Lídři zemí EU jednají o posílení armád a podpoře Ukrajiny. Zelenskyj to uvítal

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes odpoledne v Bruselu sešli k mimořádnému zasedání, na němž jednají o posílení evropské obrany a další vojenské podpoře Ukrajiny v době nejistoty kolem pokračování dodávek amerických zbraní Kyjevu či kolem podoby možných mírových rozhovorů s Ruskem. Na úvod summitu poobědvali unijní lídři s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, podle něhož Kyjev cítí pokračující silnou podporu z Evropy. Poté se začali věnovat tématu financování evropských armád, o němž diskutují již téměř čtyři hodiny. Předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen před zahájením summitu slíbili další pomoc Ukrajině, která se ruské invazi brání od února 2022. Costa zdůraznil, že větší bezpečnost Ukrajiny znamená i větší bezpečnost pro celou Evropu. Von der Leyen označila dnešní summit za přelomový, protože premiéři a prezidenti budou jednat o posílení vlastních armád v reakci na hrozbu, kterou pro evropskou bezpečnost představuje Rusko. „Nejlepší bezpečnostní zárukou je silná Ukrajina a silná ukrajinská armáda,“ napsal na síti X český premiér Petr Fiala (ODS) po zhruba devadesátiminutovém pracovním obědě unijních lídrů se Zelenským, který následně jednání opustil. Podle unijního činitele obeznámeného s obsahem jednání Zelenskyj během oběda „uvítal iniciativy zaměřené na posílení evropských obranných kapacit a volal po jejich využití při podpoře ukrajinské zbrojní produkce“. Již před začátkem summitu ukrajinský prezident vyjádřil vděk za evropskou podporu, kterou podle něho Kyjev vnímá zvláště po vyhrocení jeho vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Lídři se sešli v době, kdy Trump používá na adresu Zelenského ostrá slova a podle mnohých evropských politiků přebírá rétoriku ruského vůdce Vladimira Putina. Trump po páteční roztržce se Zelenským v Bílém domě pozastavil vojenskou podporu Kyjevu a její další osud podle Washingtonu závisí na ochotě Zelenského přistoupit na jednání pod vedením USA. Šéf Bílého domu také naléhá na evropské země, aby přidaly peníze armádám a převzaly odpovědnost za svou bezpečnost, v níž se USA nehodlají angažovat jako dosud.

Investice do obrany a výše zadlužení

Vůdci řady členských zemí dávali při příchodu na dnešní jednání najevo, že jsou připraveni zvyšovat výdaje na obranu a bezpečnost. O tomto tématu začal summit podle unijních zdrojů diskutovat po Zelenského odchodu. Lídři mají na stole návrh Evropské komise, podle něhož by EU ze společné půjčky 150 miliard eur (3,8 bilionu korun) měla členským zemím poskytnout úvěry na nákupy vojenského vybavení. Unijní exekutiva navrhuje také uvolnění společných rozpočtových a dluhových pravidel, která by se nevztahovala na investice do obrany. Podle jednoho z unijních diplomatů se debata vede právě o možnosti utrácet za obranu peníze, které by se nepočítaly do pravidel zakazujících členským zemím rozpočtové deficity převyšující tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dluh překračující jeho 60 procent. Německo se snaží prosadit, aby nešlo jen o krátkodobé výjimky, ale o dlouhodobě zakotvené pravidlo. S tím však podle zmíněného zdroje nesouhlasí země jako Nizozemsko, Švédsko či Dánsko, které se dlouhodobě snaží zkrotit státní dluhy. Po evropské obraně by se summit měl vrátit k debatě o podpoře Ukrajiny. Není přitom jasné, zda se lídrům podaří shodnout na společných závěrech k tomuto tématu, jejichž vetem hrozí maďarský premiér Viktor Orbán. Ten se krátce před summitem vyjádřil pozitivně k posilování evropské obrany, nikoli však k podpoře Kyjeva.