Velká část Evropanů vidí Spojené státy pod novým prezidentem Donaldem Trumpem spíše jako „partnera z nutnosti“ pro Evropskou unii než spojence, který sdílí stejné hodnoty a zájmy. Vyplynulo to z listopadového průzkumu Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) v 11 zemích EU, Británii, Švýcarsku a na Ukrajině. Ani v jednom ze států přitom za spojence USA neoznačila více než polovina dotázaných, a to ani v zemích Washingtonu tradičně blízkých, jako je Británie nebo Dánsko.
V průměru všech 14 zemí uvedlo 51 procent dotázaných, že Spojené státy jsou partnerem z nutnosti, s nímž je potřeba strategicky spolupracovat, 22 procent ho označilo za spojence, osm za rivala a tři za nepřítele.
Největší náklonnost USA v tomto ohledu dávali najevo lidé v Británii (37 procent), Polsku (31 procent) a Dánsku (30 procent). Na druhém konci spektra byly Bulharsko (11 procent), Švýcarsko (13 procent), Španělsko a Francie (oba 14 procent). V Německu uvedlo 19 procent dotázaných, že Spojené státy berou jako spojence a 45 procent jako partnera z nutnosti, na Ukrajině byl poměr 27 ku 67.
Výraznou změnu ve vztahu k USA zaznamenal průzkum třeba v Německu, kde ještě v dubnu 2023 Spojené státy jako spojence hodnotilo 35 procent respondentů a 34 procent je vnímalo jako partnera z nutnosti.
Česká republika mezi státy průzkumu nebyla.
Průzkum se ptal také na válku na Ukrajině, přičemž dotázaní v průměru uvedli, že z devíti procent očekávají vítězství Ukrajiny, z 20 procent vítězství Ruska a ze 48 procent kompromisní dohodu. Největší naděje na vítězství Ruskem napadené východoevropské země si dělají samotní Ukrajinci (34 procent), následovaní Estonci (15 procent) a Poláky (12 procent). Na opačném pólu jsou Maďaři (tři procenta), Bulhaři, Italové a Španělé (čtyři procenta).
V průměru všech zemí si 28 procent dotázaných myslí, že s Trumpem jako americkým prezidentem je větší pravděpodobnost dosažení míru na Ukrajině, zatímco 27 procent je opačného názoru. Dalších 29 procent je přesvědčeno o tom, že Trump v tomto ohledu neznamená změnu a 16 procent neví.
Rusko za spojence mají čtyři procenta všech dotázaných, 19 procent pak za partnera z nutnosti. Na druhé straně ho 12 procent všech účastníků průzkumu vnímá jako rivala a 48 procent jako nepřítele. Nejvíce nakloněni jsou Rusku Bulhaři (16 procent jako spojence) a Maďaři (devět procent), nejkritičtější k němu jsou vedle Ukrajinců (94 procent jako nepřítele), Dánové (74 procent) a Estonci (67 procent).
Průzkum se uskutečnil v listopadu v Bulharsku, Dánsku, Estonsku, Francii, Německu, Maďarsku, Itálii, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Španělsku, Švýcarsku, na Ukrajině a v Británii. Celkem se ho zúčastnilo 18.507 respondentů.