Zatímco si Češi připomínají sametovou revoluci a návrat svobody a demokracie, premiér Andrej Babiš (ANO) tráví letošní 17. listopad v Izraeli. Podle politoložky Vladimíry Dvořákové mu zahraniční cesta poskytuje „docela důstojnou omluvu“, proč se letos nezúčastnit tradičních oslav na pražské Národní třídě. Jeho účast by přitom vzhledem k nedávným demonstracím mohla být ještě méně příjemná než v minulých letech, upozorňuje politolog Lubomír Kopeček.
Babiš odletěl do Izraele v pondělí 16. listopadu. Má jednat především o obranné spolupráci, včetně protivzdušné a protiraketové obrany, ale také o zdravotnictví a ochraně dětí.
Návštěva mu však zároveň umožní vynechat připomínku jednoho z nejvýznamnějších okamžiků moderních českých dějin.
„Termín služební cesty asi v tomto smyslu vyhovoval, protože je to dost ‚důstojná‘ omluva,“ řekla redakci politoložka Vladimíra Dvořáková, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Připomněla, že účast politiků na oslavách 17. listopadu nebývá vždy příjemná, většinou ji doprovází hlasité negativní projevy.
Pro Babiše je datum citlivé také kvůli jeho vlastní minulosti. Premiér čelí dlouhodobé kritice kvůli evidenci ve svazcích komunistické Státní bezpečnosti (StB), přičemž vědomou spolupráci s tajnou policií odmítá.
Politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity připomíná, že Babiš se při předchozích účastech na oslavách 17. listopadu setkával s protesty a připomínáním své minulosti.
„Vzhledem k demonstracím v posledních týdnech by to letos zjevně bylo ještě vyhrocenější a politicky i osobně pro něj ještě nepříjemnější,“ uvedl Kopeček. V tomto kontextu podle něj dává politický smysl mít v době oslav jiný program, který působí obhajitelně.
Demonstrace jako varování pro vládu
Babišova nepřítomnost přichází v době, kdy jeho vláda čelí výrazné kritice. V neděli se na pražské Letné sešly stovky tisíc lidí na demonstraci pořádané spolkem Milion chvilek pro demokracii. Podle organizátorů dorazilo 350 až 450 tisíc účastníků, což by z akce činilo jedno z největších shromáždění od sametové revoluce.
Bezprostředním důvodem protestu jsou vládní plány na změnu financování České televize a Českého rozhlasu. Kabinet chce zrušit koncesionářské poplatky a převést financování veřejnoprávních médií do státního rozpočtu. Kritici se obávají, že by tím média mohla být více vystavena politickému tlaku.
Demonstranti požadovali také odchod předsedy SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Babiš však uvedl, že těmto požadavkům nehodlá vyhovět.
„Signál, který se vyslal od občanů, byl silný,“ hodnotí demonstraci Dvořáková. Neočekává ale, že by premiér veřejně ustoupil nebo že by protesty vedly k pádu vlády. Mohou však podle ní být varováním, že některé kroky není vhodné prosazovat.
Za mimořádné považuje také složení demonstrantů. Vedle obvyklých účastníků protivládních protestů se tentokrát výrazněji zapojili také sportovci a podnikatelé.
Babiš před odletem do Izraele svou nepřítomnost na Národní třídě sám komentoval: „Mrzí mě, že letos nebudu moci jít 17. listopadu na Národní třídu, kam jinak chodím každý rok. Na druhou stranu to třeba přispěje k uklidnění vyhrocené situace.“

