Přestože je rusko-ukrajinská válka dál v plném proudu, do napadené země už teď míří miliardy investic. Lákat další investory ale není jednoduché, obzvlášť bez bezpečnostních záruk, které by zemi do budoucna stabilizovaly.Jsou to už tři roky, co ruské střely a rakety ničí Ukrajinu. Světová banka
odhaduje, že na obnovu a rekonstrukci ukrajinské infrastruktury a dalších sektorů bude zapotřebí více než 500 miliard dolarů. A toto číslo dál roste.
Zdaleka nejde jen o energetické sítě, které ruská armáda ničí, aby protivníka oslabila. „Hlavními veřejnými prioritami (
obnovy a rekonstrukce) jsou pro nás bydlení, vzdělávání a zdravotnictví, stejně jako protiletecké kryty. Druhá vrstva je infrastruktura, hlavně přenos energií a management vody,“
vyjmenoval potřeby své země náměstek ministryně ekonomiky
Oleksii Sobolev na konferenci EIB Group Forum 2025 v Lucemburku.
Některá města zasáhla destrukce obzvlášť silně. Patří mezi ně i druhé největší ukrajinské město Charkov na severovýchodě státu.
„K dnešnímu dni máme více než osm tisíc zničených budov. 160 tisíc obyvatel města přišlo o střechu nad hlavou. Navíc se sem přesunulo velké množství lidí z okupovaných a silně ostřelovaných území,“ řekl ve čtvrtek (6. března) na konferenci starosta Charkova
Ihor Terekhov. O den později jeho město
zasáhla ruská raketa Iskander.
Pomoc z různých stran
S investicemi se ale nečeká až na konec války nebo začátek příměří, realizují se už teď.
Pokud jde o soukromé hráče, například společnost Horizon Capital vytvořila několik „válečných fondů“, přes které na Ukrajinu míří peníze. Do
fondu Ukrajina IV v hodnotě 350 milionů dolarů investovala také celá řada veřejných institucí včetně Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) nebo švédského Swedfundu. Finance míří hlavně do digitální oblasti a mají potenciálně vytvořit 10 až 20 tisíc pracovních míst.
Podle zakladatelky a CEO Horizon Capital
Lenny Koszarny to ale byla hlavně
investiční dohoda s francouzskou firmou Xavier Niel na odkoupení telekomunikační společnosti na Ukrajině, která ukazuje cestu pro další investice do tamní válkou ničené infrastruktury.
Svou roli sehrává také Evropská unie. Příklad za všechny je tzv.
Nástroj pro Ukrajinu v hodnotě 50 miliard eur. Ten zajišťuje východoevropské zemi „předvídatelnou finanční podporu při její obnově, rekonstrukci a modernizaci.“
Součástí nástroje bude například záruka ve výši dvou miliard eur, kterou na zmíněné konferenci v Lucemburku společně
podepsaly Evropská komise a Evropská investiční banka. Peníze poputují na projekty kritické infrastruktury, konkrétně na energetiku, dopravu, bydlení, vodu nebo vytápění.
Nejde ale jen o peníze, které Ukrajině pomáhají obnovovat a modernizovat ekonomiku. Je to i postupné přibližování EU a jejímu trhu.
„Dvě iniciativy jsou zásadní. V té první jde o plnou integraci Ukrajiny do našeho energetického trhu do dubna 2027. Druhá se týká přibližně 80 % průmyslového zboží a jde o plán, který by Ukrajině umožnil být v tomto ohledu plným členem vnitřního trhu do léta příštího roku. Možná tedy teď investujeme do kapacit, které budou už brzy naše společné. To musíme mít na paměti,“ řekl
Gert Jan Koopman, generální ředitel DG ENEST Evropské komise.
Jak nalákat další investory?
Sami Ukrajinci přiznávají, že přilákat firmy a investice dá velkou práci. Například Charkov, dříve studentské město s pokročilým výzkumem nebo průmyslem, má podle svého starosty co dělat, aby motivoval chytré lidi zůstat nebo se naopak vrátit.
„Každý den bojujeme o to, aby u nás firmy zůstaly. Na lokální úrovni jsme zrušili všechny daně, které jsme zrušit mohli. Aby mohly vytvářet nová pracovní místa a měly peníze na výplaty svých zaměstnanců. Stejně rozhodně budeme bojovat o všechny investory,“ slíbil starosta Terekhov.
Pro evropské partnery může být podle náměstka Soboleva partnerství s Ukrajinou dlouhodobě ekonomicky výhodné.
„Myslíme si, že Ukrajina by mohla být pro EU dlouhodobý partner v zelené transformaci a obnovitelných zdrojích. Evropa říká, že má příliš drahé energie, jako je plyn, i s tím můžeme pomoct a snížit její závislost,“ řekl Sobolev a zmínil, že Ukrajinci jsou tradičně silní například také v IT.
Největší lákadlo jsou ale bezpečnost a stabilita, tedy jistota, že vložené peníze mají smysl a do budoucna se investorovi vrátí.
„Pokud chceme ,zařadit kvantovou rychlost‘ a udělat z Ukrajiny nejatraktivnější místo na světě, pokud jde o investice do infrastruktury, budeme potřebovat bezpečnostní záruky (
že Rusko znovu nezaútočí, pozn. red.). Proto je správné, že se na ně prezident (
Ukrajiny Volodymyr)
Zelenskyj tak moc soustředí,“ argumentoval zástupce generálního tajemníka Evropské služby pro vnější činnost (EEAS)
Simon Mordue.
Jak ale v debatě připomněl generální tajemník jedné z odnoží Evropské investiční banky EIB Global
Andrew McDowell, platí to i naopak – investice posilují bezpečnost.
„Je to kruh. Ukrajinská ekonomická odolnost posiluje její bezpečnost, její pozici a její schopnost odrážet útok. To je myslím důležitá myšlenka pro nás všechny, že s investicemi nemá smysl čekat,“ řekl McDowell.
Mimořádný summit EU: 26 zemí podpořilo Ukrajinu, Maďarsko zůstalo stranou
