Čtvrteční mimořádný summit Evropské rady o Ukrajině dopadl dobře.
Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
První část se věnovala posilování evropské obrany. Sedmadvacítka se shodla, že EU musí být více zodpovědná za vlastní bezpečnost a učinit pro to konkrétní kroky. Státy dokonce ocenily balíček návrhů Evropské komise, které mají pomoci mobilizovat investice do obrany. Například možnost společných půjček nebo úpravu rozpočtových pravidel, aby státy mohly snáze navyšovat své vojenské výdaje.
Druhá část summitu byla o Ukrajině – byla sice časově výrazně kratší, ale její závěry jsou zajímavé. Sedmadvacítka se totiž neshodla. Jednomyslná shoda se našla „pouze“ mezi šestadvacítkou, tedy na půdorysu všech členských zemí EU kromě Maďarska. A nikomu to vlastně nevadí. „Maďarsko se izolovalo,“ prohlásil pozdě večer po summitu předseda Evropské rady António Costa s tím, že absence maďarského souhlasu se závěry neznamená rozdělení ani rozpad EU.
Z plejády komentářů hodnotících summit vybíráme ještě jeden zajímavý kousek. Dánská premiérka Mette Frederiksen uvedla, že vzhledem k tomu všemu, co se děje kolem nás a na Ukrajině, je opravdu dobře, že v EU je 26 zemí, které se pevně podporují. „Na starý kontinent můžeme být dnes hrdí,“ prohlásila dánská politička.
Maďarský premiér Viktor Orbán sice může krmit své fanoušky tím, jak „vzdoroval zlému Bruselu”, jeho veto ale nic nezměnilo. Pokud chce jedna země EU stát stranou a nepodílet se na společných řešeních, může, ale nesmí brzdit ostatní. To je jeden z nepsaných závěrů mimořádného summitu.
Členské státy EU tak navzdory maďarskému nesouhlasu nadále podporují Ukrajinu vojensky, finančně i politicky. Pokračují dodávky zbraní, včetně protivzdušné obrany, a chystá se další finanční pomoc. Čtvrteční summit ukázal, že taktika „přijedu na Evropskou radu a všechno zablokuju“ prostě nefunguje.
Na čem se tedy shodla unijní šestadvacítka?
✅ Neochvějná podpora Ukrajiny proti ruské agresi, hájení její nezávislosti a územní celistvosti.
✅ Evropská bezpečnost je prioritou – mírová jednání musí zahrnovat Ukrajinu a vést k udržitelnému řešení se silnými bezpečnostními zárukami.
✅ Vojenská pomoc pokračuje – členské státy zrychlí dodávky protivzdušné obrany, munice a výcviku.
✅ Finanční stabilita pro Ukrajinu – v roce 2025 EU poskytne 30,6 miliardy eur.
✅ Podpora ukrajinského obranného průmyslu a jeho propojení s evropskými partnery.
✅ Bezpečnostní záruky – členské státy jsou připraveny je poskytnout ve spolupráci s NATO.
✅ Ukrajina rozhoduje o své budoucnosti a EU podpoří její reformy v rámci rozšiřovacího procesu.
✅ Řešení tranzitu plynu mezi EU, Slovenskem a Ukrajinou s ohledem na slovenské obavy.
Ano, poslední bod byl zařazen na žádost Slovenska – slovenský premiér již dříve deklaroval, že pokud tam nebude, k závěrům se nepřipojí. Jinak ale problémy nedělal, proto se nakonec jeho větička do závěrů dostala. Nikomu vlastně nevadila.
My jsme vám to říkali
Mimořádný summit Evropské rady jsme rozebírali den před jeho začátkem v našem podcastu Evropa zblízka. Už ve středu jste tak mohli tušit, jak to vlastně dopadne.
Co jsme vám říkali před summitem?
Ukrajina dostane další signály směrem k budoucímu členství v EU – stalo se.
Slováci budou ostří jen doma, v Bruselu se dohodnou – stalo se.
Pokud se Maďarsko postaví proti, vznikne prohlášení 26 zemí – stalo se.
Orbánovo strašení s vetem nebude mít reálný dopad – stalo se.
