Evropská investiční banka (EIB) pomáhá členským zemím EU financovat modernizační projekty, jako je třeba posílení energetické infrastruktury nebo železniční sítě. Vzdálené jí ale nejsou ani investice do obrany a bezpečnosti – letos je chce dokonce zdvojnásobit. Akcionáři EIB jsou samotné členské státy, které také rozhodují o tom, kam bude banka investovat. Česko patří do tábora zemí volajících po větších investicích do obranného průmyslu. Banka už loni s investicemi do tohoto odvětví začala, odblokovala například financování technologií dvojího užití – tedy těch, které mohou být využité jak v civilní sféře, tak i v armádě.
Loni EIB investovala do bezpečnosti a obrany miliardu eur a v roce 2025 by se měl tento objem zdvojnásobit. Finance tekly například do projektů zaměřených na ochranu hranic, vojenskou mobilitu, vesmírné technologie, kybernetickou bezpečnost či na výzkum a vývoj dronů.
Konkrétní příklady zahrnují financování satelitů dvojího využití v Polsku či modernizaci přístavu v Dánsku, aby vyhovoval potřebám lodí NATO.
Česko takový vývoj vítá. „Máme priority, které jako akcionáři opakovaně komunikujeme našim kolegům a ostatním státům – například v obranném průmyslu, kde již došlo k významnému posunu,“ uvedl na čtvrteční (6. února) tiskové konferenci
Marek Mora, náměstek ministra financí a kandidát na viceprezidenta EIB.
Podcast | Evropská obrana potřebuje posílit. Kde na to vzít peníze?
Novou prioritou je dostupné bydlení
Česko loni čerpalo podporu z EIB především na projekty v oblasti dopravní infrastruktury a energetiky. EIB půjčila Česku 527 milionů eur na zkvalitnění železniční sítě, dalších 300 milionů eur získaly ve formě úvěru České dráhy na modernizaci vlakových souprav. Společnost ČEZ získala úvěr 400 milionů eur na posílení elektrické rozvodné sítě, což je klíčové pro integraci zelené energie.
Kromě toho EIB podpořila tuzemské malé a střední podniky investicemi ve výši 866 milionů eur a její financování přispělo v Česku k vytvoření téměř 89 000 nových pracovních míst.
Dále banka uzavřela smlouvy v hodnotě 38 miliard eur na projekty v regionech, čímž doplňuje klasické evropské dotace z kohezní politiky.
„Energetika je pro nás, jako pro Českou republiku, velmi důležitá,“ zdůraznil Mora během tiskové konference.
Česko by uvítalo, kdyby EIB začala podporovat i jaderné technologie – k tomu je ale zapotřebí souhlas i ze strany ostatních akcionářů. „Jsme si vědomi, že ne všechny členské státy EU mají stejný názor,“ dodal Mora, který by se již na podzim mohl stát viceprezidentem EIB.
Banka by měla také klást mnohem větší důraz na projekty v oblasti bydlení. Na tiskové konferenci to potvrdil současný viceprezident EIB
Kyriacos Kakouris.
„Novou výzvou je dostupnost bydlení, kterou řeší v podstatě všechny evropské země,“ uvedl Kakouris. EIB by se měla také podílet na podpoře plánu pro dostupné bydlení, který by měla v nejbližších týdnech představit Evropská komise.
Zemědělci získali loni na dotacích přes 6 miliard více než v roce 2023
Největší částka z EIB šla na ochranu klimatu
V roce 2024 EIB vyčlenila rekordních 60 % svých prostředků, tedy zhruba 51 miliard eur, na zelenou transformaci. V investicích do ochrany klimatu bude pokračovat i nadále – do roku 2030 by banka chtěla právě do této oblasti investovat alespoň bilion eur.
EIB by se také chtěla více zaměřit na chudší regiony. „Budeme pokračovat v investicích do energetické transformace. Naší prioritou je modernizace, kohezní politika a spolupráce s místními úřady, čímž chceme vytvořit pákový efekt – zejména v regionech, které nejsou tak privilegované,“ zdůraznil Kakouris.
Jeho slova potvrzují i čerstvé podpisy nových úvěrových smluv – ve čtvrtek EIB oznámila, že Česku půjčí dalších 466 milionů eur na modernizaci klíčových železničních tratí v zemi. Novinkou je také úvěr ve výši 43 milionů eur pro Ústí nad Labem, ze kterého se budou financovat ekologické i sociální projekty – například rozvoj veřejné dopravy či bydlení.
Budeme označovat „zelené“ výdaje rozpočtu a měřit jejich dopad na emise, říká Melcher z ministerstva financí
