Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
Po kritice z různých stran (ne jen od „aktivistů“, jak tvrdí Potravinářská komora ČR) ale ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) nakonec od těchto změn prozatím ustoupil. Prý „nechce lidem kecat do života“ a zákazníky „vychovávat“. Zkrátka věří, že Češi masový burger od toho fazolového v regálech obchodů rozeznají.
ProVeg Česko, jedna z „poboček“ celosvětové organizace bojující za postupné nahrazování živočišných potravin rostlinnými, přišla ve své kampani „Sójovým párkem proti cenzuře“ s řadou argumentů, proč není dobrý nápad trh s rostlinnými alternativami (už dnes znevýhodněný absencí dotací) dál škrtit.
Patří mezi ně i udržitelnost, a to z hlediska životního prostředí i potravinové bezpečnosti. Živočišné zemědělství je například zodpovědné za 12–20 % všech lidmi vyprodukovaných emisí skleníkových plynů. Veganské verze potravin pomáhají táhnout tato čísla postupně dolů, například při výrobě rostlinné alternativy hovězího burgeru se vyprodukuje o asi 85 % méně CO2.
Také platí, že i když živočišná produkce využívá 83 % celosvětové zemědělské půdy, dává populaci světa jen 18 % kalorií a 37 % bílkovin, které potřebuje.
„Abyste uživili krávu nebo jiná zvířata, potřebujete obrovské množství vody a obrovskou plochu půdy, protože musíte pro to zvíře někde vypěstovat krmivo. Hrách a další plodiny ale mohou jít přímo lidem, ať už v podobě alternativ jako tofu nebo rovnou ve své celistvé formě,“ říká spoluředitel ProVeg Martin Ranninger v podcastu Evropa zblízka.
„Co je úsměvné, masný průmysl, firmy a zájmové skupiny často používají jako strašáka sóju. Že je nezdravá, kácí se kvůli ní deštné pralesy a podobně. Když se ale podíváte na celosvětovou spotřebu, tak 77 % sóji jde na krmivo pro zvířata, a jen 7 % se využívá jako jídlo pro lidi (detaily například zde, pozn. red.). Opět je tedy jasné, kde ten problém leží,“ upozorňuje dál Ranninger.
Zdroj: OurWorldinData.org, data z let 2017-2019
Na druhou stranu, ani sója nemusí být zázračný lék na světovou potravinovou krizi. Jak říká například prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, „sója je velmi silný alergen pro mnoho konzumentů“.
Pokud jde přímo o změnu názvosloví, potravináři upozorňují například na to, že rostlinné alternativy nemají stejnou výživovou hodnotu, a proto by se neměly jmenovat stejně. Mohlo by to totiž zákazníky mást.
Tak jaký párek si dáte dnes k večeři?
Co dalšího se v epizodě dozvíte?
- Jak by vyhláška prohloubila znevýhodnění českých výrobců rostlinných alternativ na unijním trhu?
- Proč se snahy evropských zemí omezit názvy rostlinných alternativ dostaly až na stůl Soudnímu dvoru EU a jak to dopadlo?
- Jak si stojí trh s rostlinnými náhražkami v EU a v ČR?
Poslouchejte v aplikacích nebo na webu.
Co nás tento týden zaujalo?
Nekonečná debata o osudu Green Dealu. Je Green Deal mrtev? Tato otázka už tu byla několikrát – přinesla ji pandemie covidu-19 v roce 2020 nebo ruský vpád na Ukrajinu v roce 2022. Aktuálně je otázka života a smrti Green Dealu pokládána v kontextu nové americké administrativy a záchrany evropské konkurenceschopnosti. Evropská komise však na hlavních zelených cílech trvá. Dokonce vše nasvědčuje tomu, že naváže na své dřívější doporučení a navrhne cíl snížení emisí oproti roku 1990 o 90 % do roku 2040. Jak zaznělo na naší konferenci České priority v evropské politice, Komise nyní cíl definuje, bude značně provázaný s Clean Industrial Dealem a stojí na studiích. Volání po smetení Green Dealu ze stolu je však stále přítomné. K jeho „pozastavení“ kvůli ochraně ekonomického růstu tento týden vyzval předseda frakce Patriotů pro Evropu Jordan Bardella a oslovil některé další frakce, aby se k jeho snaze přidaly. Mezi oslovenými byla i frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), do které patří europoslanci české ODS, a ta se zdá být jednou nohou na palubě. Minimálně je diskuzi s těmi, kteří „sdílí její obavy ohledně hospodářských a sociálních důsledků“ Green Dealu, otevřena. „Jsme i nadále odhodláni spolupracovat s podobně smýšlejícími partnery, jako jste vy, abychom čelili ideologickým výstřelkům Green Dealu a prosazovali politiky, které jsou v souladu s hospodářskými a strategickými prioritami Evropy,“ odpovědělo vedení ECR na dopis Patriotům, jak informoval server Euractiv.com, který má dopisy k dispozici. Debata o revizi opatření unijní klimatické politiky je jistě na místě, prostor pro diskusi by měl být v demokratických společnostech zaručen. Je ale také na místě připomenout, že snahy o zmírnění oteplování planety si sice náklady vyžádají, nečinnost bude stát ale evropské rozpočty a v konečném důsledku peněženky daňových poplatníků víc. Bude to ovšem až v delším časovém horizontu, za který dnešní politici a voliči mnohdy nevidí. Navíc, jak připomněl na konferenci České priority v evropské politice bývalý český premiér a eurokomisař Vladimír Špidla, příroda s námi vyjednávat nebude.„Zelená politika je velmi racionální odpověď, protože v okamžiku, kdy překročíme limity a nebudeme schopní společné akce, tak se podřídíme čistě přírodním zákonům a ty pro nás nejsou příliš příznivé“.
Co čekat od příštího týdne?
- Neformální summit lídrů EU o evropské obraně. Uskuteční se v pondělí 3. února v Bruselu a zúčastní se jej na pracovním obědě i generální tajemník NATO Mark Rutte a na pracovní večeři britský premiér Keir Starmer.
- Epizodu podcastu Evropa zblízka o (nepřekvapivě) evropské obraně. Obranný summit nemůžeme samozřejmě nechat bez povšimnutí, proto se mu budeme věnovat i v podcastu. Navíc máme k evropské bezpečnosti několik velmi zajímavých postřehů od ještě více zajímavých řečníků, které před pár dny zazněly na konferenci České priority v evropské politice, a rádi bychom je s Vámi sdíleli.
- Plán bitvy na poli e-commerce. Přítomnost zahraničních velkých online tržišť ve velkém škodí (nejen) českým e-shopům, stěžují si zástupci e-commerce. Evropská komise už například s Temu zahájila řízení. Ve středu 5. února má pak představit plán, jak postupovat dál a co změnit. Téma jsme sledovali a nadále budeme, tak sledujte náš web.