Mimořádný summit tedy dopadl dobře a již brzy se evropští lídři setkají znovu. Ve dnech 20. a 21. března se odehraje již řádná Evropská rada a bude velmi zajímavé sledovat, zda se Maďarsko ze včerejšího summitu poučí a bude konstruktivní, či zda bude zase stát v koutě.
Co dalšího se v epizodě dozvíte?
- Co vyplývá z londýnského summitu „ochotných“?
- Co obsahuje plán Evropské komise na znovuvyzbrojení Evropy?
- Jaké je novinářsky pokrývat tak turbulentní dějinné období?
Podcast | Situace je vážná, lídři nemají náladu na divadlo Orbána a Fica. Co čekat od mimořádného summitu EU?
Poznámka pro pozorné čtenáře: V minulém newsletteru jsme avizovali, že hostem podcastu Evropa zblízka bude tento týden politolog Petr Kratochvíl, se kterým probereme nárůst podpory krajní pravice v Evropě. Jak jste si mohli poslechnout a přečíst, tento týden jsme se nakonec věnovali aktuálnímu dění. Na rozhovor s Petrem Kratochvílem se můžete těšit v následujících týdnech.
Co nás tento týden zaujalo?
Platila Evropská komise lobby? A čí vlastně? Když vy zelené neziskovky, tak my fosilní korporace. Tak by se dalo krátce shrnout to, co se odehrálo ve výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu. Možná jste zaznamenali nedávnou kauzu, že Evropská komise – kritiky označovaná za strůjce evropské klimatické a zelené ideologie (milá připomínka: Komise se řídí zadáním členských zemí) – má lít peníze evropských daňových poplatníků do „zelených neziskovek“ a klimatické lobby. Zareagoval na to Evropský parlament, který má rozpočtové pravomoci, evropské utrácení „hlídá“ a uděluje unijním institucím rozpočtová absolutoria. Zákonodárci chtějí podporu organizací prověřit a vyžádali si k dotčenému financování od Komise podklady. Podle socialistů je to útok na neziskovky, podle europoslance a člena výboru Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) chtějí poslanci jen prokázat, že se evropské peníze „nezneužívají na politický aktivismus“. Právě jeho domovská evropská strana EPP má za to, že Komise podpořila zelené neziskovky, aby zlobbovaly zákonodárce k podpoře Green Dealu. Zatímco „zelené neziskovky“ leží v žaludku zejména pravicovým stranám, levice na jejich výpad proti financovaným projektům zareagovala protiútokem. Jak upozornil server Politico, levicově ladění poslanci chtějí na oplátku prošetřit podporu pro subjekty na pomyslné druhé straně barikády. Tedy financování fosilních společností, jako jsou Shell, North European Oil Trade Oy, či průmyslového koncernu Volkswagen a byznysové asociace BusinessEurope.Co čekat od příštího týdne?
- Epizodu podcastu Evropa zblízka jak jinak než o… bezpečnosti. Navážeme na to, co přinesl mimořádný bezpečnostní summit a probereme, jakou roli bude mít v posílení unijní obrany Evropská investiční banka. Redaktor Ondřej Plevák to zjišťoval přímo v jejím sídle v Lucemburku.
- Odpověď na to, jak chce EU řešit neefektivní návratovou migrační politiku. Evropská komise má v úterý 11. března představit „nový společný přístup k návratům“.
- Plenární zasedání Evropského parlamentu. Poslanci zasednou od 10. do 13. března ve Štrasburku a po klidnějším začátku roku bude tato „plenárka“ nabitá. Na programu mají zákonodárci reflexi mimořádného summitu, Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany, unijní bezpečnostní architekturu, Clean Industrial Deal, omnibus, podporu Ukrajiny po třech letech agrese nebo třeba Akt o kritických léčivech.
Pobavení na závěr
Český prezident Petr Pavel to po čase opět „dotáhl“ do memu pro unijní bublinu. Objevil se ve vtípku na satirickém profilu DG MEME. Naštěstí opět v pozitivním slova smyslu, po nástupci Chucka Norrise tentokrát jako „starý, moudrý, vousatý muž“.
Zdroj: Profil DG Meme na síti X