Evropská komise představila strategický dokument, v němž slibuje snazší pravidla pro evropské farmáře a přísnější dohled nad potravinami ze třetích zemí. Reaguje tak na dlouhodobou kritiku právě ze strany zemědělského a potravinářského sektoru, který se potýká s přebujelou byrokracií, levným dovozem a tlakem zelených regulací.
V dokumentu Komise nastiňuje, s jakými opatřením chce v následujících měsících a letech přijít, aby sektoru pomohla. Nejedná se nicméně o konkrétní návrhy, pouze o vizi. Jedním z hlavních cílů je zajistit, aby unijní normy platily nejen pro produkci v EU, ale i pro dovážené potraviny. Týkat by se to mělo především pesticidů a životních podmínek zvířat. Klíčem k tomu mají být přísnější kontroly dovozu a tlak na mezinárodní partnery. Komise také zvažuje zákaz importu potravin vyrobených s využitím „nejnebezpečnějších pesticidů“. Než však přijde s konkrétními legislativními změnami, chce zanalyzovat případné negativní dopady takového omezení. Dalším krokem má být vytvoření Unity Safety Net – ochranného mechanismu pro evropské zemědělce a potravinářské firmy před ekonomickým nátlakem ze strany třetích zemí. Zatím však není jasné, jak by měl fungovat.Více podpory, méně regulací
Ještě letos na jaře představí Komise „zjednodušující balíček“, který má uvolnit pravidla společné zemědělské politiky (SZP) a dát členským státům větší flexibilitu při řízení strategických plánů. Druhý balíček, plánovaný na konec roku, se pak zaměří na rychlejší schvalování biopesticidů a opatření na posílení konkurenceschopnosti potravinářských a krmivářských podniků.Evropská komise pak plánuje zásadní změny ve společné zemědělské politice, která by měla být více zaměřena na podporu farmářů než na regulace a nastavování podmínek pro výplatu dotací. „Současný systém podmíněnosti bude zjednodušen,“ uvádí Komise ve svém dokumentu.
Mezi hlavní změny má patřit větší důraz na investice a podporu malých a středních podniků či generační obměny. Komise v dokumentu zároveň naznačuje, že evropská podpora by měla plynout směrem k těm nejpotřebnějším, a znovu otvírá otázku zastropování plateb pro velké zemědělské podniky. Do konce roku 2026 pak chce Komise navrhnout nová pravidla pro životní podmínky zvířat, která by mohla zahrnovat i postupné rušení klecových chovů.Bez rozpočtu to nepůjde, říkají zemědělské organizace
Záměr Komise vyvolal reakce mezi zemědělci i potravinářským sektorem. Copa-Cogeca, evropská organizace zastupující unijní farmáře a zemědělská družstva, ocenila snahu chránit prvovýrobce, ale varovala před nedostatečným financováním. „Buďme upřímní: ambice a návrhy budou znamenat jen málo bez robustní SZP. Takové, která podpoří aktivní farmáře – bez ohledu na jejich velikost – a opře se o navýšený rozpočet v příštím víceletém finančním rámci po roce 2027,“ uvedla organizace.
S návrhem víceletého finančního rámce – včetně velikosti obálky pro zemědělství – by měla Evropská komise přijít letos v červenci. Podle Copa-Cogeca musí rozpočet reflektovat inflaci a také rostoucí odpovědnost zemědělců za udržování krajiny. „Bez toho budou evropské zemědělské komunity čelit vážným výzvám a vize budoucnosti sektoru se může proměnit v prázdný slib,“ varovala organizace. Podobně se vyjádřila i organizace mladých zemědělců CEJA, která upozorňuje, že zpřísnění pravidel pro dovoz je sice správný krok, ale EU musí mít dostatečné kapacity na jejich vymáhání. Obává se, že tlak členských států a obchodních partnerů může výsledné normy oslabit. Kriticky se k plánům postavila také organizace FoodDrink Europe zastupující potravinářský průmysl – podle ní vize dostatečně nereflektuje potřeby potravinářů.Komisař pro zemědělství a potraviny Christophe Hansen nicméně zdůraznil, že potravinová soběstačnost a konkurenceschopnost jsou pro EU klíčové. „Potřebujeme, aby zemědělsko-potravinářské odvětví vzkvétalo a konkurovalo na spravedlivém globálním trhu s dostatečnou odolností, aby se vyrovnalo s krizemi a otřesy. Musíme si také zajistit vlastní potravinovou soběstačnost vzhledem k rizikům a zranitelnosti dnešního rychle se měnícího světa,“ prohlásil komisař.
Z Česka zní smíšené reakce
Vize z pera Evropské komise vyvolala v Česku rozporuplné reakce. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) označil vizi za „solidní základ pro nutné změny“. Zemědělci oceňují, že Komise reflektuje jejich požadavky, zejména na snížení byrokracie a sjednocení standardů pro dovoz. Podle Agrární komory ČR je pozitivní, že dokument zdůrazňuje strategický význam zemědělství a zaměřuje se na konkurenceschopnost a potravinovou suverenitu.Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy ale dokument nenabízí potřebné reformy a je „promarněnou příležitostí prosadit dlouho odkládané změny, které by posílily odolnost sektoru.“ Kritizuje, že materiál neřeší celý potravinářský řetězec a místo posílení jednotného trhu jen přidává nové bariéry. Výhrady má i Potravinářská komora ČR, které chybí důraz na potravinářský průmysl.