravedlivá transformace totiž v minulém období neexistoval a ve srovnání s ostatními programy věnuje největší podíl peněz právě na bezúročné úvěry. Podíl prostředků na finanční nástroje se má navíc v první polovině příštího roku navyšovat. Každý z trojice krajů tak bude mít k dispozici na úvěry o stovky milionů více.
„V Karlovarském kraji dojde k navýšení na 700 ze 400 milionů korun, v Ústeckém kraji na 720 z 600 milionů korun a v Moravskoslezském na 1,9 miliardy z jedné miliardy korun,“ popsalo ministerstvo redakci.
Resort životního prostředí má vedle navýšení prostředků v plánu také úpravu podmínek pro žadatele o úvěr . „Rozšíříme množství potenciálních žadatelů z malých a středních podniků do 250 zaměstnanců i na tzv. mid-caps firmy do 3 000 zaměstnanců, a snížíme požadavky na energetické úspory, které byly pro mnohé žadatele neufinancovatelné,“ uvedlo ministerstvo.
Spravedlivá transformace: Nová příležitost pro uhelné regiony
Další úvěry
Ministerstvo v rámci spravedlivé transformace plánuje i nové finanční nástroje, protože jsou podle něj výhodnější. „Jednak peníze v kraji zůstávají – tím, že se úvěry splácí, vrací se peníze zpět do finančního nástroje a lze je tedy v regionech opakovaně využít. A také to, že se prostředky splácí zpět, vede k tomu, že jsou podporovány ekonomicky životaschopnější projekty,“ uvedlo ministerstvo.
V přípravě jsou finanční nástroje věnované brownfieldům v Moravskoslezském kraji a tzv. Záruka transformace pro všechny tři uhelné kraje. Celkem v nich bude pro žadatele k dispozici asi 1,5 miliardy korun.
Něco nevyšlo, něco se bude opakovat
Navýšení peněz na úvěry a vznik dvojice nových finančních nástrojů pod křídly programu Spravedlivá transformace jsou možné mimo jiné i proto, že některé z velkých dotačních projektů neuspěly.
Ze 41 miliard korun měla putovat zhruba polovina peněz na velké, tzv. strategické projekty za stovky milionů až miliardy korun. Některé z nich byly od počátku kritizovány, jiné se ukázaly být problematické posléze.
Z celkem 31 projektů má dotaci jistou 18 – například karlovarská střední keramická a sklářská škola nebo Centrum veřejných energetiků. Osud osmi je zatím nejistý, jsou ale stále ve hře. Mezi nimi například ostravská knihovna Černá kostka, která stojí kvůli předběžnému opatření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Nebo jde o kritizované projekty těžařů, jako je například Green Mine. Ministerstvo přiblížilo pouze tolik, že některé mají razítko „téměř 100% jisté“, v případě jiných je získání dotace ještě „nejisté“.
Městům v Moravskoslezském kraji pomáhají ušetřit energetici, poradenství platí „uhelný fond“
U zbylých projektů je jasné, že se nezrealizují, minimálně ne za peníze z tohoto dotačního programu. Zatímco některé z nich samy žádost o dotaci stáhly, jiné nesplnily podmínky (například Podolupark nebo H2Triangle). V případě projektu vzdělávací infrastruktury s obřími skleníky EDEN jde pak o jeho komplikovanost z hlediska veřejné podpory. K tomu, zda je projekt možné v celé jeho šíři financovat z veřejných peněz, protože obsahoval i specifické výdělečné aktivity, se musela vyjádřit Evropská komise.
„Stanovisko Komise už máme a v současné chvíli řešíme detaily s ÚOHS, výsledek bude následně diskutován s žadatelem, zejména ve vztahu k tomu, zda lze v tomto období z projektu ještě něco realizovat, pravděpodobně se už ale bude jednat pouze o projektovou přípravu,“ přiblížilo ministerstvo.
Další část ze 41 miliard korun pro uhelné kraje podporuje menší projekty v různých typech tematických výzev, třeba projekty na konektivitu škol. Právě ty mají o dotace největší zájem. Naopak komplikace nastaly s vouchery pro podnikatele – jsou pro administrátory, kterými jsou v tomto případě kraje, i pro žadatele příliš složité. Rušit se ale nebudou, ministerstvo životního prostředí analyzuje první kolo a upravuje podmínky tak, aby byly v druhém kole lepší.
Jaké strategické projekty se budou nakonec v trojici českých krajů realizovat? Podívejte se na infografiku.
Více informací o strategických projektech najdete tady.
