Zástupcům členských států EU se dnes v Bruselu nepodařilo najít shodu na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které před téměř třemi lety provedlo invazi na Ukrajinu. Podle diplomatických zdrojů ČTK má k prodloužení o dalších šest měsíců výhrady Maďarsko. Další příležitostí, kdy by mohly být sankce schváleny, je pondělní zasedání ministrů zahraničí EU nebo úterní jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti. Další možnou variantou by mohlo být schválení písemnou procedurou. Bez dohody sankce vyprší v pátek 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 15 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v belgickém Euroclearu.
Hospodářské sankce vůči Rusku, tedy nejrůznější omezení dovozu a vývozu, se musí prodlužovat každých šest měsíců, naposledy se tak stalo loni v červenci. Země EU původně navrhovaly jejich platnost prodloužit na 12 měsíců, právě ale Budapešť byla proti a trvala na prodlužování každých šest měsíců. Maďarský premiér Viktor Orbán přitom již v úterý uvedl, že jeho vláda má k sankcím výhrady. Jejich prodloužení přitom vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských států EU.
„Nastal čas mluvit o sankcích! Vedly k ukončení války? Ne. Ochromily ruskou ekonomiku? Ne. Podařilo se Evropě nahradit ruskou energii z jiných dostupných zdrojů? Ne. Sankce vytvořené bruselskými byrokraty dosáhly jediné věci: zničily konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Přišel čas na změnu!“ napsal Orbán na sociální síti X.
Bruselská média v této souvislosti spekulují dokonce o svolání mimořádného summitu EU v případě, že by Maďarsko prodloužení sankcí neschválilo. List Financial Times zase informoval, že úředníci zkoumají i možnost využití 81 let starého belgického zákona, který ve výjimečných případech umožňuje belgickému králi, aby zasáhl. Belgické válečné nařízení totiž zmocňuje krále, aby zablokoval převod belgického majetku ze země. A zmrazená aktiva se nacházejí v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii.
Úředníci nicméně připustili, že uplatnění královských pravomocí by mohlo vést k právním problémům, zejména v souvislosti s existující dvoustrannou investiční smlouvou mezi Belgií a Ruskem. „Evropští představitelé zvažují použití 81 let starého belgického zákona jako nouzového opatření k ponechání blokovaných ruských aktiv v Belgii, pokud maďarský premiér Viktor Orbán nebude souhlasit s prodloužením sankcí EU,“ napsal Financial Times.
Západní země v reakci na útok ruských vojsk na Ukrajinu před téměř třemi lety zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 210 miliard eur (zhruba 5,3 bilionu Kč). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, právě v Euroclearu. Státy EU se přitom již loni shodly, že výnosy z těchto zmrazených ruských aktiv budou využity k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na rekonstrukci země. Je jimi rovněž kryta půjčka ve výši 50 miliard dolarů, kterou Ukrajině poskytuje Evropská unie společně se státy skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7.
Exkluzivně: Česko připravilo plán integrace Ukrajiny a Moldavska do vnitřního trhu EU
Tlačte na Kyjev
Maďarský premiér dnes také řekl, že Maďarsko chce, aby Evropská unie přesvědčila Ukrajinu, aby obnovila přepravu ruského plynu do Evropy přes své území. Podle agentury Reuters jeho výroky naznačují, že debata o prodloužení protiruských sankcí příští týden bude tvrdá.
Orbán, který navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje blízké politické a ekonomické vztahy s Moskvou, dnes zopakoval svoji kritiku sankcí. Tvrdí, že Maďarsku způsobily škody ve výši 19 miliard eur (asi 477 miliard korun). Neuvedl, jak k této částce dospěl, upozorňuje Reuters.
„Zatáhl jsem za brzdu a požádal jsem evropské lídry, aby pochopili, že toto nemůže pokračovat,“ řekl dnes Orbán. „Maďarsko nesmí být nuceno za sankce tolik platit,“ dodal. „Není dobré, že platíme za to, že pomáháme Ukrajině … a oni nám způsobují problémy,“řekl šéf maďarské vlády.
Server Euronews podotýká, že maďarské veto by znamenalo zhroucení těch sankcí, které Rusko nejtvrději zasahují. Orbán už v minulosti vyhrožoval vetem v otázkách, které se týkaly podpory Ukrajiny, aby si ze strany EU vymohl ústupky.
Ukrajina od začátku letošního roku ukončila přepravu ruského plynu přes své území do EU a Moldavska. Kyjev svůj krok vysvětluje tím, že Moskva z prodeje energetických surovin částečně financuje svoji válku proti Ukrajině. Toto rozhodnutí ostře kritizuje slovenská vláda a hrozí Ukrajině odvetnými opatřeními. Také kabinet slovenského premiéra Roberta Fica patří ke kritikům unijních protiruských sankcí.
V pondělí o prodloužení sankcí budou jednat ministři zahraničí zemí EU a šéf maďarské diplomacie dal najevo, že čeká velké debaty. Uvedl, že Maďarsko se bude o věci radit také se svými partnery ve Spojených státech. Server Euronews k tomu napsal, že Maďarsko přichází s argumentem, že návrat Donalda Trumpa do Bílého domu vytváří nový politický kontext.
Zatímco západní Evropa ohledně ukončení využívání ruských energetických surovin výrazně pokročila, Maďarsko asi 80 procent plynu a většinu ropy nakupuje od Ruska, píše Reuters. Ruský plyn teče do Maďarska plynovodem TurkStream přes Srbsko a přes Ukrajinu už loni žádný plyn neodebíralo.
Trest za válku: Jak jde čas s protiruskými sankcemi