Evropská komise dnes navrhla nová pravidla zajišťující rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli.
Nový legislativní návrh má rovněž umožnit některá nová řešení problémů s nelegální migrací, mimo jiné usnadnit vznik návratových center pro migranty v zemích mimo Evropskou unii. Oznámila to ve Štrasburku místopředsedkyně EK Henna Virkkunen. Změny v návratové politice prosazovala mimo jiné i Česká republika.
Navržené nařízení komise musí schválit europarlament a také členské státy v Radě EU. Eurokomisař pro migraci Magnus Brunner doufá, že se tak stane velmi rychle. „Evropská komise dnes navrhuje vytvořit společný evropský systém pro navracení s rychlejšími, jednoduššími a efektivnějšími postupy,“ stojí v tiskovém prohlášení unijní exekutivy.
Komise připomněla, že z lidí, kterým byl azyl v Unii odmítnut, se nyní do země původu vrací zpět jen přibližně každý pátý.
„To je nepřijatelné, to nemůžeme tolerovat,“ uvedl na tiskové konferenci Brunner. Podle něj je proto potřeba vytvořit systém, který je „spravedlivý, ale zároveň rozhodný“.
Méně příchozích, ale více obětí. Expertka popisuje další vývoj evropské migrační politiky
Stávající roztříštěné systémy, jejichž mezery mohou být zneužívány, je proto podle názoru komise třeba nahradit moderním, jednodušším a účinnějším právním rámcem. Státy unie by si tak například měly začít navzájem uznávat rozhodnutí o návratech, aby neúspěšný žadatel o azyl nemohl ve snaze vyhnout se návratu jen odejít do jiné země EU.
„Musíme zajistit, aby naše systémy nebyly zneužívány, aby se lidé nepřesouvali z jedné země do druhé,“ zdůraznil Brunner. V této souvislosti by měla vzniknout celounijní sdílená databáze, ze které by bylo jasné, kdo v jaké zemi dostal příkaz k návratu.
Nové nařízení představuje podle Virkkunen klíčový prvek, který doplní loni schválený migrační a azylový pakt. Vznikne evropský příkaz k navracení, který by měl vést k omezení roztříštěnosti na úrovni EU. Vzájemné uznávání rozhodnutí o navracení rovněž umožní členským státům uznat a přímo vykonat rozhodnutí z jiné země, aniž by musela zahájit vlastní nové řízení. Zvláštní pravidla budou platit pro osoby představující bezpečnostní riziko.
Návrh rovněž zmiňuje existenci takzvaných návratových hubů, neboli center. „Zavádí právní možnost navrátit osoby, které neoprávněně pobývají v EU a obdržely konečné rozhodnutí o navracení, do třetí země na základě dohody nebo ujednání uzavřených bilaterálně nebo na úrovni EU,“ uvedla Komise. Takovou dohodu lze podle unijní exekutivy uzavřít se zemí, která dodržuje mezinárodní normy a zásady v oblasti lidských práv v souladu s mezinárodním právem, včetně zásady nenavracení (non-refoulement).
Non-refoulement, což je klíčový pojem v mezinárodním uprchlickém právu, znamená, že státům je zakázáno posílat žadatele o azyl zpět na území, kde by mohli být vystaveni nelidskému nebo ponižujícímu zacházení.
Jednou ze zemí EU, které usilovaly o revizi dosud existující návratové směrnice, je také Česká republika. Směrnice pochází z roku 2008, pokus o její úpravu ale v roce 2018 selhal. Nyní komise navrhuje místo směrnice vznik „nařízení“, které má na rozdíl od směrnice obecnou působnost a je přímo použitelné ve všech členských státech.