Bílkoviny jsou pro člověka nepostradatelné a Evropa by se měla zaměřit na to, aby je dokázala sama produkovat, a to v dostatečné kvalitě a udržitelně. Skupina organizací a firem napříč potravinářským sektorem přišla s návrhy, jak na to.„Kdy jste naposledy viděli zpracovatele masa, průkopníky rostlinné výroby, regenerativní zemědělce, start-upy zabývající se precizní fermentací, giganty potravinářského průmyslu a europoslance z různých politických stran žádat o totéž?“
napsal na síti LinkedIn
Marin Vandamme z neziskové organizace The School for Moral Ambition.
„Zní to skoro jako začátek vtipu – ale není. Více než 80 organizací z celého potravinového systému se spojilo, aby společně vyzvaly k jednomu jasnému a perspektivnímu řešení: udržitelné diverzifikaci bílkovin,“ dodal tento propagátor udržitelného potravinářství.
Podcast | Ranninger: Místo čočkového burgeru veganské kolečko? Znevýhodnilo by to české firmy na trhu EU
Skupina, kam patří i firmy jako Nestlé a Danone,
dala dohromady argumenty, proč je v Evropě potřeba zapracovat na vlastní, udržitelnější produkci bílkovin – živočišných, rostlinných i těch „inovativních“, jako jsou mořské řasy.
Evropská produkce bílkovin podle nich čelí velkým výzvám, které odrážejí širší problémy v zemědělsko-potravinářském prostředí. Evropa se dlouhodobě zaměřovala hlavně na chov hospodářských zvířat a má tak například
deficit v produkci rostlinných bílkovin, jako jsou fazole, čočka a sója, které musí z velké části dovážet. To je ale jen jeden z mnoha problémů.
„Transformace směrem k udržitelné diverzifikaci bílkovin nabízí příležitosti pro evropské zemědělce a přináší výhody pro naše venkovské oblasti, konkurenceschopnost, potravinovou bezpečnost, veřejné zdraví a životní prostředí,“ argumentuje skupina.
I když tento přechod už probíhá a v Evropě vznikají různé inovativní firmy a potravinářské technologie, dobře fungující trh prý zajistí jen správně namířená opatření a legislativa.
Po čem skupina volá?
Skupina přišla s řadou doporučení, na čem by se mělo zapracovat. Většina z nich míří na Evropskou komisi.
Jedno z nich se týká dostupnosti financí – veřejných i soukromých. Podobně jako existuje Fond spravedlivé transformace pro uhelné regiony, měl by prý vzniknout fond i pro farmáře, kteří jsou ochotní přejít na udržitelnou produkci bílkovin. Evropská investiční banka by prý zároveň měla zvýšit své investice do zemědělsko-potravinářského sektoru, což by pak nalákalo další investory. Navýšit by se prý měly také investice do inovací.
Další doporučení se týkají nastavení společné zemědělské politiky (CAP). Podle skupiny by měla pomocí vhodně nastavených pobídek motivovat farmáře, aby hospodařili udržitelněji a zaměřili se více na luštěniny. Speciální podporu si prý zaslouží hlavně malé farmy a mladí zemědělci.
Evropská komise by prý také měla upravit svou obchodní politiku tak, aby podporovala diverzifikaci bílkovin, a zároveň zatlačit na členské státy, aby vytvořily své národní plány udržitelného zemědělství. Ty by se měly zaměřit na ochranu ekosystémů a opět zvýhodňovat produkci různých typů proteinů.
I v dalších doporučeních je apel na to, aby se postavení různých bílkovin na evropském trhu „vyrovnalo“, zkrátka aby nebyla produkce masa nebo mléka neférově zvýhodněná. Pokud jde o samotnou živočišnou produkci, skupina apeluje na „podporu holistických systémů chovu hospodářských zvířat“. To znamená například dobré životní podmínky pro zvířata nebo nižší míru používání antibiotik. Cíl je méně nemocí nebo omezení antimikrobiální rezistence.
Poslední apel míří na zdravé stravovací návyky Evropanů, hlavně dětí. Upravit by se prý měla výživová doporučení na úrovni států a také více harmonizovat etikety potravin napříč EU.
Evropský účetní dvůr: Etikety potravin matou spotřebitele, chybějí jasné normy
Nezvyklá politická shoda
Jak
píše bruselský web Euractiv.com, i na politické úrovni v Evropském parlamentu panuje nezvyklá shoda na tom, že je potřeba se posunout od sporů mezi živočišným a rostlinným světem, a vytvořit jednu proteinovou strategii.
Tuto myšlenku podporují jak zelení, tak krajní pravice. Také lidovci, největší síla uvnitř europarlamentu, kteří tradičně stáli proti omezování konzumace masa, jsou otevření změnám, dokonce i pokud jde o hmyzí protein. Zásadní je prý „najít správnou rovnováhu“.
Přestože Evropská komise plánovala představit proteinovou strategii do roku 2024, zatím se tak nestalo. A není ani jasné, kdy se tak stane.
