Namísto regulování digitálních gigantů, kteří vyrostli v USA, by EU měla více dbát na podporu vlastních start-upů. „Často jsme žili v domnění, že EU je velikostí svého trhu partnerem digitálním gigantům a že se jim vyplatí jít do úprav kvůli velkému evropskému trhu. Teď se ale ukazuje, že to tak už nejspíš neplatí,“ zaznělo na debatě o digitální agendě EU.
Informačnímu prostoru dominují sociální sítě. Miliony uživatelů denně tráví hodiny na sítích jako Instagram, Facebook, TikTok nebo X. Ty přitom patří jen relativně malému počtu majitelů, kteří do nich mohou takřka libovolně zasahovat a určovat principy jejich fungování. Tedy podle jakých pravidel se lidem zobrazuje obsah, s jakými informacemi se budou setkávat, zda smí či nesmí publikovat některé názory apod.
V EU proto již před rokem vstoupil v platnost akt o digitálních službách (Digital Services Act, DSA), který si klade za cíl zajistit bezpečnost platforem pro uživatele. Provozovatele on-line platforem proto tlačí k větší transparentnosti a lepšímu monitoringu nelegálního obsahu, jako je například dětská pornografie. Provozovatelé, podobně jako někteří politici, ale označují DSA za nástroj omezování svobody projevu a nechtějí na svých pravidlech nic měnit. „Lidé z Mety sice argumentují svobodou slova, ale fakticky jde o algoritmus, jehož cílem je prodej reklamy,“ uvedl na konferenci České priority v evropské politice pirátský poslanec a bývalý ministr pro digitalizaci Ivan Bartoš. Centrem pozornosti by ale podle Bartoše měl zůstat člověk, nikoli pouze profit provozovatelů.Je to přitom právě ochrana spotřebitelů, která je hlavní páteří evropského nařízení. „DSA přináší větší transparentnost a jasnější pravidla do moderace obsahu. Dnes, když vám některá platforma něco (příspěvek na sociálních sítích, pozn. red.) stáhne, nemůžete se bránit,“ připomněl Petr Očko, vrchní ředitel Sekce digitalizace a inovací na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR.
Sociální sítě navíc představují jedny z hlavních kanálů pro šíření dezinformací. Schopnost zajistit bezpečnost on-linových platforem tak nabývá na důležitosti i s ohledem na nezávislost demokratických procesů a ovlivňování občanů s blížícími se volbami.
„Ovlivňování voleb tímto způsobem a obecně to, co vidíme v kognitivním prostoru, je otázka národní bezpečnosti. (…) Kognitivní doména je šestou doménou vedení války,“ zdůraznil AI konzultant a CEO Elin.ai Jan Romportl s tím, že jde o definici samotného NATO.
K lepší ochraně uživatelů na sociálních sítích by přitom podle Bartoše stačila možnost vypnout zobrazování neautentických profilů, tzv. botů.
Evropa je „téměř nahá“. Potřebuje silnější protiraketovou obranu a odolnost vůči vnitřním hrozbám
Česko stále čeká na zákon o digitální ekonomice
Nyní nastává podle Bartoše otázka, zda EU dokáže své uživatele a jejich práva v on-line prostoru uchránit. V čele jednoho z amerického úřadu pro efektivitu stanul majitel X Elon Musk, který dlouhodobě evropská nařízení jako DSA kritizuje. Jeho kolega a majitel společnosti Meta, pod niž spadá například Facebook, Instagram nebo WhatsApp, Mark Zuckerberg, navíc nedávno také přispěl svou kritikou omezování svobody slova na sítích.
„Často jsme žili v domnění, že EU je velikostí svého trhu partnerem digitálním gigantům a že se jim vyplatí jít do úprav kvůli velkému evropskému trhu. Teď se ale ukazuje, že už to tak nejspíš neplatí,“ zdůraznil Bartoš.
„DSA bude vždy reagovat až ex-post,“ upozornil poslanec Evropského parlamentu Ondřej Kovařík (ANO, Patrioti).Každá země EU má vlastního národního koordinátora, který má za úkol dodržování pravidel DSA na svém trhu sledovat a případné prohřešky nebo stížnosti uživatelů delegovat na evropskou úroveň.
