Řecko a Kypr vyjádřily několik podmínek pro pozastavení unijních sankcí na Sýrii. S odkazem na diplomatické zdroje to dnes napsal řecký deník Kathimerini. O pozastavení sankcí se začalo v Bruselu jednat po pádu vlády tehdejšího prezidenta Bašára Asada loni v prosinci, proti které byla omezení zavedena. Řecko a Kypr chtějí zabránit nárůstu vlivu Turecka na novou syrskou vládu.
Řecko a Kypr podle deníku Kathimerini souhlasily se zahájením jednání o pozastavení sankcí, které ohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas na konci ledna. Nyní se podle deníku v Bruselu začalo jednat o znění právního textu, který by měl záměr provést.
Do textu obě země chtějí začlenit některé své požadavky. Žádají, aby obsahoval mechanismus, který by vedl k okamžitému obnovení sankcí, pokud by nová syrská vláda nedodržovala práva žen či menšin. Obavy v tomto ohledu vzbuzuje to, že koalici povstalců, kterým se podařilo vypudit Asada ze země, vedlo islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Současný prozatímní prezident Sýrie Ahmad Šara byl vůdcem HTS.
Řecko a Kypr také chtějí omezit vliv, který by mohl vyvíjet jejich regionální rival Turecko na syrskou vládu. Chtějí, aby pozastavení sankcí obsahovalo opatření, které by odradilo nové syrské vedení od kroků, jež by mohly poškodit zájmy Řecka a Kypru. Jde například o dohodu mezi Ankarou a Damaškem o námořní hranici.
Kallas v lednu zmínila, že proces uvolňování sankcí bude možné zvrátit, pokud nové syrské vedení bude postupovat špatným směrem. Například ohledně dodržování práv žen, menšin a politických odpůrců.
EU obnovila svou misi na přechodu mezi Egyptem a Pásmem Gazy, oznámila Kallas