V Česku národní koordinátor již jmenován byl – stal se jím Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Stále však chybí potřebný zákon, který by ČTÚ umožnil plnohodnotně plnit svoji funkci. Tím je zákon o digitální ekonomice, který stále leží v Poslanecké sněmovně ČR a čeká na dokončení druhého čtení.
Jeho zpravodajem je poslanec ANO a předseda podvýboru sněmovny pro ICT, telekomunikace a digitální ekonomiku Marek Novák (ANO). Ten dříve DSA na půdě české sněmovny komentoval s varováním proti zavedení cenzury a vyzval k jeho revizi na evropské úrovni.
O tom, nakolik efektivně lze uživatele skutečně ochránit nebo nakolik lze sociální sítě regulovat, Romportl pochybuje. Důvodem je podle něj princip fungování sociálních sítí, které své uživatele zásobují dopaminem, a lidé sami chtějí mít přístup k šokujícímu nebo provokativnímu obsahu. Včetně takového, který hraničí s konspiracemi nebo dezinformacemi. „Je to ztracený boj,“ podotkl.
Česko a další země EU chtějí po Komisi tvrdý zásah vůči sítím kvůli ovlivňování voleb
Víc jako Bluesky
Co nicméně podle Romportla regulatorně dává smysl, je nutit velké platformy k interoperabilitě. „Pokud chce někdo provozovat Instagram v EU, tak musí umožnit instagramové aplikace třetích stran. Musí umožnit doporučovací algoritmy třetích stran,“ dodal. Dobrým příkladem podle něj je aplikace Bluesky, kde podle něj manipulace skrze doporučování nehrozí.
Kromě DSA má Unie k dispozici ještě jednu regulaci, akt o digitálních trzích (Digital markets act, DMA), která má bránit gigantům zneužívat jejich velikost na trhu. Přesto regulace nepředstavují kompletní ochranu. „Jeho tvůrci v prostředí on-linových tržišť nepředpokládali agresivitu, se kterou sem (služby) přijdou,“ zdůraznila byznys konzultantka a bývalá generální ředitelka CZC.cz Jitka Dvořáková. Například Google je známý tím, že hledá všechny skulinky a řídí se pravidlem, že „co není zakázáno, je povoleno“.Klíčovým problémem EU je podle Bartoše a Dvořákové neschopnost vymáhat již platnou legislativu. Vytváření nových pravidel proto podle nich nemá být prioritou, dokud se Evropa „nevyrovná“ s aktuálně platnými zákony.
„Na digitální úrovni se (poslanci) často snaží vybojovat boj, který už se dávno stal,“ okomentoval Bartoš. Podle něj je byznys už zavedený, uživatelé si na něj zvykli a zavádět regulaci do již zaběhlého systému je velmi obtížné.
Pokud se v kontextu současného vývoje v USA potvrdí potřeba dělat některé další kroky, měla by před jejich přijetím EU nejprve vyhodnotit, zda je regulace tou správnou cestou, uvedl Petr Očko. „Jedna stránka je legislativa, druhou věcí pak je napřít síly do společných investic v klíčových oblastech, jako je umělá inteligence,“ zdůraznil. Zásadní nicméně bude budování společného jednotného trhu, bez kterého Evropa nebude Americe schopná konkurovat nebo být jejím rovnocenným partnerem.Česko by se mohlo stát expertem na AI ve zdravotnictví nebo obraně
Kromě regulace by Evropa měla pracovat na zkvalitnění prostředí pro růst vlastních technologických firem a odstraňovat překážky, kterým čelí. To se týká především jednotného kapitálového trhu, jehož neexistence „drobí“ potenciální finanční prostředky mezi hranice jednotlivých členských zemí. Na stejný problém nedávno upozornil také bývalý italský premiér Mario Draghi ve své zprávě o konkurenceschopnosti EU.
„Zatím to vypadá, že Česko zapadne mezi AI loosers,“ okomentoval na debatě Romportl.
Konkrétně Česko by si podle něj mělo zvolit několik oblastí specializace v rámci umělé inteligence, například ve zdravotnictví nebo obranném průmyslu, a v nich se rozvíjet. Podle Kovaříka je ČR proslulá svou e-commerce scénou, a mělo by se proto zaměřit na jeho podporu.
